Před horkem v posledních dnech v ulicích měst takřka není úniku. A obzvlášť horko lidé v tropických dnech pociťují v centrech měst – teplo se tam drží v husté zástavbě. Tyto takzvané tepelné ostrovy teď zkoumá projekt Akademie věd, meteorologů a Univerzity Karlovy.
Termokamera měří teploty v ulicích. Napoví, jak zchladit rozpálená města
Události ČT: Termokamera napoví, jak zchladit města (zdroj: ČT24)
Jak čelit vysokým teplotám v centrech měst? I tomu by mohlo napomoci měření pomocí termokamery, které prozrazuje „chování“ jednotlivých druhů materiálů ve městech v horkých dnech.
Na základě toho vzniknou modely, které mají sloužit k lepšímu plánování výstavby. Města se totiž potýkají s efektem tepelného ostrova – v určité části zástavby je vyšší teplota než v okolí.
Čím červenější, tím vyšší vedro
Meteorologové společně s vědci teď měří termokamerou povrchy v pražských Dejvicích. Čím více je termokamera zobrazí do červena, tím větší na nich panuje aktuální teplota. Vědci sledují třeba i teplotu asfaltu nebo chodníků.
„Ta data nám pomůžou určit, jak jednotlivé typy povrchů, jednotlivé typy materiálů ovlivňují ulici,“ potvrdil Jaroslav Resler z Ústavu informatiky Akademie věd.
„Samozřejmě platí, čím více zeleně – stromů, tím účinnější budou, je ale nutné zdůraznit, že ta zeleň musí být takzvaně funkční, to znamená, že ona musí mít dostatek vody,“ uvedl meteorolog České televize Michal Žák.
Rozpálené Masarykovo nádraží
Jedním z problematických míst je třeba prostor kolem pražského Masarykova nádraží. Na vině je tam hustá zástavba, málo zeleně a rušná doprava. Zatímco tato část města je na teplotní mapě červená, modře je na ní zobrazen chladnější park Stromovka – kde je dostatek stromů.
Stromy, kromě toho, že poskytují stín, uvolňují také vlhkost. Naopak materiály jako asfalt a beton teplo zadržují a okolní vzduch ohřívají. A proto je ve velkých městech výrazně tepleji.
„Rozdíly v teplotách mezi centrem města a okolím závisejí hodně i na konkrétní povětrnostní situaci. Když je slunečné počasí se slabým větrem, tak ty rozdíly můžou být i víc než pět stupňů,“ dodal meteorolog Žák.
Tlumit vznik tepelných ostrovů pomáhají například zelené střechy. Z měření je třeba patrné, že térový papír na okraji střechy má teplotu šedesát až pětašedesát stupňů. „Kdežto rostliny, které jsou na zelené střeše, mají teplotu kolem dvaceti stupňů,“ porovnal ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Lukáš Ferkl.
Sucho trápí zemědělce, zahrádkáře i správce zeleně (zdroj: ČT24)
Vědci se ale zabývají i tím, jak zeleň v ulicích správně rozmístit. „Stejné stromy, jinak umístěné, mohou mít úplně jiný efekt,“ řekl Resler.
Měření v Dejvicích je součástí projektu Urbi Pragensi, který odstartoval začátkem letošního roku. Kromě problematiky tepelného ostrova se zabývá i přesnější předpovědí počasí pro hlavní město.