Nelichotivé prvenství obhájil orlickohorský úsek silnice I/11. I v novém vydání rizikové mapy silnic EuroRAP zůstává nejnebezpečnější v republice. Za nejrizikovější úsek jej přitom dopravní experti označili již loni.
Nejnebezpečnější silnice vede přes Orlické hory. Experti sestavili žebříček rizikových úseků
UDÁLOSTI: Příčinou až třetiny smrtelných nehod může být špatný stav silnic a jejich nedostatečné zabezpečení (zdroj: ČT24)
Silnice I/11 mezi Žamberkem, Jablonným nad Orlicí a Červenou Vodou vede horským úsekem, nad Jablonným přecházejí delší rovinky v prudké zatáčky, úniková zóna přitom prakticky neexistuje, silnici lemuje jen příkop nebo dokonce svah. Tak vypadá nejnebezpečnější úsek v Česku.
Mezi Žamberkem a Jablonným podle nedávno zveřejněných údajů z dopravního sčítání jezdí denně téměř pět tisíc aut, vrcholový úsek dále k Červené Vodě je vytížený podstatně méně, ale stále jde více než o tisíc vozidel denně. Během tří let se na ní stalo 25 tragických nehod, z toho šestnáct v úseku od Žamberka k Jablonnému a dalších devět dále na trase přes Suchý vrch do Červené Vody.
Situaci podtrhuje i skutečnost, že navazující úsek silnice I/43 z Červené Vody na hranice s Polskem rovněž patří k nejvíce rizikovým. Ještě více závažných nehod (27) se sice stalo například v úseku silnice I/14 mezi Trutnovem a Náchodem, tam však také jezdí více aut.
Nejrizikovější úseky silnic v roce 2016
- I/11: Jablonné nad Orlicí – Červená Voda (23 km)
- I/16: Mělnické Vtelno – Mladá Boleslav-Bezděčín (17 km)
- I/11: Žamberk – Jablonné nad Orlicí s II/311 (20 km)
- I/17: Čáslav – Podhořany (9 km)
- I/14: Trutnov – Náchod (34 km)
- I/60: státní hranice – křižovatka s I/44
- I/46: Moravský Beroun – Hořejší Kunčice
- I/13: křižovatka s III/03515 – státní hranice
- I/50: Kožušice – Staré Město
- I/23: Telč – křižovatka s I/38 (u Markvartic)
Mapa má motivovat k úpravám, ne vždy to zafunguje
Podle Jiřího Landy ze společnosti AF-Cityplan, která spolu s Ústředním automotoklubem českou verzi rizikové mapy EuroRAP sestavila, je v aktuální mapě ve srovnání s verzí z let 2011 až 2013 nejvýraznější zhoršení patrné u silnice I/23 mezi Telčí a křižovatkou s jihlavsko-znojemskou silnicí. Zhoršila se ale i situace na některých dálnicích, zejména jihočeské D3 i na některých úsecích D1, D2 či D11.
Zlepšení naopak nastalo zejména na silnici I/71 mezi Uherským Ostrohem a hranicemi se Slovenskem a také na úseku dálnice D1 u Velké Bíteše, kde probíhá rekonstrukce a byl dlouhodobě omezený provoz.
Nejkritičtější místa na silnicích v ČR v letech 2014–2016
Právě to, aby se situace zlepšovala, je podle Jiřího Landy hlavním účelem sestavování rizikové mapy. Ne vždy to ale takto funguje. Například silnice I/16 západně od Mladé Boleslavi ke Slanému a dále k Řevničovu je v žebříčku nejrizikovějších úseků takřka evergreenem. Její úpravy však postupují jen pomalu. „Nejdůležitější místa, která se domníváme, že jsou k řešení, osazujeme vodorovným značením, někde i zádržnými systémy,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Počet nehod dělený počtem aut
Riziková mapa silnic staví na statistice. „Hovoří o tom, jaké máte riziko, že se vám na konkrétní silnici něco stane,“ upřesnil Roman Turza z ÚAMK. U každé komunikace mapa zohledňuje množství závažných nehod – tedy nehod, které skončily smrtí nebo těžkým zraněním – za poslední tři roky s přihlédnutím k intenzitě provozu a parametrům silnice. Nová mapa tedy vychází z údajů za roky 2014 až 2016, podle Jiřího Landy zahrnuje 93 úseků silnic I. třídy a dálnic.
Při pohledu na mapy EuroRAP vydávané v minulosti je patrné, že se situace pozvolna zlepšuje. Úbytek mimořádně rizikových černých úseků však nepovažují tvůrci mapy za jednoznačný důkaz absolutního zvyšování bezpečnosti na silnicích. Souvisí spíše s rostoucím počtem aut na silnicích, zatímco množství závažných nehod pozvolna klesá či stagnuje. „Jakmile intenzity narůstají, riziko bude klesat,“ přiznal Roman Turza.
Při nehodách nehraje roli jen kvalita silnice
Podle mluvčího ÚAMK Igora Siroty se na smrtelných nehodách v Česku asi z 50 procent podílejí závady na silnicích. Roman Turza však zdůraznil, že nelze rizikovou mapu beze zbytku považovat zároveň za hodnocení kvality silnic. Stávají se i nehody, kterým sebelépe postavená silnice nezabrání. Podle Jiřího Landy tomu může být dokonce i naopak, protože na silnicích evidentně rozbitých a nebezpečných jsou řidiči opatrnější a jezdí pomaleji.
„Může se stát, že fyzicky zlepšíme silnice a ve skutečnosti zvýšíme počet nehod,“ podotkl. Za zásadní proto považuje, aby byla silnice předvídatelná. „Největší chyba v silnici je, když je řidič náhle překvapen neočekávanou situací, na kterou nebyl připraven,“ dodal.
Mezi nejrizikovější silnice v Česku patří dlouhodobě I/16 mezi Mladou Boleslaví, Mělníkem a Řevničovem
EuroRAP sice nabízí metodiku k přímému hodnocení kvality silnice, které potom získávají hvězdičkové hodnocení, takový index však v Česku zatím nevznikl, resp. probíhá hodnocení jinou metodikou. „Primárně z finančních důvodů,“ přiznal Roman Turza.
Napřesrok bude hůř
Automotoklub avizoval, že verze rizikové mapy, kterou vydá napřesrok, bude oproti té stávající vypadat mnohem hůře. Organizace EuroRAP totiž změnila metodiku, čímž reaguje na rostoucí intenzity dopravy. „Meze pro rizika vydělili dvěma. Příští rok mapa pekelně zčerná a zčervená,“ poukázal Roman Turza.