Zprávu o hospodaření za loňský rok odevzdala polovina politických subjektů
S přehledem největším příjemcem státních příspěvků bylo loni hnutí ANO Andreje Babiše, naopak nejméně získali Starostové – 45 milionů korun. Piráti, SPD Tomia Okamury a TOP 09 inkasovali zhruba stejně, něco přes 65 milionů. Ve výčtu politických uskupení, která se loni na podzim dostala do sněmovny, chybí už jen komunisté se 100 miliony státního příspěvku a lidovci s více než 80 miliony.
Stát platí stranám a hnutím pravidelné milionové příspěvky, které se vyplácejí v závislosti na počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů a také na získaných hlasech voličů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny.
Štědří členové SPD
Takzvaný příspěvek na činnost a volební náklady tvoří zpravidla naprostou většinu příjmů, které strany vykazují. Rozpočet si pak vylepšují například členskými poplatky. Touto formou nejvíce vybrali komunisté s 24 miliony korun, následovaní ČSSD s 16 miliony. Ostatní strany získaly od členů příspěvky v řádu jednotek milionů nebo jen statisíců.
Například SPD má v příslušné kolonce uvedeno pouze 270 tisíc korun. Nicméně úspěšní politici tohoto uskupení přispívají i jinak. Poslanci a poslankyně jednotlivě poslali své straně až stotisícový dar. Celkem tak zákonodárci obdařili mateřskou partaj 1,8 milionu korun.
Zajímavé srovnání nabízí i výdaje, jež ekonomové parlamentních stran zapsali do kolonky náklady na volby do Poslanecké sněmovny. Strany mohly za volby utratit maximálně 90 milionů korun. Nejvíce peněz stála kampaň sociální demokraty – 85 milionů korun, ANO s ODS o dva miliony méně. Nejméně zaplatili Piráti – 16 milionů korun.
Skrze sumy uvedené ve výročních zprávách tak lze s mírnou nadsázkou vypočítat, jak která sněmovní strana byla v předvolební kampani efektivní. V tomto ohledu jednoznačně vedou Piráti. Mandát poslance je vyšel na 730 tisíc korun. Na opačné straně tabulky je pak TOP 09, která na jedno získané křeslo ve sněmovně musela v kampani vynaložit o deset milionů víc.
ANO hospodařilo s přebytkem 140 milionů
Většině parlamentních stran se ekonomicky poměrně dařilo. Jen dvě skončily ve výraznější ztrátě. Nejvíc prodělala ČSSD – téměř 40 milionů, což je mimo jiné dáno nejhorším volebním výsledkem za posledních dvacet let. Neslavný výsledek se podepsal i na hospodaření TOP 09, která vykázala ztrátu 24 milionů korun.
Logicky nejvíce vydělalo ve volbách úspěšné hnutí ANO, které rok ukončilo s přebytkem 143 milionů korun. V plusových číslech skončili i Piráti (takřka 50 milionů), SPD (zhruba 40 milionů), ODS (27 milionů), KSČM (23 milionů) a lidovci (20 milionů). Starostové pak skončili víceméně na nule.
ODS pomohla úsporná opatření, která strana zavedla před třemi lety. V šetření chtějí pokračovat i komunisté. Počítají s tím, že i v letošním roce sníží počet svých zaměstnanců, mohlo by jít až o patnáct lidí. Lidovci chtějí část peněz investovat do paláce Charitas nebo do koupě nových nemovitostí.
Povinnost odevzdat zprávu o hospodaření za loňský rok splnila v termínu do 1. dubna necelá polovina z více než 200 aktivních politických subjektů. Dříve na jejich hospodaření dohlížel sněmovní kontrolní výbor, letos poprvé provádí kontrolu nový dohledový úřad. V současnosti podle předsedy úřadu Vojtěcha Weise zprávu odevzdalo 144 stran a hnutí.
Devadesátka na téma hospodaření politických stran
Úřad nyní kontroluje správnost podaných dokumentů a našel už řadu pochybení. „Největší chyba je, že to strany odevzdávají na špatném formuláři. Vůbec nezaznamenaly, že zde rok a čtvrt existuje nějaký nový úřad,“ poznamenal Weis.
Přibližně od poloviny dubna začne úřad také prověřovat, zda údaje o hospodaření odpovídají skutečnosti. V případě pochybení mohou mít problém hlavně ty subjekty, které ve volbách získaly víc než tři procenta hlasů a mají tak nárok na příspěvek od státu. Mohly by totiž o něj i přijít.
Výroční zprávy sice kontroluje dohledový úřad poprvé, politiky už ale sankcionoval. V únoru ukončil přes 120 řízení hlavně kvůli financování předvolebních kampaní. Pokutu nakonec zaplatilo 24 stran v celkové výši 700 tisíc korun.