Elektronické recepty by podle Senátu měly nahradit papírové až od roku 2020, nikoliv od příštího roku. Senát to schválil v senátorské novele o léčivech, kterou nyní posoudí vláda a sněmovna. Změnu se ale kvůli tomu podle kritiků nepodaří přijmout včas do konce letošního roku. Senát posílá sněmovně mimo jiné i návrh, podle kterého by ústavní soudci po vzoru zákonodárců mohli přijít o úplnou přestupkovou imunitu.
Senát schválil odklad eReceptů na rok 2020. Sněmovna ale do konce roku zřejmě nerozhodne
Ministr zdravotnictví v demisi Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s eRecepty připomněl, že sněmovna v úterý obdobný návrh poslanců ODS odmítla kvůli nesouhlasnému postoji ANO a ČSSD projednat věc přednostně. „Už se to nedá stihnout. Zákon začne platit od 1. ledna. Nemyslím, že je správné zpochybňovat platnost zákona, který za tři neděle vstoupí v platnost,“ poznamenal Ludvík.
Senátory proto ujišťoval, že první rok po spuštění bude podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv víceméně koordinační. Příští rok by tak byli sankcionováni pouze ti lékaři, kteří by eRecepty bojkotovali a nepřipojili se k nim.
Ludvík také uvedl, že až pětina receptů bude mít nadále papírovou formu díky výjimkám v ministerské vyhlášce. „Recept může být napsán i na pytlík od mouky,“ řekl. Senátory ale nepřesvědčil.
Novelu předložilo devět senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD). Obávají se, že spuštění povinných elektronických receptů od začátku příštího roku by mohlo prohloubit nedostatek praktických lékařů v malých městech a na venkově. Zastánci odkladu včetně bývalé ministryně zdravotnictví Milady Emmerové upozorňovali na to, že systém je nepřipravený a má výpadky.
Ludvík ale namítl, že o připojení do systému eReceptů požádalo 47 500 ze zhruba 53 tisíc lékařů a stomatologů. Skončit se rozhodlo jen 48 praktických lékařů, což je podle Ludvíka méně než v minulých letech.
Senátem ve středu prošel i návrh, podle kterého by ústavní soudci po vzoru zákonodárců mohli přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Podle autorky novely senátorky Elišky Wagnerová (za Zelené) je jejím cílem to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanci nebo senátoři mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová.
Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců letos navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. „Toto řešení lze po 14 letech fungování považovat za osvědčené,“ dodala Wagnerová.
Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle Wagnerové se na ústavní soudce při projednávání této úpravy zapomenulo.
ÚSTR zatím nemá nové radní
Senátoři začali ve středu taky rozhodovat, kdo nahradí končící členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V prvním kole ale nikoho nezvolili.
Šanci uspět alespoň ve druhém kole mají bývalí senátoři Karel Černý a Jiří Liška, ředitel vysokomýtského muzea Jiří Junek, bývalá předsedkyně rady Emilie Benešová, chartista a diplomat Martin Palouš a politologové Lukáš Jelínek a Daniel Kroupa.
Do rady ÚSTR se naopak již jistě nedostanou mimo jiné režisér a dokumentarista Martin Vadas, spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek či bývalý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.
Senátoři mají nyní obsadit tři ze sedmi míst v radě, jde o křesla, která horní komora obsazuje na návrh občanských sdružení a organizací. V prvním kole vybírali z 22 kandidátů. K volbě nebyl připuštěn publicista Jefim Fištejn, neboť nestihl včas předložit negativní lustrační osvědčení.
Senát podpořil i prověřování zahraničních investic
Senátoři také souhlasili se zavedením kontroly zahraničních investic. Evropská komise návrh předložila kvůli tomu, že zahraniční investoři mohou usilovat o strategické podniky, které jsou důležité pro bezpečnost a pořádek a které vyvíjejí obranné technologie, provozují kritickou infrastrukturu nebo nakládají s citlivými informacemi.
Předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) opatření označil za zásadní. Podle něj mohou státy nepřátelské vůči EU využívat investic, aby škodily nebo se domohly různých technologií. Jako jednu ze zemí, které se zaměřují na skupování výsledků výzkumu a vývoje, Hampl jmenoval Čínu. Mechanismy k prověřování zahraničních investic už nyní má 12 zemí EU, včetně Německa, Francie, Británie či Polska.
Vydáno pod