Topná sezona podle Teplárenského sdružení letos začala o deset dní dříve než loni. Než se začne topit, měl by být kotel zkontrolován odborníkem. Nadýchání se unikajících spalin totiž může mít fatální následky. Lidé by si také měli dát pozor, čím topí. Radnice mají od začátku roku pravomoc přijít na kontrolu.
Topná sezona sotva začala a první lidé už se otrávili oxidem uhelnatým. Stačí pár nádechů
Události: Začala topná sezona, hrozí otravy i kontroly (zdroj: ČT24)
Luboš Morávek zkouší a předvádí kotle. Ovzduší podle něj otravují nejen ti, kdo pálí odpadky. Chybou je i třeba používání jiného typu uhlí, než do kamen patří. Pozor je třeba dát i na správné nastavení přívodu vzduchu. „Důležitou věcí je kotel pravidelně čistit, to znamená čistit plochy výměníků, v pravidelných intervalech podle zanesení kotle,“ doporučuje Morávek.
Servisní technici uvádí, že ideální čas na kontrolu kotlů je na jaře či v létě. Pokud ji člověk podcení, může mít problémy nejen s vyplácením případných náhrad od pojišťovny, především ale riskuje zdraví. Za loňskou topnou sezonu hasili hasiči jen v Jihomoravském kraji 85 požárů, především kvůli nevyčištěným komínům. V 29 případech pak vyjížděli kvůli unikajícímu oxidu uhelnatému.
Výjezdy
„V letošní topné sezoně evidujeme už devět lidí, kteří se nadýchali oxidu uhelnatého, což je na začátek topné sezony poměrně alarmující číslo,“ varoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. První případ z minulého týdne v brněnské Líšni měl tragické následky. Oxid uhelnatý z karmy v koupelně zabil ženu a další tři lidi přiotrávil.
Druhý případ se stal tento týden ve středu v Blučině na Brněnsku. Po úniku plynu z kotle ve sklepě skončilo v nemocnici 5 lidí. „Oxid uhelnatý je tichý zabiják, není vidět, není cítit, ve vyšší koncentraci stačí jen pár nadechnutí, následně člověk usne a udusí se,“ popsala mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hedvika Kropáčová.
640 stížností, 96 kontrol
Kotle od začátku roku nekontrolují jen servisní technici na přání zákazníků, ale i úřady po upozornění spoluobčanů. Dosud jim přišlo 640 stížností, že někdo topením obtěžuje okolí. Ve víc než polovině případů úředníci skutečně vyzvali majitele k nápravě. Šestadevadesátkrát pak přišli zkontrolovat kotel. Nejčastěji na jižní Moravě, ve Zlínském kraji a ve středních Čechách.
Kontroly kotlů
Podle ministerstva životního prostředí se novela osvědčila. „Rozdíl mezi počtem kontrol a počtem stížností znamená, že drtivá většina lidí si nakonec dala říct a upustila od svého chování ještě dříve, než nějaká kontrola přišla,“ pochvaluje si šéf rezortu Richard Brabec (ANO).
Zavedení tohoto institutu považuji za nevhodné. Dalo by se to řešit jinak, třeba dálkovým způsobem, ne lezením do domu.
Novela zákona o ochraně ovzduší dala od začátku roku úředníkům pravomoc přesvědčit se, čím lidé topí, přímo v domácnostech. Úřady obcí s rozšířenou působností, které dostanou informaci o možném špatném palivu, nebo dokonce spalování odpadků, nejprve písemně upozorní majitele domu a dají mu lhůtu k nápravě.
Pokud se bude stížnost do roka opakovat, má pověřený kontrolor právo vstoupit do nemovitosti a zkontrolovat dodržování povinností. Vlastník nebo uživatel ho musí pustit ke zdroji a palivům. Pokud se zjistí pochybení, hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
Lidé mohou upozorňovat na špatné topení okolních domů i na webové a mobilní aplikaci Čistý komín, kterou začátkem prosince spustila organizace Čisté nebe. Původní aplikace z roku 2013 byla určena pouze pro Moravskoslezský kraj, který dlouhodobě trápí nejhorší ovzduší v zemi. Pod záštitou ministerstva životního prostředí se ale rozšířila na celou Českou republiku.
Novelu napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu, ten jejich návrh zamítl
Část novely, která umožňuje kontroly kotlů v domácnostech, napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu. Prolamuje podle nich totiž domovní svobodu. Ústavní soud ale návrh na zrušení této části zákona v červenci letošního roku zamítl.
Ochrana zdraví a životního prostředí jsou podle ústavních soudců důležitější než právo na nedotknutelnost obydlí. „Fyzická kontrola je krajním řešením, připadá v úvahu jen v odůvodněných situacích, po opakovaných stížnostech a výzvě k nápravě,“ řekl soudce zpravodaj Ludvík David.
Ústavní soud také poukázal na zahraniční právní úpravy, které obdobné kontroly připouští. Je tomu tak například v Německu či Rakousku. Český právní řád podle něj také obsahuje dostatečné procesní záruky obrany vlastníka či uživatele obydlí, domnívá-li se, že zásah správního orgánu je nezákonný. „Tou hlavní je takzvaná zásahová žaloba, podobně se lze bránit správní žalobou i proti uložené pokutě,“ řekl soudce Ludvík David.