Památník v Letech poškodili výtržníci urážlivými cedulemi. Policie je jim na stopě

Policie vyšetřuje poškození památníku v Letech u Písku. Kolem 20. května se tam objevily tabule s urážlivými nápisy o Romech. Na místě byl za druhé světové války romský koncentrační tábor. „Případ prověřujeme, zatím nebyl nijak kvalifikován, ale mohlo by se jednat o výtržnictví,“ oznámila policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová.

Památník v Letech u písku
Zdroj: ČTK Autor: Václav Pancer

Podle Muzea romského kultury, které areál v Letech nedávno převzalo, nevznikla na památníku žádná materiální škoda. „Vnímáme to jako škodu morální,“ uvedl k tomu Luboš Strašák z muzea. Zatím nechtěl předjímat, jak bude muzeum postupovat. „Počkáme na to, jak policie případ vyhodnotí a podle toho se rozhodneme,“ uzavřel Strašák.

Na případ upozornil web Romea.cz, podle kterého je na tabulích nápis: „Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky“. Romea píše, že cedule na památník umístil nacionalistický spolek My proti všem, na webu se k umístění nápisů hlásí autoři webu pod hlavičkou „hnutí první republika“.

„Tímto PROJEKTEM chceme poukázat na absurditu, kdy se tu vkládá půl miliardy korun do NEČESKÉHO ETNIKA, které s největší pravděpodobností za celou svou existenci u nás (1918–2018) tolik peněz ani neodvedlo do státního rozpočtu!“ stojí na webu.

Nejde o první událost tohoto podobného charakteru, koncem února někdo k pomníku romského holocaustu položil prasečí hlavu.

Poblíž místa bývalého tábora nyní stojí vepřín. Vláda nedávno rozhodla o jeho vykoupení. Zástupci Muzea romské kultury areál převzali začátkem dubna, stát za něj firmě Agpi, jíž vepřín patřil, zaplatí 450,8 milionu korun. Osmdesát procent částky už firma dostala.

Podle ředitelky muzea Jany Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán, demolice vyjde odhadem na 110 milionů korun. Na místě vznikne památník romského holocaustu.

Romský koncentrační tábor v Letech
Profil

Koncentrační tábor v Letech

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o cikánském táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.