Česko už téměř půl roku nemá kabinet, který by vládl s důvěrou Poslanecké sněmovny. I proto sílí hlasy politiků, aby se patová situace vyřešila volbami předčasnými. Dvoje největší volby takto krátce po sobě, navíc spojené s podzimními volbami komunálními a senátními, by se ale výrazně promítly do rozpočtu nynějších sněmovních stran. Dle modelu ČT nejvíce zasáhnou ekonomickou kondici ČSSD a TOP 09. Přitom právě pro tyto dvě strany půjde o klíčové období.
Pokud by současná politická situace skutečně vyústila v předčasné sněmovní volby, jako první možný termín se nabízí letošní podzim spolu s volbami komunálními a senátními. Nebo pak o rok později. Přitom zpravidla platí, čím později, tím pro rozpočet jednotlivých stran lépe. Ostatně i to by mohlo při nynějším vyjednávání o vládě hrát určitou roli.
Klíčový boj o radnice
Sociální demokracie, která vloni ve sněmovních volbách zaznamenala nejhorší výsledek za posledních dvacet let, bude obhajovat posty na magistrátech a radnicích, které získala v době, kdy byla nejsilnější parlamentní stranou. Ostatně i od toho se odvíjí výše příspěvků, které jí za mandáty posílá stát. TOP 09 by pak jako vloni zřejmě bojovala o samotné setrvání ve sněmovně. A to bude stát peníze.
Ekonomický model ČT vychází z čísel, které strany přiznaly ve svých výročních zprávách za rok 2017. A to za předpokladu, že výdaje i příjmy stran budou v tomto roce podobné těm z loňska. Řeč je tedy například o nákladech spojených s loňskými sněmovními volbami, platy zaměstnanců a naopak příjmy z členských příspěvků a darů, nájmů či příspěvků od státu na činnost a také na pokrytí volebních nákladů.
Faktem je, že ČSSD i TOP 09 se kvůli špatnému výsledku sněmovních voleb musí spokojit s o poznání menšími příjmy od státu, než byly zvyklé. Pakliže by ve snaze urvat co nejlepší výsledek v předčasných volbách vynaložily na kampaň stejně jako vloni – a zároveň by se nestalo nic výjimečného – skončí jejich hospodaření za rok 2018 s vysokou pravděpodobností desítky milionů v mínusu. Nehledě na to, že již loňský rok ČSSD hospodařila se ztrátou 40 milionů a TOP 09 24 milionů.
K dispozici jen zlomek peněz
Dle modelu ČT si mohou sociální demokraté dovolit utratit na kampaně spojené s volbami senátními, komunálními a s předčasnými sněmovními něco přes 30 milionů korun, aby jejich letošní hospodaření zůstalo více méně na nule. A to včetně (v modelu ČT započítaném) státního příspěvku na úhradu volebních nákladů případných předčasných voleb, který výdaje částečně pokryje.
- Politické strany šetřily volební náklady při prvních předčasných volbách v roce 1998. Sociální demokraté v roce 1996 utratili za kampaň 80 milionů, v roce 1998 je snížili na 30 milionů. Nejvíce na kampani spořili občanští demokraté, ve volbách v roce 1998 utratili 30 milionů, o dva roky dříve dokonce 127 mil. Kč. O téměř polovinu méně utratili v roce 1998 lidovci, snížili volební náklady na 30 milionů z předchozích 50 milionů. Naopak komunisté náklady pro předčasné volby zvýšili z 6 milionů korun na 8 milionů.
Na poměry ČSSD je zmiňovaných 30 milionů přeci jenom velmi skromná částka. Například před čtyřmi lety vynaložila jen na volby do senátu a obecních zastupitelstev dohromady 95 milionů korun. Vloni pak vykázala náklady na sněmovní volby za 85 milionů. Je tedy evidentní, že sociální demokracie bude muset v kampani poměrně razantně ubrat.
ČSSD má alespoň nemovitosti
Kde pak mohou sociální demokraté ušetřit? Zejména na provozu vlastního aparátu. Ten je totiž v porovnání s ostatními stranami (snad ještě krom komunistů) s přehledem nejdražší - vyjde na téměř 140 milionů ročně. A když bude nejhůře, eventuálně i prodejem domů v hodnotě několika stovek milionů, které ČSSD vlastní.
