Směrnici měly členské státy promítnout do národní legislativy nejpozději v květnu minulého roku. Evropská komise navrhuje pro Česko denní postih zhruba 900 tisíc korun, dokud Česko pravidla plně nepřevezme. Úřad ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) v reakci oznámil, že se Česko případným sankcím pravděpodobně vyhne.
„Věřím tomu, že komise dále postupovat nebude, když tento zákon schválíme,“ uvedl zpravodaj výboru pro lidská práva Jiří Čunek (KDU-ČSL). Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Směrnice, z níž novela vychází, má zaručit cizincům z ostatních unijních zemí i jejich rodinným příslušníkům právo na rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Stejné právo by měli mít Češi v ostatních státech Unie. Cílem návrhu je zajistit všem občanům Unie svobodu pohybu bez překážek, uvedl před senátory Chvojka.
Úřad veřejné ochránkyně práv bude muset kvůli novým pravomocím získat dalších sedm pracovníků. Budou se zabývat osvětovou, analytickou a výzkumnou činností i spoluprací s úřady v rámci Unie. Náklady úřadu se podle předlohy zvýší asi o 4,5 milionu korun ročně.
Anna Šabatová
„Má to zajistit jakýsi komfortní pohyb pracovníků v Evropské unii. Je to naplnění jedné ze čtyř svobod, tak aby lidé i v jiné zemi měli přístup k právnímu poradenství a právní pomoci.“
Anna Šabatová
Sněmovna při hlasováních o pozměňovacích návrzích jen posunula účinnost novely na leden příštího roku, když se původně předpokládala od loňského května s ohledem na požadavky EU. Ve sněmovně norma ležela od předloňského prosince.
Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost. Zaměstnavatelé například neuznávají předchozí odborné zkušenosti zahraničních pracovníků nebo kvalifikace získané v jiném členském státě, případně dávají nepřiměřené požadavky na znalost českého jazyka.
Pokud by prezident novelu vetoval, znamenalo by to, že by nebyla přijata. Vzhledem k říjnovým parlamentním volbám by ji totiž nynější sněmovna už nestihla znovu posoudit.
