Piráty vyšel mandát poslance na 730 tisíc, TOP 09 na téměř 11 milionů. Úřad zveřejnil výroční zprávy stran

Nahrávám video
Zprávu o hospodaření za loňský rok odevzdala polovina politických subjektů
Zdroj: ČT24

Více než čtvrt miliardy korun pro hnutí ANO, 140 milionů pro sociální demokraty, 113 milionů pro ODS. Tolik peněz loni získaly tyto tři partaje ze státní kasy. Stát totiž dotuje politickým stranám jejich činnost i volební náklady. Nejefektivnější volební kampaň vedli Piráti. TOP 09 naopak musela vynaložit na získání jednoho poslaneckého mandátu patnáctinásobně víc než oni. Vyplývá to z výročních zpráv o hospodaření politických stran za rok 2017. Dokumenty nyní prozkoumává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

S přehledem největším příjemcem státních příspěvků bylo loni hnutí ANO Andreje Babiše, naopak nejméně získali Starostové – 45 milionů korun. Piráti, SPD Tomia Okamury a TOP 09 inkasovali zhruba stejně, něco přes 65 milionů. Ve výčtu politických uskupení, která se loni na podzim dostala do sněmovny, chybí už jen komunisté se 100 miliony státního příspěvku a lidovci s více než 80 miliony.

Stát platí stranám a hnutím pravidelné milionové příspěvky, které se vyplácejí v závislosti na počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů a také na získaných hlasech voličů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny.

Štědří členové SPD

Takzvaný příspěvek na činnost a volební náklady tvoří zpravidla naprostou většinu příjmů, které strany vykazují. Rozpočet si pak vylepšují například členskými poplatky. Touto formou nejvíce vybrali komunisté s 24 miliony korun, následovaní ČSSD s 16 miliony. Ostatní strany získaly od členů příspěvky v řádu jednotek milionů nebo jen statisíců.

Na kolik vyšel stranu jeden získaný poslanecký mandát (v mil. Kč)
Zdroj: přepočet ČT

Například SPD má v příslušné kolonce uvedeno pouze 270 tisíc korun. Nicméně úspěšní politici tohoto uskupení přispívají i jinak. Poslanci a poslankyně jednotlivě poslali své straně až stotisícový dar. Celkem tak zákonodárci obdařili mateřskou partaj 1,8 milionu korun. 

Zajímavé srovnání nabízí i výdaje, jež ekonomové parlamentních stran zapsali do kolonky náklady na volby do Poslanecké sněmovny. Strany mohly za volby utratit maximálně 90 milionů korun. Nejvíce peněz stála kampaň sociální demokraty – 85 milionů korun, ANO s ODS o dva miliony méně. Nejméně zaplatili Piráti – 16 milionů korun. 

Vybrané příjmy a výdaje politických stran za rok 2017 (v Kč)
Zdroj: ÚDHPSH

Skrze sumy uvedené ve výročních zprávách tak lze s mírnou nadsázkou vypočítat, jak která sněmovní strana byla v předvolební kampani efektivní. V tomto ohledu jednoznačně vedou Piráti. Mandát poslance je vyšel na 730 tisíc korun. Na opačné straně tabulky je pak TOP 09, která na jedno získané křeslo ve sněmovně musela v kampani vynaložit o deset milionů víc.

ANO hospodařilo s přebytkem 140 milionů

Většině parlamentních stran se ekonomicky poměrně dařilo. Jen dvě skončily ve výraznější ztrátě. Nejvíc prodělala ČSSD – téměř 40 milionů, což je mimo jiné dáno nejhorším volebním výsledkem za posledních dvacet let. Neslavný výsledek se podepsal i na hospodaření TOP 09, která vykázala ztrátu 24 milionů korun.

Logicky nejvíce vydělalo ve volbách úspěšné hnutí ANO, které rok ukončilo s přebytkem 143 milionů korun. V plusových číslech skončili i Piráti (takřka 50 milionů), SPD (zhruba 40 milionů), ODS (27 milionů), KSČM (23 milionů) a lidovci (20 milionů). Starostové pak skončili víceméně na nule.

ODS pomohla úsporná opatření, která strana zavedla před třemi lety. V šetření chtějí pokračovat i komunisté. Počítají s tím, že i v letošním roce sníží počet svých zaměstnanců, mohlo by jít až o patnáct lidí. Lidovci chtějí část peněz investovat do paláce Charitas nebo do koupě nových nemovitostí.

Povinnost odevzdat zprávu o hospodaření za loňský rok splnila v termínu do 1. dubna necelá polovina z více než 200 aktivních politických subjektů. Dříve na jejich hospodaření dohlížel sněmovní kontrolní výbor, letos poprvé provádí kontrolu nový dohledový úřad. V současnosti podle předsedy úřadu Vojtěcha Weise zprávu odevzdalo 144 stran a hnutí.

Nahrávám video
Devadesátka na téma hospodaření politických stran
Zdroj: ČT24

Úřad nyní kontroluje správnost podaných dokumentů a našel už řadu pochybení. „Největší chyba je, že to strany odevzdávají na špatném formuláři. Vůbec nezaznamenaly, že zde rok a čtvrt existuje nějaký nový úřad,“ poznamenal Weis.

Přibližně od poloviny dubna začne úřad také prověřovat, zda údaje o hospodaření odpovídají skutečnosti. V případě pochybení mohou mít problém hlavně ty subjekty, které ve volbách získaly víc než tři procenta hlasů a mají tak nárok na příspěvek od státu. Mohly by totiž o něj i přijít.

Výroční zprávy sice kontroluje dohledový úřad poprvé, politiky už ale sankcionoval. V únoru ukončil přes 120 řízení hlavně kvůli financování předvolebních kampaní. Pokutu nakonec zaplatilo 24 stran v celkové výši 700 tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 13 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...