Odpůrci unijní regulace držení střelných zbraní varují před nárůstem nelegálního obchodu. Petici, která zrušení evropské směrnice požaduje, podepsalo podle organizátorů přes sto tisíc lidí. Mimo jiné chtějí zachování práva členských zemí na vlastní úpravu. Většina ostatních států EU ale hodlá držení třeba poloautomatických zbraní omezit, aby je nemohli zneužívat teroristi. Argumenty obou stran zazněly při veřejném slyšení v Senátu.
Petice odmítá regulaci zbraní, označuje ji za diktát ze zahraničí
Události: Petice odmítá regulaci zbraní (zdroj: ČT24)
K veřejnému slyšení se rozhodla horní komora kvůli tomu, že petici podepsalo na 100 000 lidí. Podpisy sbírali zástupci myslivců, zájmových i sportovních střelců čtyři roky, v červenci je předali vedení Senátu.
Autoři petice chtějí, aby se čeští politici tvrdě postavili proti podle nich nesmyslnému zahraničnímu diktátu. „Na diktáty ze zahraniční, zvláště ty nesmyslné, jsme my Češi velmi citliví,“ řekl jménem organizátorů petice Pavel Černý.
Podle senátora Jiřího Růžičky (nestr. za TOP 09) ale o žádné nařízení shora nejde. „Nesnaží se nám nějaké cizí mocnosti něco vnutit, my jsme součást Evropské unie – je to i náš zákon, je to i náš zájem,“ uvedl.
„Ve jménu boji proti terorismu budou muset mít zbrojní průkaz i lidé, kteří mají zepředu nabíjené pušky, nebo kterým visí na stěně nějaká znehodnocená zbraň,“ kritizoval Černý.
Petice mimo jiné požaduje zachování práva členských zemí EU na vlastní úpravu držení zbraní. „Jsme jednou z nejbezpečnějších zemí světa a chceme, aby to tak zůstalo,“ uvedl Černý. Výhrady měl i advokát a senátor za Zelené Václav Láska, podle něhož část zemí EU „vnucuje pod pláštíkem boje s terorismem“ ostatním svůj způsob života beze zbraní.
Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Ochránit práva Čechů by podle Černého mohl projednávaný ústavní zákon o zbraních. Více než kolem petice, kvůli které bylo slyšení svolané, se tak debata věnovala této novele.
„Občan by měl právo nabývat, nosit a držet střelnou zbraň a v případě potřeby by ji mohl použít ve prospěch obrany České republiky,“ řekl poslanec a zástupce navrhovatelů novely ústavního zákona Zdeněk Ondráček (KSČM). „Myslím si, že tuto úpravu mít můžeme, a řekl bych dokonce, že doba je taková, že je v zásadě na místě,“ míní senátor Jiří Oberfalzer (ODS).
Evropské právo má přednost, upozorňuje ústavní právník
Ústavní právník Jan Wintr ale upozornil, že evropské právo je tomu českému nadřazené: „Naším zákonem nebo ústavním zákonem se z povinnosti řídit se evropským právem nevymkneme.“ Wintr proto ve shodě s exministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD) označil ústavní zákon za „nesmyslný, zbytečný a potenciálně nebezpečný“.
„Je naprosto liché očekávání, že by takováto ústavní změna pomohla České republice ubránit se povinnosti převést do svého právního řádu ty povinnosti, které vyplývají z evropské směrnice,“ prohlásil Dienstbier.
Senát možná projednání odloží
Senát by měl ústavní novelu projednávat ve středu 11. října. Není ale jasné, zda k tomu skutečně dojde. Někteří senátoři si myslí, že bude při schvalování programu nakonec z jednání vyškrtnuta. Dva výbory, které se novele měly věnovat, totiž nepřijaly žádné stanovisko. Tvrdí, že jim chybí prováděcí předpisy, které by určily, jak bude vypadat v praxi.
„Teď je po nás požadováno, abychom schválili určitý bianco šek a Poslanecká sněmovna si pak jaksi bude rozhodovat o tom, jak to právo bude vykonáváno,“ řekl senátor Láska.
Za předkladatele ústavní novely mluvil na veřejném slyšení poslanec Zdeněk Ondráček z KSČM. S argumenty senátních výborů nesouhlasí. Novela už je podle něj připravená a bude ji moci projednat hned příští sněmovna.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Jejím cílem má být zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU.
Směrnice vstoupila v platnost 13. června a státy EU ji musejí do právního řádu zavést do 15 měsíců. V Česku by se změny dotkly téměř všech asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.
Česko proto podalo na začátku srpna žalobu k Soudnímu dvoru EU. Směrnici považuje za diskriminační. Zpochybňuje také, že by omezení dokázalo zabránit terorismu. Exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier nicméně v Senátu řekl, že je k úspěšnému projednání žaloby skeptický.
„Momentálně probíhá písemné konání v této věci. To znamená, že strany – všechny členské státy EU a Evropská komise – mohou podat písemně své názory,“ popsal mluvčí Soudního dvora EU Balázs Lehóczki. Rozhodnutí se ale očekává až koncem příštího roku – přísnější regulaci střelných zbraní přitom mají státy zavést do konce září.