Dosavadní znalecké posudky, které se týkají masivního sesuvu půdy na dálnici D8 u Litochovic nad Labem, nechá soud přezkoumat dalším znalcem. Revizní posudek by měl pomoci rozhodnout, zda nese za sesuv odpovědnost společnost Kámen Zbraslav, která provozuje nedaleký lom. Stát ji z toho viní a žádá náhradu škody. Soudkyně poté, co oznámila, že zadá revizní posudek, odročila jednání na neurčito.
Před soudem zazněly znalecké posudky, které dodal jednak majitel kamenolomu, jednak Ředitelství silnic a dálnic a také Správa železniční dopravní cesty. Oběma organizacím sesuv poškodil spravovaný majetek – silničářům rozestavěnou dálnici, železničářům trať Lovosice–Teplice. Autoři posudků, kteří vypracovali dvacítku dokumentů važící dohromady desítky kilogramů, se však neshodovali, co byla hlavní příčina sesuvu.
Posudky, které předložily státní organizace, spíše označovaly za viníka kamenolom. Kvůli jeho činnosti prý došlo k nahromadění vody v suti, která byla na hraně svahu. Posudky, které předložili zástupci Kamene Zbraslav, naopak označují činnost lomu za vedlejší, hlavním důvodem podle nich bylo zakrojení dálnice do souvislé vrstvy zeminy.
Soudkyně Michala Dvořáková kvůli různým závěrům znalců rozhodla o vypracování revizního posudku. „Veškeré znalecké posudky, které jste předložili, budou předmětem znaleckého zkoumání,“ řekla.
Strany se ovšem neshodly na tom, kdo by měl revizní posudek vypracovat, soudkyně proto rozhodla, že mají zaslat návrhy písemně.
- 797 milionů korun - škoda podle Ředitelství silnic a dálnic
- 240 milionů korun - škoda podle Správy železniční dopravní cesty
Stát chce přes miliardu
Svah zavalil tehdy ještě rozestavěnou dálnici D8 nad Litochovicemi v létě 2013 po prudkých deštích, které zároveň způsobily rozsáhlé záplavy (a také natekly do kabeláže v tunelovém komplexu Blanka).
Že se jednotliví experti na příčiny dívají docela odlišně, je zřejmé již dlouho. Jak tvrdí analýza Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, ze které již v roce 2016 citovali Reportéři ČT, bylo příčinou přetížení horní části svahu, zvýšení hladiny podzemní vody a zvolená metoda výstavby nezajištěným řezem.
Posudek ovšem souvislost sesuvu s lomem nevyloučil, vyplývá z něj, že by k němu došlo, i kdyby se dálnice stavěla jinak a zavalil by železniční trať. Patrně by však neohrozil dálnici.
Stát však při podání žaloby odkazoval na jiný posudek, který vznikl na Vysokém učení technickém v Brně a označil právě lom za příčinu sesuvu. Na jeho základě žádá ŘSD od Kamene Zbraslav více než miliardu korun.
Sesuv místo vykřičníku
K sesuvu došlo v době, kdy se letitá dostavba dálnice D8 v Českém středohoří již měla blížit závěru. Ostatně i zavalený úsek byl prakticky hotový. Náprava škod pak přispěla k tomu, že se první auta po dálnici od Lovosic k Řehlovicím rozjela až na sklonku roku 2016 – deset let po dokončení všech ostatních částí dálnice D8.
Pád svahu na dálnici však byl jen pomyslnou tečkou – nebo spíše vykřičníkem – za mnoha dalšími problémy, ke kterým patřily především spory s aktivisty, kterým dávaly soudy za pravdu, když poukazovali na nedostatky při přípravě stavby. Například v roce 2010 se musela zastavit již probíhající stavba, když se u soudu ukázalo, že krajský úřad nesplnil všechny podmínky pro vydání územního rozhodnutí. Problémy však byly i s penězi a především přípravu zdržely spory o trasu.
Stavbu dálnice D8 přes České středohoří v současné trase schválila vláda v roce 1996 a o pět let později umožnila fakticky zahájit přípravu stavby výjimka ministerstva životního prostředí, kritické hlasy však zněly ještě dlouho. Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk řekl: „Na problém se zadělalo ve chvíli, kdy se zpracovával projekt dálnice. Nerespektoval, že dálnice bude procházet sesuvným územím.“ V sesuvném území podle něj stavět lze, projekt D8 se však podmínkám nepřizpůsobil.
V současnosti je dálnice D8 v plném provozu. Až počátkem loňského podzimu se po ní ale začalo jezdit opravdu v plném rozsahu. Do té doby byl omezen provoz na Prackovické estakádě, kde silničáři při stavbě také zaznamenali potíže s nestabilním podložím a most museli na poslední chvíli ještě upravovat. Poté se začalo jezdit pouze v jedné polovině dálnice. V plné šíři se bude jezdit pouze do jara, pak budou úpravy podloží a související uzavírka jednoho jízdního pásu ještě pokračovat.
