Během debaty o nominaci poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů opakovaně padala výzva k omluvě. Ondráček, který v lednu 1989 zasahoval proti demonstrantům, to ale odmítl. „Ve svých profesních rozhodnutích ničeho nelituji,“ řekl v Událostech, komentářích. Omluva podle něj nemá smysl, protože by ji stejně nikdo nepřijal a rozhodnutí poslanců by to nezměnilo.
„Já se ptám, proč nikdo nepožadoval takzvanou omluvu, když jsem přišel do Poslanecké sněmovny před čtyřmi a více lety, když jsem byl předsedou podvýboru pro Policii ČR, byl jsem členem komise na kontrolu Bezpečnostní informační služby, která z mého pohledu je, co se týká informací pro stát, rozhodně důležitější než komise na kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů,“ říká Ondráček.
Mluvil prý s některými svými kolegy ve sněmovně „napříč politickým spektrem“ a ptal se jich, zda když přijde a omluví se, bude jim to stačit a dají mu svůj hlas. „A oni řekli: ty ses asi zbláznil, my ti žádný hlas nedáme. Takže já jsem následně komunikoval s desítkami a stovkami policistů, ať již tehdejšími, nebo s těmi, s kterými jsem sloužil následujících víc než dvacet let u policie, a oni mi řekli, že nemá smysl se omlouvat,“ vysvětluje Ondráček.
Omluvu by prý stejně nikdo nepřijal. „Takže proč něco činit. Pokud bych to učinil dnes, tak do týdne, do čtrnácti dnů přijde někdo z takzvaného Demokratického bloku a řekne, že ta omluva nebyla dost srdečná, nebyla dost spontánní, nebyla taková nebo onaká,“ dodává.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda potvrzuje, že ani po omluvě by Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS zřejmě nepodpořili. „Debata tady takhle běží 28 let. Komunisté pořád říkají, my jsme se někdy omluvili, tak už to nebudeme opakovat. A odmítají říct: my jsme tady 40 let zemi spravovali neuvěřitelně špatně, dovedli jsme ji ‚zugrunde‘, spolupracovali jsme s okupační armádou Sovětského svazu. Nic takového nezaznívá,“ uvádí Benda.
„Dneska jsou komunisti s nejhorším výsledkem v historii absolutně nadreprezentovaní ve všech orgánech sněmovny. A tohle je jenom další symbol,“ míní Benda.
Podle Ondráčka tím ale ukazuje, že o něj až tak nejde. „On útočí na ideologii, on útočí na Komunistickou stranu Čech a Moravy,“ ohradil se Ondráček.
Benda: Dochází k rehabilitaci komunismu, Ondráček je jenom symbolem
„Velmi racionálně usuzuji, že vůbec nejde o osobu pana Zdeňka Ondráčka, a to, jakou má dneska roli. Je to tlak takzvaného Demokratického bloku vytvořit klín do takzvané hlasovací mašinérie, jak ji oni nazvali, kdy se hnutí ANO, SPD a KSČM domluvily, že jsou ochotni se domluvit na vzniku orgánů Poslanecké sněmovny. A byla uzavřena nějaká politická dohoda o obsazení funkcí,“ tvrdí Ondráček.
Podle něj si tyto středopravicové strany uvědomily, že by ANO mohlo vládnout i s přímou nebo nepřímou podporu KSČM nebo SPD. „Snaží se vytvořit klín do hnutí ANO, protože velmi dobře analyticky zjistili, že poslanci ANO nejsou úplně jednotní, jsou napříč celým politickým spektrem od ultralevých až po ultrapravé,“ míní Ondráček.
Marek Benda připouští, že spor se netýká jen Ondráčka. „Má do jisté míry pravdu, není to úplně jenom o jeho osobě. Je to o tom, že tady dneska dochází k rehabilitaci komunismu, on je jenom symbolem. Objevil se hezký vtip po tom, co začal kandidovat: Někteří lidé b_li na Národní třídě – jaké i/y se píše ve slově b_li? Tvrdé, nebo měkké? Já tam byl z druhé strany. Já byl mezi těmi, kteří byli biti,“ podotýká Benda.
„Vítězné hnutí ANO od prvního okamžiku spolupracuje s komunistickou stranou, volí bývalého agenta Státní bezpečnosti Vojtěcha Filipa místopředsedou Poslanecké sněmovny, dostanou dva vlivné výbory, a to možná nejvlivnější. Dostávají další a další pozice, místo toho, aby se (ANO) dokázalo bavit s nějakými jinými subjekty. A to je to, na co upozorňujeme a říkáme: Bacha, přichází poprvé od listopadu 89 doba, kdy se na centrální úrovni začíná spolupracovat naprosto vědomě s komunistickou stranou,“ dodává Benda.
Ondráček: Kdo neví, co je rozkaz, to nepochopí
Nejčastější výhradou poslanců ke Zdeňku Ondráčkovi bylo jeho působení za komunismu. V lednu 1989 jako příslušník pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti zasahoval proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne.
V listopadu 1989 byl připraven jako posila při zásahu na Národní třídě v Praze, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Ondráček ale opakovaně řekl, že svého působení u komunistické policie nelituje.
„Ve svých profesních rozhodnutích ničeho nelituji. A za tím si stojím. Ano, plnil jsem rozkazy. Byl jsem devatenáctiletý, dvacetiletý mladý muž, který se rozhodl pro povolání policisty, tak jako se každý v tom věku rozhodoval pro nějakou svou profesi, někdo pro vojáka, někdo pro lékaře,“ říká. Tehdejší rozkazy k zákroku proti občanům hodnotit nechce, podle něj je to otázka pro historiky.
Ondráček míní, že se se svou minulostí vyrovnal velmi dobře. „Jak se k tomu mám postavit, jsem konzultoval se svými, řekněme, kolegy, kteří byli tenkrát u policie, následně sloužili i po roce 89 a jsou policisty dneska. A oni řekli – nemá to cenu. Kdo je mimo a neví, co to je zákrok pod jednotným velením, co je plnění rozkazu, to nikdy nepochopí,“ dodává Ondráček.
- Hned po vojně v roce 1988 začal Zdeněk Ondráček pracovat u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu se podílel na tvrdém zásahu proti demonstrujícím studentům. Pro časopis Mladý svět tehdy přiznal, že mlátil lidi a obuškem dvakrát uhodil dívku, když na něj plivla a dala mu facku.
- V rozhovoru pro tehdejší Československou televizi Ondráček jako tzv. agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Do KSČ vstoupil v srpnu 1989, tři měsíce před pádem režimu. Hned v únoru následujícího roku ze strany vystoupil.
- Později Ondráček pracoval u policie a byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Od policie odešel v říjnu 2011.
- Do KSČM vstoupil v roce 2012, o rok později se stal poslancem. Ve sněmovně vede podvýbor pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby a je členem ústavně právního výboru. Po jeho zvolení do sněmovny vznikla petice, která ho vyzývala k rezignaci. Ondráček se dostal do sporu i s Miroslavem Kalouskem, který ho ve sněmovně vzhledem k jeho minulosti označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“. Mandátový a imunitní výbor Kalouskovi přikázal se Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.
