Virem zika, klíšťovou encefalitidou, západonilskou horečkou a horečkou dengue se na světě nakazí desítky milionů lidí ročně. Občas někde vypukne epidemie. Na tyto infekce způsobené takzvanými flaviviry přitom neexistuje účinný lék. Ovšem brněnští vědci jsou nyní velmi blízko k tomu, aby se situace změnila. Poslední rok v laboratoři vedené Danielem Růžkem otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná právě na tuto skupinu virů.
„V případě optimální dávky dosahujeme účinnosti prakticky sto procent. Hodně nás překvapilo, že látka funguje takhle perfektně,“ říká Růžek.
Velkou výhodou je rovněž fakt, že zmiňovaná látka – odborně zvaná umifenovir – je součástí již existujícího přípravku, který se v Rusku (pod komerčním názvem arbidol) a Číně používá pro léčbu a prevenci chřipky. Je tedy již vyzkoušeno, že u lidí nemá nežádoucí účinky nebo jsou zcela minimální. Značně to tak urychlí případná další testování a tím pádem i možné využití při léčbě ziky nebo klíšťové encefalitidy.
„Tato látka prošla klinickým testováním, je bezpečná pro lidi, takže pokud bychom uvažovali o nějakém léku, tak tato látka má nyní k běžnému užití podstatně blíže. Kdybychom začínali úplně s novou molekulou, potrvá ověřování třeba patnáct let,“ vysvětluje Růžek, vědec Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Takto by se doba mohla zkrátit na třetinu.
Arbidol vyvinul Ruský výzkumný chemický a farmaceutický ústav asi před 25 lety, přípravek pak dostal licenci v roce 2009. Až čeští vědci však nyní objevili jeho netušené možnosti. Výsledky svého ročního výzkumu v těchto dnech publikují v prestižním zahraničním vědeckém periodiku.
Ze stážisty profesionální vědec
Přitom Růžkův tým byl na začátku výzkumu skeptický. Třeba i proto byl testováním látky pověřen mladý student molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michal Štefánik, který byl v laboratoři na stáži. „Před zhruba rokem si tu přivydělával jako technik. My jsme od toho zprvu nic neočekávali – protestováváme tisíce látek – tak jsme mu to zadali. Nakonec se ukázalo, že umifenovir funguje takhle výtečně,“ říká Růžek.
Ze začátku skutečně nic nenasvědčovalo tomu, že jsou v Brně na prahu průlomového výzkumu. „Několik měsíců jsem se trápil na viru zika, než se mi podařilo najít ideální protokol a buněčné linie, na kterých látka efektivně fungovala, aniž by byla jakkoliv toxická,“ popisuje Štefánik. „Předpokládali jsme, že by tam mohl být nějaký zlepšený efekt, ale ne až tak výrazný, protože nalézt antivirotika s takovou účinností bývá většinou problém. V tomto případě je to výjimka potvrzující pravidlo,“ doplňuje mladík, který i díky tomuto výzkumu získal v laboratoři práci na plný úvazek.
Jakým způsobem zmiňovaná látka vlastně na organismus působí, je stále ještě trochu záhadou. Dosavadní testy naznačují, že mechanismus účinku je zřejmě jiný, než je běžné u dalších látek, na jejichž testování se vědci zaměřují. Většina antivirových látek, které v Brně zkoumali, působí na infekci a množení virů přímo v buňkách, arbidol ale pravděpodobně zamezuje už samotný průnik viru do buňky.
Nyní brněnští vědci potřebují účinek látky potvrdit na laboratorních zvířatech. To potrvá asi rok. Když se to povede, může se přistoupit ke klinickému testování.
Zatímco infekce viru zika či západonilské horečky je problémem mimo střední Evropu, klíšťová encefalitida je naopak problémem zejména právě Evropy a Ruska. A Česka pak zvlášť. V rámci kontinentu je totiž v tuzemsku dlouhodobě zaznamenáván jeden z nejvyšších výskytů této infekce. Ročně se nakazí encefalitidou (též zvanou klíšťový zánět mozku) zpravidla 450 až 600 lidí Čechů. Jsou však i roky, kdy je jich přes tisíc.
Každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce
Státní zdravotní ústav zmiňuje, že nemocnost klíšťovou encefalitidou v České republice od začátku devadesátých let minulého století do roku 2006 stoupala. V uvedeném roce dosáhla také nejvyšší zaznamenané hodnoty – onemocnělo deset ze sta tisíc obyvatel. Poslední čísla jsou z roku 2016, kdy bylo hlášeno 565 onemocnění.
Klíštětem přenášené virové onemocnění přitom může přinést nemocnému doživotní následky a některé případy končí i smrtí. Čerstvé statistiky laboratoře Protean ukazují, že každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce – nejčastěji borelie. Přímo klíšťovou encefalitidou jsou pak infikovány asi tři procenta klíšťat.
Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou největší míra rizika, že se člověk nakazí v oblasti Kokořínska, Brd, Šumavy, Jesenicka nebo Krušných hor a Slavkovského lesa v Karlovarském kraji.
