Piráty vyšel mandát poslance na 730 tisíc, TOP 09 na téměř 11 milionů. Úřad zveřejnil výroční zprávy stran

Nahrávám video

Více než čtvrt miliardy korun pro hnutí ANO, 140 milionů pro sociální demokraty, 113 milionů pro ODS. Tolik peněz loni získaly tyto tři partaje ze státní kasy. Stát totiž dotuje politickým stranám jejich činnost i volební náklady. Nejefektivnější volební kampaň vedli Piráti. TOP 09 naopak musela vynaložit na získání jednoho poslaneckého mandátu patnáctinásobně víc než oni. Vyplývá to z výročních zpráv o hospodaření politických stran za rok 2017. Dokumenty nyní prozkoumává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

S přehledem největším příjemcem státních příspěvků bylo loni hnutí ANO Andreje Babiše, naopak nejméně získali Starostové – 45 milionů korun. Piráti, SPD Tomia Okamury a TOP 09 inkasovali zhruba stejně, něco přes 65 milionů. Ve výčtu politických uskupení, která se loni na podzim dostala do sněmovny, chybí už jen komunisté se 100 miliony státního příspěvku a lidovci s více než 80 miliony.

Stát platí stranám a hnutím pravidelné milionové příspěvky, které se vyplácejí v závislosti na počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů a také na získaných hlasech voličů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny.

Štědří členové SPD

Takzvaný příspěvek na činnost a volební náklady tvoří zpravidla naprostou většinu příjmů, které strany vykazují. Rozpočet si pak vylepšují například členskými poplatky. Touto formou nejvíce vybrali komunisté s 24 miliony korun, následovaní ČSSD s 16 miliony. Ostatní strany získaly od členů příspěvky v řádu jednotek milionů nebo jen statisíců.

Na kolik vyšel stranu jeden získaný poslanecký mandát (v mil. Kč)
Zdroj: přepočet ČT

Například SPD má v příslušné kolonce uvedeno pouze 270 tisíc korun. Nicméně úspěšní politici tohoto uskupení přispívají i jinak. Poslanci a poslankyně jednotlivě poslali své straně až stotisícový dar. Celkem tak zákonodárci obdařili mateřskou partaj 1,8 milionu korun. 

Zajímavé srovnání nabízí i výdaje, jež ekonomové parlamentních stran zapsali do kolonky náklady na volby do Poslanecké sněmovny. Strany mohly za volby utratit maximálně 90 milionů korun. Nejvíce peněz stála kampaň sociální demokraty – 85 milionů korun, ANO s ODS o dva miliony méně. Nejméně zaplatili Piráti – 16 milionů korun. 

Vybrané příjmy a výdaje politických stran za rok 2017 (v Kč)
Zdroj: ÚDHPSH

Skrze sumy uvedené ve výročních zprávách tak lze s mírnou nadsázkou vypočítat, jak která sněmovní strana byla v předvolební kampani efektivní. V tomto ohledu jednoznačně vedou Piráti. Mandát poslance je vyšel na 730 tisíc korun. Na opačné straně tabulky je pak TOP 09, která na jedno získané křeslo ve sněmovně musela v kampani vynaložit o deset milionů víc.

ANO hospodařilo s přebytkem 140 milionů

Většině parlamentních stran se ekonomicky poměrně dařilo. Jen dvě skončily ve výraznější ztrátě. Nejvíc prodělala ČSSD – téměř 40 milionů, což je mimo jiné dáno nejhorším volebním výsledkem za posledních dvacet let. Neslavný výsledek se podepsal i na hospodaření TOP 09, která vykázala ztrátu 24 milionů korun.

Logicky nejvíce vydělalo ve volbách úspěšné hnutí ANO, které rok ukončilo s přebytkem 143 milionů korun. V plusových číslech skončili i Piráti (takřka 50 milionů), SPD (zhruba 40 milionů), ODS (27 milionů), KSČM (23 milionů) a lidovci (20 milionů). Starostové pak skončili víceméně na nule.

ODS pomohla úsporná opatření, která strana zavedla před třemi lety. V šetření chtějí pokračovat i komunisté. Počítají s tím, že i v letošním roce sníží počet svých zaměstnanců, mohlo by jít až o patnáct lidí. Lidovci chtějí část peněz investovat do paláce Charitas nebo do koupě nových nemovitostí.

Povinnost odevzdat zprávu o hospodaření za loňský rok splnila v termínu do 1. dubna necelá polovina z více než 200 aktivních politických subjektů. Dříve na jejich hospodaření dohlížel sněmovní kontrolní výbor, letos poprvé provádí kontrolu nový dohledový úřad. V současnosti podle předsedy úřadu Vojtěcha Weise zprávu odevzdalo 144 stran a hnutí.

Nahrávám video

Úřad nyní kontroluje správnost podaných dokumentů a našel už řadu pochybení. „Největší chyba je, že to strany odevzdávají na špatném formuláři. Vůbec nezaznamenaly, že zde rok a čtvrt existuje nějaký nový úřad,“ poznamenal Weis.

Přibližně od poloviny dubna začne úřad také prověřovat, zda údaje o hospodaření odpovídají skutečnosti. V případě pochybení mohou mít problém hlavně ty subjekty, které ve volbách získaly víc než tři procenta hlasů a mají tak nárok na příspěvek od státu. Mohly by totiž o něj i přijít.

Výroční zprávy sice kontroluje dohledový úřad poprvé, politiky už ale sankcionoval. V únoru ukončil přes 120 řízení hlavně kvůli financování předvolebních kampaní. Pokutu nakonec zaplatilo 24 stran v celkové výši 700 tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů ze jmenování Lašáka namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 4 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.