Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení senátní novelu, která ruší úplnou přestupkovou imunitu ústavních soudců. Na program schůze se naopak nedostala kauza Murín ani otrava bývalého špiona Skripala. Poslanci odmítli i jinou senátní novelu, podle které by se elektronická evidence tržeb nevztahovala na sociální ústavy, nemocnice a ambulance. Poslanci prý chtějí počkat na obsáhlejší vládní úpravu EET. Ústavní soud jarní start další vlny zavádění evidence tržeb už koncem loňského roku zrušil.
Omezení přestupkové imunity ústavních soudců dostalo v prvním čtení zelenou
Cílem senátní novely je to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň ale má umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako zákonodárci mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení. I v takovém případě bude moci kárný senát uložit postih předpokládaný přestupkovým zákonem.
Podle současných zákonů teď nelze v kárném řízení uložit ústavnímu soudci za přestupek jinou sankci než výtku. Poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle předkladatelky nynější novely Elišky Wagnerové (za Zelené) se tehdy na ústavní soudce zapomenulo.
Ústavní soud
Autorka novely při projednávání v Senátu připomínala, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.
Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Kauza Murín se na program jednání nedostala
TOP 09 navrhla, aby premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) sněmovně vysvětlil kázeňské řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem. Podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska jde o mocenskou zvůli a útok na nezávislou instituci. GIBS prověřuje trestnou činnost policistů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Hnutí ANO však vetovalo hned v úvodu schůze zařazení tohoto bodu na program.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek už dopoledne avizoval, že v takovém případě bude sbírat podpisy pro svolání mimořádné sněmovní schůze. K tomu potřebuje minimálně 40 podpisů. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek už dopředu avizoval, že pokud bude tato mimořádná schůze svolána, bude požadovat, aby byla uzavřená.
Nemocnice ani sociální ústavy nedostaly výjimku z EET
Poslanci odmítli senátní novelu, která vyjímala sociální ústavy, nemocnice i ambulance z povinnosti elektronicky evidovat tržby. Zamítnutí návrhu navrhl místopředseda poslanců ANO Jan Volný a poněkud překvapivě to podpořil i poslanec ČSSD Roman Onderka, neboť to byli právě senátoři sociální demokracie, kteří novelu iniciovali.
Onderka to zdůvodnil tím, že sněmovna by neměla řešit dílčí úpravy EET. Ministerstvo financí by ale podle Onderky mělo senátní verzi zapracovat do své novely. V opačném případě ji poslanci budou prosazovat jako pozměňovací návrh. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k tomu dodala, že už je vládní úprava v připomínkovém řízení a výjimky z EET má řešit komplexněji.
Ošetření v nemocnici
S tím souhlasil i předkladatel novely senátor Vladimír Plaček (ČSSD), Senát by prý na těchto změnách trval i při projednávání vládní novely. Plaček zdůvodnil potřebnost novely tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, zatímco pro ostatní měla platit od letošního března. Ústavní soud ale tento jarní start další vlny zavádění EET před Vánocemi zrušil a doporučil změny.
V Česku by mohl platit evropský vyšetřovací příkaz
Získávání důkazů mezi členskými státy EU má upravit novela o mezinárodní justiční spolupráci, která mimo jiné do českého práva zavádí evropský vyšetřovací příkaz. Vládní předlohu sněmovna v prvním kole projednávání podpořila, Václav Klaus mladší (ODS) neprosadil její zamítnutí.
Příkaz se podle návrhu bude moci týkat například zajištění věci v jiné členské zemi pro důkazní účely. Bude se využívat i pro výslech prostřednictvím videokonference nebo telefonu a ke sledování nebo nasazení odposlechu telekomunikačního provozu v jiném členském státě.
Justice bude moci vydat vyšetřovací příkaz rovněž k dočasnému převzetí osoby, která je v jiném členském státu ve vazbě nebo ve vězení, k provedení důkazu. Odklad výkonu příkazu bude možný například kvůli tomu, že by mohl narušit trestní řízení vedené v Česku nebo že důkaz je nutný pro jiné trestní řízení.
Předlohu teď projedná ústavně právní výbor a místo obvyklých 60 dnů na to bude mít poloviční lhůtu, což prosadil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Česko totiž mělo evropskou směrnici do svého práva promítnout už loni, zákon schvalovala ještě bývalá Sobotkova vláda. Sněmovna ji ale do konce svého funkčího období nestihla projednat.