Ředitel Národní galerie Fajt stáhl ústavní stížnost na Zemanovu nečinnost ve sporu o profesuru

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt vzal zpět svoji ústavní stížnost na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Ústavní soud proto řízení zastavil. Ze soudní databáze to zjistila Česká televize. Fajt si s Karlovou univerzitou stěžoval na to, že ho Zeman nejmenoval profesorem, přestože návrh na jeho jmenování schválila vědecká rada univerzity už v červnu 2014. Pražský městský soud začne ještě v březnu projednávat další Fajtovu žalobu – v ní napadá to, že mu Zeman rozhodnutí o nejmenování nedoručil.

Jiří Fajt
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zeman odmítnutí zdůvodnil údajnými prohřešky akademiků z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.

V případě kunsthistorika Fajta prezident argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. „Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek,“ řekl před časem Zeman. Fajt označil Zemanovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně.

Fajt a Univerzita Karlova podali na prezidenta žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Proto se loni v listopadu obrátili na Ústavní soud. V únoru Fajt u soudu stížnost stáhl a ten proto řízení zastavil. 

Pražský městský soud se 23. března dostane k projednání další Fajtovy správní žaloby z roku 2016, kterou se kunsthistorik domáhá soudní ochrany proti Zemanovu nezákonnému zásahu. Fajt a univerzita jej vidí v tom, že jim Zeman nedoručil své rozhodnutí o jmenování či nejmenování profesorem. Po soudu chtějí, aby Zemanovi uložil povinnost rozhodnutí doručit a potvrdil, že předchozí nedoručení bylo nezákonné.

Ošťádal zatím se stížností neuspěl, Eichler ji stáhl

S obdobnou stížností kvůli nečinnosti, kterou Fajt aktuálně stáhl, už loni na konci roku neuspěl u Ústavního soudu fyzik Ivan Ošťádal. Zamítnutí stížnosti soud odůvodnil tím, že Zeman nezůstal nečinný, protože dal své rozhodnutí najevo v dopise tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček tehdy uvedl, že rozhodnutí o nejmenování profesorem je přezkoumatelné ve správním soudnictví, ale je nutné zvolit správný typ žaloby. Sporem Ošťádala a Zemana se bude zabývat pražský městský soud po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pražský soud dříve Ošťádalovu žalobu odmítl jako opožděnou. 

Zeman odmítl jmenovat profesorem Ošťádala kvůli jeho údajným někdejším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností. Podle něj s StB spolupracovala i kandidátova manželka.

Ivan Ošťádal
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš

Proti nečinnosti hlavy státu se chtěl soudně bránit i třetí z nejmenovaných akademiků, politolog a pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. Žalobu podanou k pražskému městskému soudu ale už dříve stáhl s tím, že se mu ve sporu nechce pokračovat.

Zeman jeho nejmenování zdůvodnil tím, že Eichler podle něj vykonával funkci hlavního ideologa někdejší hlavní politické správy. Akademik však uvedl, že třikrát úspěšně prošel různými typy lustračního řízení. V roce 1992 navíc získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku a ještě před kandidaturou na profesora ho předložil rektorce Vysoké školy ekonomické.

V armádě, v níž za komunismu působil, také podle Eichlera nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Funkci propagandisty vykonával jeden rok v 70. letech. Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát věd (CSc.). Na přelomu 70. a 80. let byl sekretářem vojenského a leteckého přidělence v Paříži.

Profil

Koho odmítl Miloš Zeman jmenovat profesorem

Jiří Fajt působí na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Absolvoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). Od roku 1992 působil v Národní galerii jako kurátor středověkého umění, později ředitel Sbírky starého umění. V éře Milana Knížáka z NG odešel, od roku 2014 je ale jejím generálním ředitelem.

Jan Eichler přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE. 

Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.