Prezident Zeman podal kasační stížnost v kauze nejmenování profesorů

Prezident Miloš Zeman podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti rozsudku v kauze nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Informaci České televizi potvrdil právník Hradu Marek Nespala. Pražský městský soud věc na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy letos v dubnu prezidentovi vrátil k dalšímu řízení a pravomocně rozhodl, že prezident nemůže sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování.

Prezident Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že žádný orgán výkonné moci – tedy ani prezident – nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnoticí komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.

Právník Hradu Marek Nespala ve čtvrtek avizoval, že se Hrad na Nejvyšší správní soud obrátí. K důvodům podání stížnosti uvedl, že se věc netýká „primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. To znamená – není to žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní.“

Podle soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony.

„Prezident republiky nemůže být za jednání při výkonu své funkce trestně stíhán ani za něj nemůže odpovídat soukromoprávně. To ovšem nic nemění na tom, že prezident republiky jako státní orgán je vždy při výkonu pravomocí vázán ústavními i obyčejnými zákony a zákonnost jeho postupu je příslušnými právními prostředky přezkoumatelná.“

verdikt Městského soudu v Praze

v kauze nejmenování profesorů prezidentem Milošem Zemanem

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství.

Profil

Koho odmítl Miloš Zeman jmenovat profesorem

Jiří Fajt působí na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Absolvoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). Od roku 1992 působil v Národní galerii jako kurátor středověkého umění, později ředitel Sbírky starého umění. V éře Milana Knížáka z NG odešel, od roku 2014 je ale jejím generálním ředitelem.

Jan Eichler přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE. 

Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.