Volební lístky pro hlasování o složení sněmovny a krajských zastupitelstev by měly být v budoucnu tištěny jen po jedné straně. Oboustranné by s ohledem na počet kandidátů měly zůstat jen lístky pro komunální volby. Změna volebních zákonů navržená ministerstvem vnitra, kterou v úterý schválila vláda v demisi a poslala k posouzení poslancům, má předejít problémům se sčítáním lístků.
Lístky A4 a školení pro komise. Vláda kvůli zmatkům schválila změnu volebních zákonů
Jednostranné hlasovací lístky mají mimo jiné zabránit tomu, aby byli znevýhodněni adepti na poslance či krajské zastupitele ze zadních pozic kandidátek tím, že dosud byli právě až na druhé straně lístku. Lístky by tak do budoucna měly být na formátu A4, ne A5.
V případě sněmovních voleb to zvýší náklady na lístky zhruba na 36 milionů korun proti stávajícím 17 milionům korun, u krajských voleb z 27 milionů na zhruba 47 milionů korun a u evropských voleb z 23 milionů na zhruba 43 milionů korun, uvedlo vnitro.
Povinné školení pro komise
Novela, o jejímž schválení informoval tiskový odbor vlády, počítá i s tím, že představitelé okrskových volebních komisí by museli povinně podstoupit školení. To se ale nelíbí některým krajům a organizacím zastupujícím obce.
Ministerstvo změny navrhlo v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS.
Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka místo někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla; do sněmovny kandidoval z posledního, jednatřicátého místa, které bylo natištěné až na druhé straně volebního lístku, a některé komise přidělené preferenční hlasy přehlédly.
Novela také předpokládá, že předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí budou muset povinně absolvovat školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Ministerstvo to zdůvodnilo profesionalizací práce komisí.
Neúčast na školeních bude postihována snížením odměny volebního komisaře o třetinu. Předseda a zapisovatel komise nyní dostávají za jedny volby kolem 2000 korun, řadoví členové 1300 korun.
Kraje i obce změnu kritizují
Navrhovanou změnu kritizovaly kraje, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Obce a kraje by se musely navíc na pořádání školení podílet, poukazují navíc na nedostatečnou výši odměňování členů komisí. Vnitro počítá s navýšením odměn až o desetinu.
Krajům a obcím se nelíbí ani to, že by volební komisaři o práci v komisi přišli, pokud by se její práce neúčastnili déle než dvě hodiny. Dosavadní lhůta je tříhodinová. Kritiku vzbudila i zaváděná povinnost označovat členy komise jmenovkami s uvedením, kdo je nominoval. Vnitro tím podle předlohy reagovalo na připomínky pozorovatelů OBSE, podle nichž by volební komisaři neměli být pro voliče anonymní.
Novela také počítá s tím, že v případě souběhu více typů voleb budou lístky barevně rozlišeny tak, aby jejich barva odpovídala příslušné hlasovací obálce a snížilo se riziko neplatných hlasů. Podle vnitra to bude znamenat další náklady ve výši 2,5 milionu až 4,5 milionu korun.
