Piráty vyšel mandát poslance na 730 tisíc, TOP 09 na téměř 11 milionů. Úřad zveřejnil výroční zprávy stran

Nahrávám video

Více než čtvrt miliardy korun pro hnutí ANO, 140 milionů pro sociální demokraty, 113 milionů pro ODS. Tolik peněz loni získaly tyto tři partaje ze státní kasy. Stát totiž dotuje politickým stranám jejich činnost i volební náklady. Nejefektivnější volební kampaň vedli Piráti. TOP 09 naopak musela vynaložit na získání jednoho poslaneckého mandátu patnáctinásobně víc než oni. Vyplývá to z výročních zpráv o hospodaření politických stran za rok 2017. Dokumenty nyní prozkoumává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

S přehledem největším příjemcem státních příspěvků bylo loni hnutí ANO Andreje Babiše, naopak nejméně získali Starostové – 45 milionů korun. Piráti, SPD Tomia Okamury a TOP 09 inkasovali zhruba stejně, něco přes 65 milionů. Ve výčtu politických uskupení, která se loni na podzim dostala do sněmovny, chybí už jen komunisté se 100 miliony státního příspěvku a lidovci s více než 80 miliony.

Stát platí stranám a hnutím pravidelné milionové příspěvky, které se vyplácejí v závislosti na počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů a také na získaných hlasech voličů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny.

Štědří členové SPD

Takzvaný příspěvek na činnost a volební náklady tvoří zpravidla naprostou většinu příjmů, které strany vykazují. Rozpočet si pak vylepšují například členskými poplatky. Touto formou nejvíce vybrali komunisté s 24 miliony korun, následovaní ČSSD s 16 miliony. Ostatní strany získaly od členů příspěvky v řádu jednotek milionů nebo jen statisíců.

Na kolik vyšel stranu jeden získaný poslanecký mandát (v mil. Kč)
Zdroj: přepočet ČT

Například SPD má v příslušné kolonce uvedeno pouze 270 tisíc korun. Nicméně úspěšní politici tohoto uskupení přispívají i jinak. Poslanci a poslankyně jednotlivě poslali své straně až stotisícový dar. Celkem tak zákonodárci obdařili mateřskou partaj 1,8 milionu korun. 

Zajímavé srovnání nabízí i výdaje, jež ekonomové parlamentních stran zapsali do kolonky náklady na volby do Poslanecké sněmovny. Strany mohly za volby utratit maximálně 90 milionů korun. Nejvíce peněz stála kampaň sociální demokraty – 85 milionů korun, ANO s ODS o dva miliony méně. Nejméně zaplatili Piráti – 16 milionů korun. 

Vybrané příjmy a výdaje politických stran za rok 2017 (v Kč)
Zdroj: ÚDHPSH

Skrze sumy uvedené ve výročních zprávách tak lze s mírnou nadsázkou vypočítat, jak která sněmovní strana byla v předvolební kampani efektivní. V tomto ohledu jednoznačně vedou Piráti. Mandát poslance je vyšel na 730 tisíc korun. Na opačné straně tabulky je pak TOP 09, která na jedno získané křeslo ve sněmovně musela v kampani vynaložit o deset milionů víc.

ANO hospodařilo s přebytkem 140 milionů

Většině parlamentních stran se ekonomicky poměrně dařilo. Jen dvě skončily ve výraznější ztrátě. Nejvíc prodělala ČSSD – téměř 40 milionů, což je mimo jiné dáno nejhorším volebním výsledkem za posledních dvacet let. Neslavný výsledek se podepsal i na hospodaření TOP 09, která vykázala ztrátu 24 milionů korun.

Logicky nejvíce vydělalo ve volbách úspěšné hnutí ANO, které rok ukončilo s přebytkem 143 milionů korun. V plusových číslech skončili i Piráti (takřka 50 milionů), SPD (zhruba 40 milionů), ODS (27 milionů), KSČM (23 milionů) a lidovci (20 milionů). Starostové pak skončili víceméně na nule.

ODS pomohla úsporná opatření, která strana zavedla před třemi lety. V šetření chtějí pokračovat i komunisté. Počítají s tím, že i v letošním roce sníží počet svých zaměstnanců, mohlo by jít až o patnáct lidí. Lidovci chtějí část peněz investovat do paláce Charitas nebo do koupě nových nemovitostí.

Povinnost odevzdat zprávu o hospodaření za loňský rok splnila v termínu do 1. dubna necelá polovina z více než 200 aktivních politických subjektů. Dříve na jejich hospodaření dohlížel sněmovní kontrolní výbor, letos poprvé provádí kontrolu nový dohledový úřad. V současnosti podle předsedy úřadu Vojtěcha Weise zprávu odevzdalo 144 stran a hnutí.

Nahrávám video

Úřad nyní kontroluje správnost podaných dokumentů a našel už řadu pochybení. „Největší chyba je, že to strany odevzdávají na špatném formuláři. Vůbec nezaznamenaly, že zde rok a čtvrt existuje nějaký nový úřad,“ poznamenal Weis.

Přibližně od poloviny dubna začne úřad také prověřovat, zda údaje o hospodaření odpovídají skutečnosti. V případě pochybení mohou mít problém hlavně ty subjekty, které ve volbách získaly víc než tři procenta hlasů a mají tak nárok na příspěvek od státu. Mohly by totiž o něj i přijít.

Výroční zprávy sice kontroluje dohledový úřad poprvé, politiky už ale sankcionoval. V únoru ukončil přes 120 řízení hlavně kvůli financování předvolebních kampaní. Pokutu nakonec zaplatilo 24 stran v celkové výši 700 tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda řekne, jak změnila složení delegace na summit NATO po rozhodnutí soudu

Vláda bude po pondělním jednání informovat o složení delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Že Macinka naplnil usnesení soudu Pavla akreditovat, v neděli ministr potvrdil jen nepřímo.
před 42 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 4 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 5 hhodinami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 13 hhodinami
Načítání...