Praha - Budoucí vládní koalice chce od roku 2015 zavést tři sazby DPH; jednu základní a dvě snížené. V té nejnižší, jejíž výše však ještě nebyla stanovena, mají být léky. Strany možné koalice tak chtějí kompenzovat výpadek zhruba několika miliard korun ze zrušených zdravotnických poplatků. Kromě toho součástí dohody bude i každoroční valorizace státního příspěvku za státní pojištěnce. Výsledkem sobotního jednání zástupců koalice bylo zrušení zdravotnických poplatků u lékaře a v lékárnách, zůstat mají jen poplatky za využití pohotovosti. Poplatky za pobyt v nemocnici již zrušil Ústavní soud.
Na přesné výši žádné ze tří sazeb se zatím strany nedohodly. Výpadek příjmů chce Sobotka kompenzovat vyšším zdaněním firem nebo zavedením sektorové daně. „První alternativa je zvýšení daně z příjmu právnických osob, my navrhujeme o jedno až dvě procenta. Pokud toto nebude průchodné v rámci koaličního kompromisu, pak navrhujeme sektorovou daň … možnou variantou je, že to bude daň, která zatíží finanční sektor, banky…,“ vysvětlil Sobotka v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). To se ale nelíbí dalším z možné vládní trojice. Zvyšovat daně zatím totiž neplánují.
- Marián Jurečka, první místopředseda KDU-ČSL: „Pokud zrušíme poplatky, tak to bude ztráta 6,5 miliardy. Jedna z cest je navýšení plateb za státní pojištěnce.“
- Andrej Babiš (ANO) ke zvyšování daní: „My potřebujeme nejdřív ucpat díry, tam to teče ze všech stran a já zjišťuju, že stát nemá žádné kontrolní mechanismy.“
Nižší DPH ušetří ve zdravotnictví, ale výpadek zrušení poplatků nepokryje
Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka v OVM řekl, že budoucí vláda plánuje kompenzovat výpadek zrušených poplatků také pomocí úhradové vyhlášky. Příspěvek za státní pojištěnce chce koalice valorizovat každý rok dle možností státního rozpočtu. Kromě léků by v nejnižší sazbě DPH mohly být i jiné položky, nicméně to ještě záleží na dohodě uvnitř chystané vládní koalice. Sobotka ale uvedl, že snížení DPH u léků se musí „plně promítnout do jejich cen, musí se také zlepšit regulace cen léků na straně SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv, pozn. red.) a nesmí dojít ke zvýšení marže,“ dodal předseda ČSSD v OVM.
Snížení DPH na léky: „Stát na jednu stranu platí do systému zdravotního pojištění, ale tím, jak dramaticky zvýšil daň z přidané hodnoty v minulých letech, tak z toho systému začal vytahovat peníze zpět do státního rozpočtu,“ komentoval současný stav Sobotka.
Navrhované řešení je podle Sobotky lepší, než léky zcela osvobodit od DPH, které by pravděpodobně bylo kritizováno.
Nová vláda se chystá také jednat o snížení počtu zdravotních pojišťoven. Podle Sobotky bude na stole návrh sociální demokracie, aby „ty pojišťovny, kde má vliv stát se sloučily do jedné.“ Nicméně za klíčové šéf ČSSD pokládá narovnat vztahy v systému tak, aby poskytovatelé zdravotnické péče za stejné výkony dostávali stejné platby bez ohledu na to, zda mají dobré vztahy v nějaké zdravotní pojišťovně.
Právě na zdravotnictví a daních se zasekla koaliční vyjednávání v sobotu. Na všech ostatních bodech rodícího se programu nové vlády se vyjednávači ČSSD, ANO a lidovců shodli. Poslední dvě oblasti by měly být vyřešeny do úterka, kdy by měla být hotova definitivně verze koaliční smlouvy - více čtěte zde..
Personální obsazení až po 15. prosinci
Vznikající koalice začne jednat o obsazování ministerstev v druhé polovině prosince po návratu šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka ze Spojených států. Prioritou je příprava koaliční smlouvy. Jediná shoda zatím panuje na tom, že ministerstvo financí připadne hnutí ANO. O ostatních ministerských postech se bude v koalici jednat. „S výjimkou ministerstva financí nemohu hovořit o tom, že by už některá politická strana měla vyjednán jakýkoli resort. Je to zatím ve fázi spekulací a diskuse,“ řekl Sobotka v OVM. Pro ČSSD je podle něj důležité, aby si zachovala vliv na klíčové oblasti politiky. Hnutí ANO zase deklaruje snahu získat taková ministerstva, kde by mohlo koaličním partnerům dokázat, že umí ušetřit na výdajích a není třeba za každou cenu zvyšovat daně.
V souvislosti s návrhy na členy vlády se v médiích spekuluje o tom, že by prezident Miloš Zeman nemusel jmenovat některé ministry, k nimž nemá pozitivní vztah. V centru pozornosti je Lubomír Zaorálek či Jiří Dienstbier - více čtěte zde.
- Článek 62 Ústavy ČR: „Prezident republiky jmenuje a odvolává další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.“
Sobotka v OVM:
„Všechna jména jsou ve fázi diskuse, spekulací i mých osobních úvah. Považuji za paradoxní a myslím, že se to nakonec nestane, že by levicový prezident blokoval jmenování některého z levicových ministrů do této vlády…. Já si nemyslím, že by programově blízký prezident měl blokovat jmenování programově blízkých ministrů do nově vznikající vlády.“ Šéf ČSSD se nedomnívá, že by prezident chtěl jakkoli blokovat jmenování členů vlády nebo uměle prodlužovat vládnutí kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka v demisi. „Nicméně on hraje jistou roli v procesu jmenování členů vlády … prioritní role při jmenování vlády není role prezidenta republiky, ale prioritní role je návrh předsedy vlády.“
Nejvíce ministerstev pak na základě volebního zisku připadne ČSSD a hnutí ANO. KDU-ČSL by měla obsadit zřejmě dvě ministerstva - ministerstvo zdravotnictví a kultury. Hnutí ANO požaduje hlavně finance, spravedlnost, dopravu, místní rozvoj a životní prostředí - zatím jim ČSSD nabízí sedm postů. Pro ČSSD pak zůstává osm křesel, mezi nimi zahraničí, průmysl a obchod, vnitro anebo školství.
