Na hraně. Diabetici upozorňují na rizika života s cukrovkou

V Česku se léčí s cukrovkou skoro každý desátý člověk. Asi 250 tisíc lidí neví, že onemocněním trpí. Žádná nebo špatná léčba přitom může vést ke ztrátě zraku, onemocnění ledvin a zvyšuje se také riziko infarktu. Na možné důsledky kolísající hladiny cukru a na to, jak těžké je udržet nemoc pod kontrolou, upozorňuje čerstvě zahájená kampaň Žijeme na hraně.

Video Události
video

Události: Diabetici upozorňují na náročnost a rizika života s cukrovkou

Diabetici se snaží udržet vyhovující hladinu cukru v krvi bez velkých výkyvů. Udržet balanc na této hraně je obtížné a právě téhle paralely využila nová kampaň. Šedesát metrů nad Staroměstským náměstím ji zahájili moderní provazochodci.

„Odráží opravdu život diabetika, který se pohybuje mezi nízkou hladinou a vyšší hladinou cukru,“ říká přednostka Centra diabetologie IKEM Terezie Pelikánová. 

Při nízké hladině krevního cukru mohou diabetici upadnout do bezvědomí. Naopak vyšší hladina glykemie škodí z dlouhodobého hlediska. „Rozkolísanost je záludná právě pro vznik očních komplikací,“ uvedl prezident pacientské organizace Diaktiv, organizátor kampaně Žijeme na hraně Vlastimil Milata. Diabetes je nejčastější příčinou slepoty u lidí v produktivním věku.

„S cukrovkou souvisí celá řada různých pozdních komplikací jako například diabetická noha, onemocnění ledvin, onemocnění nervů,“ popisuje vedoucí ambulance Kliniky diabetologie IKEM Robert Bém. Cukrovkáři mají také až pětkrát častěji infarkt myokardu.

Diabetes je skupina chronických onemocnění, která se projevuje poruchou metabolismu sacharidů. Mezi hlavní projevy cukrovky patří zvýšená koncentrace glukózy v krvi a nedostatek energie. Následky cukrovky se řeší inzulínem, který umožňuje glukóze obsažené v krvi pronikat do buněk, čímž se její koncentrace v krvi snižuje.

„K onemocnění cukrovkou dochází, když slinivka břišní neprodukuje dostatek inzulínu nebo když tělo neumí inzulín účinně využívat. Inzulín je hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi a pomáhá našemu tělu získat potřebné množství energie,“ píše na stránkách ministerstvo zdravotnictví.

Prevencí je pohyb i méně stresu

První příznaky cukrovky lze zastavit každodenními aktivitami od zdravé stravy po pohyb. „Pokud chceme učinit nějaký pokrok v zastavení vzestupu cukrovky, musíme zvážit naše každodenní životy – jíst zdravě, být fyzicky aktivní a vyvarovat se nepřiměřeného nárůstu tělesné hmotnosti,“ uvedla dříve šéfka WHO Margaret Chanová.

Podle Pelikánové je vhodné se vyhnout také stresu. Navíc i genetická zátěž nemusí nutně vést k rozvoji onemocnění. „Z více než poloviny má vliv vnější prostředí, a tak můžeme proti cukrovce něco udělat,“ uvedla Pelikánová.

Počet nemocných je od roku 1980 téměř čtyřnásobný

Podle odhadů se s cukrovkou v Česku léčí téměř 900 tisíc pacientů, dalších 250 tisíc lidí o svém onemocnění podle diabetologické společnosti vůbec neví. Celosvětově se od roku 1980 do roku 2016 počet lidí trpících cukrovkou téměř zčtyřnásobil. Před šestatřiceti lety mělo cukrovku 108 milionů lidí na světě, v loňském roce už jejich počet přesáhl 422 milionů.

Vysoké jsou i náklady na léčbu. Jen VZP vyplatila loni za léčbu svých klientů diabetiků přes 6 miliard 870 milionů korun.