Další jednání o sestavení vlády začnou ve středu odpoledne. Hnutí ANO nabízí sociálním demokratům pět ministerstev, včetně požadovaného vnitra. Rozhodovat se také budou mezi resorty obrany a zahraničí. Sociální demokraté však také trvají na tom, aby měl člen kabinetu povinnost rezignovat, pokud bude prvoinstančně odsouzen. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš to odmítá.
Po prvním soudu rezignace? ANO s podmínkou sociálních demokratů nesouhlasí, KSČM však nevadí
Koaliční smlouva by mohla být hotová do konce týdne a alespoň částečně by mohla kopírovat tu, kterou sociální demokraté podepsali s ANO před čtyřmi roky. ČSSD teď navrhla, aby v ní byl zanesen nový mechanismus: povinnost odstoupit pro odsouzeného člena vlády.
„Nedokážu si představit, že bychom uzavřeli vyjednávání, aniž bychom tento problém vyřešili. Navrhli jsme několik řešení, tohle je další z nich, “ sdělil předseda ČSSD Jan Hamáček.
Podobně jako šéf sociálních demokratů se k problému staví i další členové vedení strany. „Samotné vyjednávání může tento názor pana premiéra opravdu zkomplikovat. Podstatné je, aby vznikla konečně vláda s důvěrou. A tohle je nejzazší hranice, kam jsou sociální demokraté ochotní zajít,“ uvedl místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Babiš požadavek ČSSD opětovně odmítl. Řekl, že k tomu nevidí důvod. Uvedl také, že už je alergický na to, že se o něm mluví jako o trestně stíhaném. Babiše policie obvinila z podvodu při financování farmy Čapí hnízdo, předseda ANO to označuje za účelové.
Sociální demokraté proto zvažují i další pojistku. „Budeme trvat na tom, aby v případné koaliční smlouvě byl ošetřen případ, že člen vlády bude prvoinstančně odsouzen, a pokud neodstoupí, tak platnost koaliční smlouvy skončí,“ plánuje předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.
„To je pro mě nepřijatelná podmínka,“ reagoval však na návrh sociálních demokratů předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Strany se zatím neshodují ani na tom, zda by se mělo změnit rozložení sil ve sněmovních výborech, tedy aby SPD ztratilo vliv na fungování sněmovny. To požadují sociální demokraté. Podle šéfa SPD Tomia Okamury chce ČSSD učinit hnutí ANO vydíratelným. ČSSD tvrdí, že Okamurovo hnutí jsou extremisté, to ale vedení SPD odmítá.
Podle komentátora MF Dnes Miroslava Koreckého jde ze strany ČSSD o racionální požadavek. „Ani nejlepší koaliční smlouva sociálním demokratům nezaručí, že v nějakou chvíli ANO neoživí hlasovací koalici s SPD a komunisty a je samotné nepřehlasují,“ upozornil v pořadu Události, komentáře.
Staronová koaliční smlouva
Obsah koaliční smlouvy řešil premiér Babiš s Jaroslavem Faltýnkem a Richardem Brabcem. Smlouva má kopírovat tu, na základě které vládla koalice pod vedením Bohuslava Sobotky. A to i přes to, že v minulosti koaliční poslanci nerespektovali třeba body, že pozměňovací návrhy budou nejprve projednány v koalici.
„Dohodli jsme se, že původní koaliční smlouva, která sice moc nefungovala, by mohla být kostrou pro novou koaliční smlouvu,“ řekl Faltýnek.
Jednat se bude i s komunisty
Brabec očekává, že jednání budou tento týden navazovat na ta, která obě uskupení vedla na přelomu března a dubna. Vzniknout by měla menšinová vláda s podporou komunistů. To, že komunisté dosavadní vyjednávání podporují, ukázal i sobotní sjezd, na kterém si členové KSČM zvolili do svého člena dosavadního předsedu Vojtěcha Filipa.
„Sjezd jenom potvrdil správnost dosavadního přístupu KSČM. Díky tomu může být Filip důvěryhodným partnerem i pro Babiše,“ myslí si politolog Metropolitní univerzity Praha Jan Bureš.
A právě komunisté by se mohli k vyjednávání přidat. Také oni chtějí promlouvat do personálních obsazení ministerských křesel a i s nimi by mělo hnutí ANO podepsat dokument, který by definoval podmínky tolerance menšinového koaličního kabinetu. Tuto smlouvu o toleranci by mohlo širší vedení KSČM podepsat v květnu.
„Pokud by se zásadnějším způsobem zkomplikoval vývoj situace, tak pokud přijde někdo s návrhem změny vlády, tak to jsme schopni vyslechnout a zvážit to. Čili my si nezakazujeme hlasovat proti vládě nebo některé její věci nepodpořit,“ prozradil poslanec KSČM Jiří Dolejš.
„Jestli by to, jak naznačoval pan předseda Filip, chtěli písemně stvrdit nebo ne, to ještě uvidíme,“ řekl k tomu místopředseda ANO Brabec.
