Lebka svaté Ludmily měla být jedním z vrcholů moskevské expozice Poklady Pražského hradu, kterou při nedávné návštěvě Ruska zahájil prezident Miloš Zeman. Česká a ruská strana se ale nakonec nedohodly na okolnostech vystavení – Praha stála jen o dvoudenní zápůjčku, Moskva usilovala o delší čas.
Lebka svaté Ludmily, první české světice a jedné z patronek českých zemí, patří k nejvzácnějším předmětům Svatovítského pokladu.
„Tuto ženu vnímáme jako matku českého národa. Stojí u kořenů naší státnosti, protože její manžel (kníže Bořivoj) je první historicky doložený Přemyslovec,“ dodává kancléř Metropolitní kapituly u svatého Víta Vladimír Kelnar.
Kromě výjimečných akcí je vzácná relikvie a národní kulturní památka k vidění pouze jeden den v roce, a to na svátek svaté Ludmily 16. září na Pražském hradě. Po zbytek roku jsou ostatky uloženy v pokladnici svatovítské katedrály na čestném místě u lebky svatého Vojtěcha a svatého Václava.
Pro chrám Krista Spasitele
Letos na podzim byla ve hře možnost, že se z přemyslovské relikvie stane i jeden z vrcholů výstavy Poklady Pražského hradu, kterou v první půlce října ve Státním historickém muzeu na Rudém náměstí otevřel prezident Miloš Zeman jako reciproční za přehlídku exponátů z dynastie Romanovců – tu mohli návštěvníci Pražského hradu vidět před šesti lety.
Povolení k vystavení národních kulturních památek v zahraničí dává vždy ministerstvo kultury. „Posuzujeme hodnotu a historický kontext vyvážených děl a stanovujeme podmínky, které zabezpečí jejich ochranu během transportu i během vystavení,“ doplňuje mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
V Moskvě se měla Ludmilina lebka vystavit na dva dny v katedrále Krista Spasitele, největším pravoslavném chrámu světa, a katolická církev kvůli tomu nechala vyrobit nový podstavec a skleněný kryt. Tuzemská patronka, v Rusku zvaná často Ludmila Česká, je totiž důležitou světicí i pro ruské pravoslaví a jako první svatořečenou ženu ji uctívají všichni pravoslavní Slované.
Místo lebky busta
Z cesty relikvie na Východ ale nakonec sešlo a podle prezidenta Miloše Zemana za to může jak ruská, tak česká strana. „Když se úředník ujme nějakého jednání, tak jeho sebevědomí vzroste a snaží se vytvářet úplně zbytečné překážky,“ prohlásil koncem listopadu.
„V zahraničí měla být skutečně pouze v řádu desítek hodin. Kvůli požadavku protistrany na delší dobu expozice se to nakonec neuskutečnilo,“ doplnil kancléř svatovítské kapituly Kelnar.
Ruskému publiku tak Praha nakonec nabídla „jen“ soubor textilií se svatou Ludmilou spojených a její relikviářovou bustu z první čtvrtiny 14. století.
