Praha – Ve školkách budou letos 1. září chybět místa pro 59 tisíc dětí, což jejich rodičům značně zkomplikuje život a zejména pak ten pracovní. Jenže zřizování nových školek je pro stát, jak tvrdí, drahé a za soukromé školky zase musí citelně připlatit rodiče. Nečasova vláda hodlá nedostatek míst vyřešit uzákoněním takzvaných dětských skupin - hlídáren pro předškoláky, jejichž zřízení a provoz by byly jednodušší a levnější než u klasických školek.
Vládní lék na nedostatek školek - dětské skupiny s daňovým bonusem
Zákon umožňující zřízení dětských skupin, který dnes schválila vláda, je podle ministerstva práce a sociální věcí trefou do černého. Dětská skupina totiž nebude mít statut „vzdělávací instituce“, a tudíž nebude klást tak vysoké požadavky na kvalifikaci vychovatelek - a tedy ani na jejich platy. Navíc bude v porovnání se školkou přijímat širší spektrum dětí, a to ve věku od jedno roku do zahájení školní docházky.
Dostupnější v porovnání se soukromými školkami, v současné době jednou z mála alternativ veřejných školek, budou dětské skupiny také pro rodiče. „Podle našich výpočtů vychází úhrada rodičů za dětskou skupinu v rozmezí 5 až 6 tisíc měsíčně,“ sdělil na debatě ke školkám na půdě sněmovny zástupce ministerstva práce a sociálních věcí Miloslav Macala. Pod šest tisíc za měsíc se přitom školné nedostane ani v nejlevnějších soukromých školkách. V těch dražších přitom šplhá až ke 20 tisícům měsíčně.
Naopak v porovnání s veřejnými školkami si přesto budou muset rodiče za umístění své ratolesti připlatit. Školné ve státních školkách se totiž obvykle pohybuje od 600 do 1 000 Kč měsíčně; kromě toho platí rodiče za své děti ještě stravné, okolo 700 měsíčně.
Dětské skupiny dostaly do vínku daňové úlevy
Podpořit fungování dětských skupin proto mají dle ministerstva ještě daňové úlevy. Na straně rodičů to bude sleva na dani z příjmu. „Bude tam možné uplatnit slevu až ve výši 8 tisíc korun ročně,“ připomněla po jednání vlády ministryně práce Ludmila Müllerová.
A zkrátka nepřijdou ani zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou dětskou skupinu podpořit. „Zaměstnavatel bude mít jako daňově uznatelné náklady výdaje na provoz dětské skupiny či péči o děti svých zaměstnanců,“ uvedl Macala. Kvůli tomu budou moci zaměstnavatelé podle něj nabízet umístění dítěte ve skupině zřízené přímo ve firmě i mimo ni jako benefit pro své zaměstnance.
GALERIE
videogallery_339560
Zaměstnavatelé dětské skupiny vítají
Mezi firmami je o dětské skupiny zájem. Podle průzkumu společnosti Deloitte, provedeného na vzorku 55 společností působících v Česku, by 71 procent firem podporovalo péči o děti svých zaměstnanců v dětských skupinách.
„My za zaměstnavatele vítáme zákon o dětské skupině. Jsme totiž rádi za veškeré odstraňování bariér na trhu práce,“ uvedl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. Také on potvrzuje, že se zřízení dětské skupiny ve firmách může stát zajímavým prostředkem, jak přilepšit zaměstnancům.
Dětské skupiny by navíc měly napomoci zvýšení zaměstnanosti žen s malými dětmi. V té Česko podle studie institutu CERGE-EI zaostává za západním světem. Ve věku kolem 30 let, který je typický pro mateřství, zaměstnanost českých žen v porovnání se zeměmi jako Francie, Velká Británie nebo i USA padá až o 20 procentních bodů. Jedním z důvodů tohoto výsledku Česka je právě velmi omezený koš možností, jak skloubit rodinný život a práci.
Míra zaměstnanosti žen: srovnání ČR, Francie, Británie, USA
Hlídání versus vzdělávání
Návrh zákona z dílny ministerstva práce má nicméně i své kritiky. Těm vadí především to, že dětské skupiny budou na rozdíl od školek zajišťovat pouze hlídání dětí, nikoli jejich vzdělávání. „Pokud se stanou dětské skupiny populární, dostaneme se do stavu, kdy děti nebudou připravené na školu, podobně jako když jdou do školy přímo z domácího prostředí. Budou mít při vstupu na základní školu například logopedické problémy,“ tvrdí místopředsedkyně školského výboru Poslanecké sněmovny Dagmar Navrátilová (LIDEM).
Navrátilová sice institut dětských skupin zcela nezavrhuje, avšak tyto skupiny by podle ní neměly být určeny pro děti, které se v následujícím roce chystají nastoupit na základní školu. „Rok před nástupem do školy by mělo dítě povinně absolvovat v mateřské škole se vzdělávacím programem,“ navrhuje poslankyně.
Kvůli absenci vzdělávání se koncept dětských skupin nezamlouvá ani komunistům. „Předškolní vzdělávání je nesmírně důležité pro rozvoj každého dítěte. Dětské skupiny vidím jako krok zpět,“ uvedla poslankyně a expertka KSČM na vzdělávání Marta Semelová.
Miminka
Žádná konkurence školkám
Jenže do uzákonění povinné docházky do mateřské školky se nechce ministerstvu školství. Obává se totiž, že zavedení této povinnosti by školky přetížilo a vyhnalo z jejich tříd mladší děti.
Ministerstvu práce se zase nechce upravovat návrh zákona o skupinách tak, aby do něj vetklo i vzdělávací funkci. „My neděláme zákon o mateřských školkách číslo dvě. Čím víc budeme do fungování dětských skupin míchat podobnosti se školkami, tak tím víc začneme systém znejasňovat. Dětská skupina a školka musí mít poměrně ostré hrany, aby byl systém transparentní a rodičům jasný,“ uvedl Macala.
Dětské skupiny podle něj mají dávat rodičům alternativu, když ve školce není místo. Nemají však školkám konkurovat. „Předpokládáme, že bude-li mít daný rodič možnost volby, dá přednost umístění dítěte v mateřské škole,“ doplnil.
Předškolní vzdělávání v číslech
- Ve školním roce 2012/2013 půjde do mateřské školy 358 000 dětí.
- Ve veřejných mateřských školách se v témže roce nenajde místo pro 59 tisíc dětí.
- Podíl pětiletých dětí v mateřských školách klesl z 96 % ve školním roce 2003/2004 na současných 88,2 %.