Plicní hypertenzí, tedy zvýšeným tlakem v plicních cévách, trpí v Česku desítky tisíc lidí. Kardiologové ale upozorňují, že se velká část pacientů dozví diagnózu pozdě. Při včasné léčbě přitom mají nemocní velkou šanci na delší a kvalitnější život.
Plicní hypertenzí trpí desítky tisíc lidí. Doktoři ji často neodhalí včas a léčí ji jako astma
Události: Na plicní hypertenzi doktoři často neodhalí včas (zdroj: ČT24)
„Zadýchávala jsem se i do schodů a bylo to strašné a omezující,“ popisuje Klára začátek onemocnění, které ji před třemi lety významně zkomplikovalo život. Díky léčbě se u ní lékařům podařilo dostat nemoc pod kontrolu a řada lidí v jejím okolí tak o problému vůbec netuší.
Klára má vzácnou formu hypertenze, která postihuje pouze cévy samotné a má velmi závažný průběh. „Projevuje se nejčastěji dušností, slabostí, nevýkonností, tedy ne zcela typickými projevy,“ vysvětluje lékař Hikmet Al-Hiti z oddělení plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM.
Nových pacientů s úplně stejnou nemocí je v Česku jen kolem třiceti ročně. Proto podle specialistů třeba pneumologa nebo praktického lékaře často plicní hypertenze nenapadne jako jedna z možností a pacienta zpočátku léčí na astma.
„Pokud má pacient dušnost, která není jednoznačně vysvětlená plicním nebo nějakým jiným onemocněním, tak by se mělo provést alespoň screeningově echokardiografické vyšetření (ultrazvuk srdce),“ radí přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.
Vyšetřovací metoda pro zjišťování plicní hypertenze
Pokud se podezření potvrdí, tak by měl lékař pacienta poslat do specializovaného centra. „Měříme tlak v pravostranných srdečních oddílech – pravé komoře, pravé síni, plicnici – a zároveň zatěžujeme pacienta zátěží a kontinuálně měříme tlaky v plicních cévách,“ popisuje vyšetření Al-Hiti.
Plicní hypertenzi se věnují v Česku tři pracoviště – kromě pražského IKEMu ještě Všeobecná fakultní nemocnice a také nemocnice v Olomouci. Pokud se choroba potvrdí a nemocný se začne léčit včas, má díky moderní léčbě velkou šanci na delší a kvalitnější život.
- Nemoc je způsobena vysokým krevním tlakem v plicních cévách. To zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vyčerpává pravou srdeční komoru. Levá polovina srdce a pak i celý organismus dostávají menší množství krve, která je navíc hůře okysličena.
- Důsledkem je pokles krevního tlaku ve velkých cévách, slabost, únava a dušnost. K dalším příznakům patří závratě – hlavně při vstávání a sedání, mdloby, namodralé zbarvení kůže a rtů, otoky kotníků a nohou, bolest na hrudi nebo bušení srdce.
- Pátý květen je od roku 2012 Světovým dnem plicní hypertenze. Jde o výročí úmrtí prvního dítěte na plicní arteriální hypertenzi v souvislosti s aférou s požitím toxického řepkového oleje ve Španělsku. Odhaduje se, že různými typy chronické plicní hypertenze trpí na světě až několik desítek milionů lidí.