Podle komentátora MF Dnes Koreckého jde o zcela novou formu vládní spolupráce. „Není to koaliční smlouva, ale ani opoziční. Je to nezvyklé. Nedivím se komunistům, že to chtějí písemně, už jenom pro ten symbolický význam, že s nimi vládní strana jedná. Také pak pro ně bude jednodušší kontrolovat, co se z komunistických požadavků plní a dodržuje,“ doplnil v pořadu Události, komentáře Korecký.
Komunisté ovšem nejnovější požadavek ČSSD na odstoupení prvoinstančně odsouzeného člena vlády nepodpoří. „U nás platí presumpce neviny, tedy až do pravomocného rozsudku,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip.
Vedení KSČM trvá na tom, že má konzultovat personální obsazení případné vlády. „Chceme být informováni. Konzultační, informační role je pro nás podstatná. Přece i pro premiéra je důležité vědět, zda nemáme s konkrétním člověkem problém. Pomůže to větší stabilitě,“ plánuje poslanec KSČM Jiří Dolejš.
V pořadu 90′ ČT24 zmínil výhrady vůči ministryni obrany Karle Šlechtové (nestr. za ANO). „Nejenom my jsme z ní nervózní. Nepopíráme, že má vlastenecký zápal, ale raději bychom viděli v čele rezortu někoho s hlubším vhledem,“ naznačil Dolejš.
Vnitro bude
Do nového kola jednání jdou ANO i ČSSD s tím, že sociálním demokratům připadne post ministra vnitra. Kromě toho se má ČSSD rozhodnout, zda získá ministerstvo obrany, nebo zahraničních věcí.
„Mohu prozradit, že aktuálně je to 70 procent ku 30 ve prospěch ministerstva zahraničí. Sociální demokracie je proevropská strana, která míří na západ a uvědomuje si, že jsme členy Severoatlantické aliance. Na tom nechceme nic měnit,“ vysvětlil ČT místopředseda ČSSD Onderka. Strana se zatím podle něj nerozhodla, koho do čela ministerstva prosadí. Podle informací ČT se mluví například o Miroslavu Poche.
Rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Nedostala jsem žádnou nabídku na druhé kolo, nicméně se o tom, že bych měla skončit, dozvídám teprve z médií. Takže v tuto chvíli pracuji,“ uvedla šéfka obrany Šlechtová (nestr. za ANO).
Babiš v pondělí prohlásil, že s odcházejícími členy vlády počítá na jiných státních postech. Vedle Šlechtové by se to mohlo týkat také ministrů kultury, práce a zemědělství. „Budu s nimi diskutovat a snažit se to řešit tak, aby zůstali ve státní správě a pomáhali s těmi projekty,“ plánuje Babiš.
S tím, že by na ministerstvu práce a sociálních věcí skončila, ale například současná šéfka resortu Jaroslava Němcová (ANO) nepočítá. „Umím si to představit jen velmi těžko. My jsme začali jinak nastavovat procesy, přenastavili jsme systémy a tyto kroky považuji za velmi logické. Dovedu si ale představit, že v řadě opatření bude sociálnědemokratický ministr pokračovat,“ řekla Němcová.
O svém odchodu z vlády zatím s premiérem Babišem nemluvil ani současný ministr zemědělství v demisi. „To není o zklamání, to je politický vývoj. S panem premiérem jsme o tom ještě vůbec nejednali, takže nemám, co bych k tomu dodal,“ říká ministr zemědělství Jiří Milek (nestr. za ANO). Podle něj se nový ministr bude muset zaměřit třeba na řešení kůrovcové kalamity.
Stávající ministři mají velké plány
Naopak ministři, kteří mají ve vládě zůstat, chtějí po získání důvěry prosadit své nejdůležitější plány. „Půjdeme debatovat o zásadních daňových zákonech, to znamená zejména o novém zákonu o dani z příjmu,“ očekává ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Ministr průmyslu pak počítá s rozhodnutím o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. „Je to bezesporu nejenom nejdůležitější úkol, ale také nejtěžší. Proto bude okamžitě nutné využít pozice s důvěrou,“ plánuje Tomáš Hüner (nestr. za ANO).
Vláda Andreje Babiše v demisi bude vládnout v úterý už 90 dní. Průtahy kolem vzniku vlády, která by mohla ve sněmovně získat důvěru, mají vliv i na smýšlení českých voličů. Víc než polovina dotázaných Čechů na konci března uvedla, že je proti tomu, aby vláda bez důvěry poslanců dělala ve státní správě významné personální změny.
„Data to jsou průkazná, opravdu se ukazuje, že vláda bez důvěry není příliš populární. Vláda v demisi má podporu menší části společnosti a převážně těch, kteří volili hnutí ANO,“ zhodnotil v pořadu 90′ ČT24 ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Kostelecký. Podle něj se ale voliči neshodují na žádné z možných variant, jaká vláda by měla být u moci. „Rozdíl je pouze v tom, která vadí méně,“ doplnil.