Úniky ze spisů jsou stále častější. Loni jich GIBS šetřila dvaapadesát

Množství úniků informací z policejních spisů roste, a zatímco v roce 2014 jich Generální inspekce bezpečnostních sborů šetřila sedmatřicet, loni šlo už o dvaapadesát případů. Vyplývá to ze statistiky, kterou sněmovní vyšetřovací komisi předložil ředitel GIBS Michal Murín. Kromě něj poslanci vyslechli i novináře Marka Přibila nebo šéfa žalobců Pavla Zemana.

Video Události
video

V úterý došlo na poslední výpovědi svědků, v září má komise odevzdat zprávu

Poslanecká vyšetřovací komise vedená zástupcem TOP 09 Martinem Plíškem poprvé zasedla 13. července a ve snaze dobrat se způsobu, jakým mohou na veřejnost (primárně do médií) unikat zprávy z prošetřovaných kauz, už vyslechla hodiny výpovědí svědků z řad novinářů, žalobců, policistů i členů vlády – včetně premiéra Bohuslava Sobotky. 

Podnět daly primárně uniklé nahrávky rozhovorů novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá.

Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil už dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz. 

Právě Přibil se stal prvním, kdo v úterním závěrečném kole rozhovorů před poslance předstoupil; se zákonodárci sice už jednou hovořil, poslanci s ním ale chtěli mluvit kvůli rozdílným výpovědím znovu. „Jeho výpověď před komisí se lišila od výslechů jiných svědků, tak budeme chtít zpřesnění,“ vysvětlil Plíšek. Poslanci chtěli vědět, jak novinář nakládal s některými informacemi z vyšetřovacích spisů. Sám Přibil rozhovor nijak nekomentoval, po svém výslechu se novinářům vyhnul. 

Počet vyšetřovaných úniků roste

Rovněž podruhé do sněmovny zamířil i ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín. Komise si ho pozvala kvůli statistice případů úniků informací, kterou od něj obdržela při prvním slyšení; počet úniků, jimiž se GIBS zabývá, totiž v čase roste. Zatímco v roce 2014 se jednalo o 37 šetřených případů, v roce 2016 jich bylo už 52 a za první polovinu letošního roku 21 případů. Samotný Murín aktuální setkání s poslanci odmítl jakkoliv komentovat.

Video Vyšetřovací komise k únikům ze spisů
video

Brífink po konci jednání vyšetřovací komise k únikům ze spisů

Zdroj: ČT24

Před komisi dorazil také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra; zákonodárci se ho ptali, jak jsou spisy a informace zabezpečeny na soudech a Vávra po slyšení, stejně jako dříve státní zástupci, odmítl, že by za úniky informací měla stát soudní soustava.

„Systémově to soudy protékat nemůže – vyjma usnesení, která vydáváme, která jsou veřejně přístupná a ve kterých jsou určitá fakta. To, o čem je řeč – odposlechy a jejich přepisy – ale nejsou věci, ke kterým by měla veřejnost přístup,“ prohlásil.

Plíšek je podjatý, namítal šéf žalobců

Posledním člověkem, kterého chtěla komise vyslechnout, byl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jehož ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) minulý týden zbavil mlčenlivosti. „Dal nám podrobnou informaci o tom, jak je v rámci nejvyššího státního zastupitelství zabezpečena kontrola nakládání se spisy, jaké jsou požadavky na zaměstnance zastupitelství a také nás informoval, v jakém stádiu se nacházejí kauzy, ke kterým byl zbaven mlčenlivosti,“ uvedl po jednání komise Plíšek.

Vedle toho ale Zeman proti Plíškovi neúspěšně vznesl námitku z podjatosti. Nelíbila se mu totiž poslancova vyjádření o nutnosti posílit kontrolu nad státními zastupitelstvími. Současně s tím odmítl, že by za úniky stáli žalobci.

„Mohu vyloučit, že by docházelo k úniku informací z trestních věcí ze státního zastupitelství. Za vším je nutné hledat především motiv, to znamená, komu únik informací prospěje,“ prohlásil samotný Zeman. „Mnohdy je prospěch pouze v tom, že budete difamovat orgány činné v trestním řízení, že nejsou schopny únikům zabránit.“

„K únikům informací dochází od okamžiku zahájení trestního stíhání, to znamená od okamžiku, kdy se o věci dozví více lidí. Ponechám na vaší úvaze, odkud mohou údaje unikat. Upozorním jen na případ, kdy sama obviněná osoba zveřejnila na webu kompletní vyšetřovací spis,“ dodal.

Příprava na plénum

Úterní výslechy byly poslední, nyní už chce komise začít pracovat na závěrečné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu, má ji předložit do 12. září. Plíšek proto kolegům předal osnovu zprávy, diskutovat nad ní mají příští úterý.

„Doporučovali bychom úpravu zákona o svobodném přístupu k informacím. Tak, aby se definovalo, co je skutečně veřejný zájem,“ uvedl jeden ze členů komise Petr Kudela (KDU-ČSL). Podle dalšího člena Lukáše Pletichy by měly být poskytovány pouze rozsudky. Jenomže se podle něj vyvinula praxe, kdy se poskytují různá procesní usnesení, což je naprosto v rozporu s platnými zákony. 

Úkolem komise je mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Zaměřit se měla i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.

Komise se zajímala o úniky hned v několika kauzách. Svědků se ptala třeba na korupční případ v Olomouckém kraji Vidkun, dotační kauzu na ministerstvu školství, nakládání se spisem v případu těžební společnosti OKD, kauzu Beretta anebo případ bývalého premiéra Petra Nečase a jeho ženy Jany Nečasové.