Nadějný český objev: Látka, která se v Rusku a Číně používá na chřipku, likviduje i klíšťovou encefalitidu

4 minuty
Události: Nadějný objev českých vědců může pomoct proti encefalitidě
Zdroj: ČT24

Virem zika, klíšťovou encefalitidou, západonilskou horečkou a horečkou dengue se na světě nakazí desítky milionů lidí ročně. Občas někde vypukne epidemie. Na tyto infekce způsobené takzvanými flaviviry přitom neexistuje účinný lék. Ovšem brněnští vědci jsou nyní velmi blízko k tomu, aby se situace změnila. Poslední rok v laboratoři vedené Danielem Růžkem otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná právě na tuto skupinu virů.

„V případě optimální dávky dosahujeme účinnosti prakticky sto procent. Hodně nás překvapilo, že látka funguje takhle perfektně,“ říká Růžek. 

Velkou výhodou je rovněž fakt, že zmiňovaná látka – odborně zvaná umifenovir – je součástí již existujícího přípravku, který se v Rusku (pod komerčním názvem arbidol) a Číně používá pro léčbu a prevenci chřipky. Je tedy již vyzkoušeno, že u lidí nemá nežádoucí účinky nebo jsou zcela minimální. Značně to tak urychlí případná další testování a tím pádem i možné využití při léčbě ziky nebo klíšťové encefalitidy. 

„Tato látka prošla klinickým testováním, je bezpečná pro lidi, takže pokud bychom uvažovali o nějakém léku, tak tato látka má nyní k běžnému užití podstatně blíže. Kdybychom začínali úplně s novou molekulou, potrvá ověřování třeba patnáct let,“ vysvětluje Růžek, vědec Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Takto by se doba mohla zkrátit na třetinu. 

Arbidol vyvinul Ruský výzkumný chemický a farmaceutický ústav asi před 25 lety, přípravek pak dostal licenci v roce 2009. Až čeští vědci však nyní objevili jeho netušené možnosti. Výsledky svého ročního výzkumu v těchto dnech publikují v prestižním zahraničním vědeckém periodiku.

Ze stážisty profesionální vědec

Přitom Růžkův tým byl na začátku výzkumu skeptický. Třeba i proto byl testováním látky pověřen mladý student molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michal Štefánik, který byl v laboratoři na stáži. „Před zhruba rokem si tu přivydělával jako technik. My jsme od toho zprvu nic neočekávali – protestováváme tisíce látek – tak jsme mu to zadali. Nakonec se ukázalo, že umifenovir funguje takhle výtečně,“ říká Růžek.

Ze začátku skutečně nic nenasvědčovalo tomu, že jsou v Brně na prahu průlomového výzkumu. „Několik měsíců jsem se trápil na viru zika, než se mi podařilo najít ideální protokol a buněčné linie, na kterých látka efektivně fungovala, aniž by byla jakkoliv toxická,“ popisuje Štefánik. „Předpokládali jsme, že by tam mohl být nějaký zlepšený efekt, ale ne až tak výrazný, protože nalézt antivirotika s takovou účinností bývá většinou problém. V tomto případě je to výjimka potvrzující pravidlo,“ doplňuje mladík, který i díky tomuto výzkumu získal v laboratoři práci na plný úvazek.

Počítačový 3D model viru zika
Zdroj: ČT24

Jakým způsobem zmiňovaná látka vlastně na organismus působí, je stále ještě trochu záhadou. Dosavadní testy naznačují, že mechanismus účinku je zřejmě jiný, než je běžné u dalších látek, na jejichž testování se vědci zaměřují. Většina antivirových látek, které v Brně zkoumali, působí na infekci a množení virů přímo v buňkách, arbidol ale pravděpodobně zamezuje už samotný průnik viru do buňky.

Nyní brněnští vědci potřebují účinek látky potvrdit na laboratorních zvířatech. To potrvá asi rok. Když se to povede, může se přistoupit ke klinickému testování. 

Zatímco infekce viru zika či západonilské horečky je problémem mimo střední Evropu, klíšťová encefalitida je naopak problémem zejména právě Evropy a Ruska. A Česka pak zvlášť. V rámci kontinentu je totiž v tuzemsku dlouhodobě zaznamenáván jeden z nejvyšších výskytů této infekce. Ročně se nakazí encefalitidou (též zvanou klíšťový zánět mozku) zpravidla 450 až 600 lidí Čechů. Jsou však i roky, kdy je jich přes tisíc.

Každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce

Státní zdravotní ústav zmiňuje, že nemocnost klíšťovou encefalitidou v České republice od začátku devadesátých let minulého století do roku 2006 stoupala. V uvedeném roce dosáhla také nejvyšší zaznamenané hodnoty – onemocnělo deset ze sta tisíc obyvatel. Poslední čísla jsou z roku 2016, kdy bylo hlášeno 565 onemocnění.

Klíštětem přenášené virové onemocnění přitom může přinést nemocnému doživotní následky a některé případy končí i smrtí. Čerstvé statistiky laboratoře Protean ukazují, že každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce – nejčastěji borelie. Přímo klíšťovou encefalitidou jsou pak infikovány asi tři procenta klíšťat.

Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou největší míra rizika, že se člověk nakazí v oblasti Kokořínska, Brd, Šumavy, Jesenicka nebo Krušných hor a Slavkovského lesa v Karlovarském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 11 hhodinami

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová nebude obhajovat poslanecký mandát

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Loni Češi vrátili skoro polovinu prodaných baterií. Naopak si nechávají staré mobily

Češi stále více odevzdávají použité baterie. Úroveň sběru se podle největší sítě za poslední dekádu zvedla téměř o pětinu. Loni lidé vrátili skoro polovinu prodaných baterií – nejčastěji tužkových. Naopak doma si poměrně často nechávají staré mobily a notebooky. Podle statistiků má starý mobilní telefon doma téměř polovina Čechů. U notebooků je to patnáct procent. „Ta baterie je lithium-iontová a časem může začít pracovat a může způsobit i požár. Pořád dost baterií končí ve směsném odpadu, což je pak problém na skládkách, ve spalovnách,“ uvedla specialistka sběrné sítě Ecobat Michaela Helclová.
před 19 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Bývalý protikorupční policista od soudu odešel s půlmilionovým trestem

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.
před 23 hhodinami
Načítání...