Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo senátní návrh, který chtěl zvýšit příspěvek na péči pro nejvážněji handicapované občany, a chystá plošnější úpravu, která by se měla dotknout i dalších dávek. Informovala o tom ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová. Podle zjištění České televize má senátní návrh ve sněmovně přesto šanci projít.
Ministerstvo chystá změny příspěvků na péči, nechce posilovat jen nejhůř postižené
Reportáž: Vláda odmítla přidat nejhůře postiženým, poslanci jsou proti (zdroj: ČT24)
Příspěvek na péči se v Česku vyplácí jedenáct let. Čerpat ho může každý, kdo se kvůli svému dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu neobejde bez cizí pomoci při zvládání základních životních potřeb; postižení či senioři si za něj mají zajistit opatrování v nějakém zařízení či pomoc doma.
Handicapovaní se dnes dělí do čtyř stupňů podle toho, nakolik jsou na svém okolí závislí, a od toho odvisí i výše státní podpory. Při určení kategorie se posuzuje jejich schopnost pohybu, komunikace, samostatného stravování a oblékání, výkon základních potřeb nebo péče o domácnost.
Senát před časem přišel s iniciativou zvýšit příspěvek pro osoby s nejvážnější mírou handicapu – ty zcela závislé na cizí pomoci. Stávající měsíční podporu 13 200 korun navrhl zvýšit na 19 200 korun, aby handicapovaní nekončili v ústavech.
Podle předkladatele návrhu Vladimíra Plačka (ČSSD) se má zvýšení týkat přibližně 25 tisíc lidí a dodatečné náklady se odhadují na 1,8 miliardy korun ročně.
- děti do osmnácti let:
Lehká závislost (stupeň I): 3 300 Kč
Středně těžká závislost (stupeň II): 6 600 Kč
Těžká závislost (stupeň III): 9 900 Kč
Úplná závislost (stupeň IV): 13 200 Kč - lidé nad osmnáct let:
Lehká závislost (stupeň I): 880 Kč
Středně těžká závislost (stupeň II): 4 400 Kč
Těžká závislost (stupeň III): 8 800 Kč
Úplná závislost (stupeň IV): 13 200 Kč
Ministerstvo chce hlubší proměnu systému
Návrh ale narazil u ministerstva práce řízeného Jaroslavou Němcovou z ANO; resort sice dal k senátorskému podnětu původně kladné stanovisko, podle ministryně v demisi se tak ale stalo nedopatřením a vláda se rozhodla, že senátní předlohu nepodpoří.
Jednostranné navýšení čtvrtého stupně o šest tisíc korun by podle Němcové znamenalo, že lidé s postižením o stupeň nižším zahltí posudkové lékaře požadavky na přehodnocení stupně závislosti, aby dosáhli na výrazně vyšší podporu. Ministerstvo chce místo toho do konce roku připravit komplexní návrh změn příspěvků na péči.
Co by se stalo, pokud bychom vyjmuli jednu část a navýšili příspěvek jen čtvrtému stupni? Tisíce lidí, kteří mají třetí stupeň, by okamžitě požádali o přehodnocení. Takže je to nekoncepční.
„Připravujeme úpravu celého hodnocení a ohodnocení nejenom čtvrtého, ale i třetího a druhého stupně,“ uvedla Němcová. Navýšení, jak si ho představuje Senát, by navíc znamenalo dvě miliardy, kterými nyní ministerstvo nedisponuje.
Rozpočtovými dopady změny zákona o sociálních službách zdůvodnilo svůj nesouhlas také ministerstvo financí - obává se zneužívání.
Ministerstvem chystaná změna zahrne navýšení nejen příspěvků pro lidi s nejtěžším postižením, ale upraví i posudkovou službu a dávku na mobilitu a dávky v hmotné nouzi. „Pokud je budeme upravovat, budeme je upravovat směrem nahoru. Bude to v návaznosti na reorganizaci posudkové služby,“ uvedla Němcová.
Kolik by měli postižení dostat navíc, odmítla upřesnit, měli by nicméně dostat tolik, aby si mohli objednat péči doma či v denních stacionářích.
Navzdory negativnímu postoji k senátnímu návrhu chce ale Němcová s jeho autorem, sociálním demokratem Plačkem, vládní návrh konzultovat. Pokud vznikne menšinová koaliční vláda hnutí ANO a ČSSD, ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo připadnout právě sociální demokracii.
Většina sněmovny s vládním postojem nesouhlasí
Bez ohledu na odmítavý postoj kabinetu navíc může senátorská norma ve sněmovně sklidit úspěch. Podle zjištění ČT totiž zvýšení dávek pro těžce postižené podporují všechny opoziční poslanecké kluby, a ty mají v dolní komoře pohodlnou většinu. Senátní návrh začnou projednávat na příští sněmovní schůzi.
„Je na místě, aby osoby v nejtěžším stupni postižení dostali toto zvýšení, protože se bez pomoci skutečně neobejdou,“ říká člen výboru pro sociální politiku (ČSSD) Roman Sklenák. „Zdravotně hendikepovaní potřebují pomoc, dvě miliardy ročně je částka, která se v rozpočtu dá najít,“ soudí komunistický poslanec Jiří Dolejš.
„Zvýšení příspěvku těm nejpostiženějším je naprosto v pořádku a podpoříme ho,“ uvádí šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Vláda Andreje Babiše v demisi na jedné straně utrácí miliardy za nesmyslné projekty, a na druhé straně svým postojem hodila přes palubu tisíce lidí,“ dodává místopředseda téhož výboru Jan Bauer (ODS).
Dramatičtější spory v Polsku
Česko není v rámci střední Evropy jedinou zemí, kde se vede debata o výši příspěvků na péči o handicapované. Podstatně dramatičtější situace se už přes měsíc odehrává v sousedním Polsku. Skupina rodičů těžce handicapovaných dětí pořádá již přes měsíc okupační protest na chodbě budovy Sejmu, a to i s podporou exprezidenta Lecha Walesy.
Od vládního Práva a spravedlnosti (PiS) se domáhají právě navýšení příspěvku. Po dovršení plnoletosti inkasují handicapovaní přes pět tisíc korun, což je částka, ze které podle rodičů není možné rehabilitaci a léky zaplatit. Od vlády chtějí v přepočtu tři tisíce korun navrch, kabinet ale tvrdí, že nemá v rozpočtu na zvýšení podpory dostatek peněz.