Nicméně situace pro sociální demokracii není vůbec jednoduchá, neboť například i Lidový dům, centrální sídlo v Hybernské ulici v Praze, má dle informací z katastru nemovitostí omezena vlastnická práva zahájením exekuce. A to v souvislosti se sporem se zesnulým Zdeňkem Altnerem, jemuž strana dluží přibližně 337 milionů korun.
TOP 09 by pak měla k dispozici něco přes 40 milionů. Zhruba dvojnásobek ji však stála jen loňská kampaň před bojem o křesla poslanců, 50 milionů pak před volbami „druhého řádu“ v roce 2014.
ANO může rozhazovat
Naopak nejlépe je na tom hnutí ANO. Z ekonomického modelu vyplývá, že by ve čtvrtém kvartále letošního roku mohlo disponovat částkou asi čtvrt miliardy korun. I kdyby vydalo ANO na kampaně tolik jako vloni a před čtyřmi lety (bez voleb do Evropského parlamentu), zůstane na konci roku ve stranické kase více než třetina této částky.
Poměrně klidní mohou být i lidovci, kteří budou mít na placení kampaně k dispozici jen asi 70 milionů. Ovšem náklady KDU-ČSL na volby jsou tradičně o mnoho střízlivější, než například u ČSSD. V součtu (Senát, sněmovna, obce) za poslední čtyři roky nedosáhly ani na 90milionovou metu.
Občanští demokraté mají štědré sponzory. V tomto ohledu ostatní parlamentní strany vysoce převyšují. Pokud budou ODS věrní i letos, mohou občanští demokraté utratit za kampaň tři čtvrtiny toho, co v posledních letech – tedy asi 90 milionů – a skončí na nule.
SPD a Piráti pak mohou kalkulovat s obdobnou částkou. Toto duo se ale – co se týče nákladů – doposud na kampaních drželo výrazně zpátky. Tedy hlavně v porovnání s ČSSD, ANO, ODS, ale i TOP 09. Pakliže by tyto dvě strany utrácely podobně jako v nedaleké minulosti, zůstanou jim ve stranické pokladně desítky milionů. Ovšem zejména v případě Pirátů lze vzhledem k jejich ambicím a předchozí střízlivosti předpokládat poměrně výrazný nárůst nákladů.
Když se komunisté – kteří za kampaně rovněž příliš neutrácejí – budou držet svého zavedeného ekonomického scénáře, nervózní být nemusí. Plus mínus jim hospodaření vyjde. A obdobná situace je i u poslední parlamentní strany STAN. Když se neutrhne „ze řetězu“, nic dramatického se dít nebude – hospodaření za letošní rok se udrží kolem nuly.
Volby až v roce 2019: více peněz v kase
Ve hře je ale i varianta, že se předčasné volby – pokud na ně dojde – uskuteční až na podzim roku 2019. Většina sněmovních stran si zejména díky dalším pravidelným přísunům peněz od státu v porovnání s dřívějším termínem konání předčasných voleb o něco polepší. Nejvíce hnutí ANO. Mohou tak do případné kampaně více investovat. I když i v příštím roce stranické kasy navíc „provětrají“ volby do Evropského parlamentu, které se konají jednou za pět let. Nicméně ty zpravidla nejsou až tak finančně náročné.
I tak budou muset straničtí ekonomové důsledně počítat. Zejména ti, jejichž strana za vysokých nákladů udržuje stranický aparát.
Nesplacené úvěry
Nastíněný model vývoje ekonomické situace politických stran se zabývá pouze aktuální roční bilancí. Zohledňovány jsou tedy aktuální výdeje a příjmy dle výročních zpráv publikovaných Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Je třeba ale upozornit, že hospodaření stran je zatíženo také dlouhodobými závazky, které model nezohledňuje.
Například sociální demokraté i ODS mají své dluhy, které musí postupně umořit. Přitom ČSSD musí splatit do konce tohoto roku půjčku 138 milionů, a dalších 145 milionů za necelé tři roky. Občanští demokraté mají úvěry za přibližně 100 milionů – více než třetinu musí zaplatit do konce letošního roku.
