Šest kontroverzních let. Alena Vitásková končí v čele Energetického regulačního úřadu

Nahrávám video

S posledním červencovým dnem končí Alena Vitásková ve funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vedla ho od srpna 2011. Nahradí ji nově zřízená pětičlenná rada úřadu v čele se současným místopředsedou úřadu Vladimírem Outratou.

Kromě Outraty tvoří novou radu ERÚ expert v teplárenství Vladimír Vlk, konzultant a vědecký pracovník Rostislav Krejcar, expert na obnovitelné zdroje, teplo a kogenerace Jan Pokorný a právník Vratislav Košťál.

Dovolená a pak se uvidí

Po skončení mandátu plánuje odcházející hlava energetického regulátora dovolenou, poté se bude rozhodovat o svém dalším směřování. Sama hodlá dodržet zákonný požadavek, podle kterého nesmí rok pracovat v energetice.

Chce dokončit další dva díly knižní trilogie Solární baroni, jejíž první díl letos vyšel. „V současné době je kniha překládána do ruštiny a angličtiny, protože na těchto trzích je o ni zájem,“ uvedla. „Pokud by mě chtěl někdo stíhat i za literární tvorbu, pak je Severní Korea proti tomu, co se děje u nás, demokratický stát,“ dodala.

Odsouzení na 8,5 roku

Loni v únoru poslal Krajský soud v Brně Vitáskovou na 8,5 roku do vězení s ostrahou za to, že dvě solární elektrárny na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněně licenci na provoz. Vitásková, která na úřadu působí od srpna 2011, vinu popírá a kauzu považuje za vykonstruovanou. Rozsudek není pravomocný.

Reportér ČT David Havlík podotýká, že v době, kdy se stalo to, co soud vyhodnotil jako podvod, na úřadu Alena Vitásková opravdu nebyla. „Ale byla v úřadě už v době, kdy její úřad rozhodoval o zamezení vzniku dalších škod, které souvisely s tím, že tyto elektrárny podle nepravomocného rozsudku získaly licence i přesto, že nebyly hotové v roce 2010,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Alena Vitásková reagovala na rozsudek žalobou na ochranu osobnosti, kterou podala na soudce Aleše Novotného. U Městského soudu v Brně ale neuspěla. Soudce později kritizovala a vyzvala k rezignaci.

  • Alena Vitásková vystudovala Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor pozemní stavby. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva; v letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky; v letech 2004 až 2006 byla
    předsedkyní představenstva Pražské teplárenské.
  • Nástup Vitáskové do čela ERÚ provázely námitky týkající se její profesní minulosti a vazeb na plynárenství. Kritici se obávali možného ohrožení nezávislosti úřadu.
  • ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do rozsáhlých kontrol především v oblasti solární energetiky. Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky na podporu obnovitelných zdrojů.
  • V minulosti měla Vitásková kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. Počátkem dubna 2013 se prý její služební auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde Vitásková bydlí.
  • Počátkem března 2014 policie údajně zajistila e-maily dokazující, že Vitásková má stále vliv na chod svých dřívějších firem, jež musela před nástupem do čela ERÚ prodat. Společnosti SMP - Služby a Gazoprojekt Czech Vitásková prodala svému bývalému manželovi Vilému Vitáskovi a své snaše. Vitásková tvrzení o střetu zájmů odmítla.
  • Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení ERÚ. Jeho členové podle ní zneužili své pravomoci a nastavili neúměrně vysokou provozní podporu pro solární elektrárny. Protikorupční policie případ po několika měsících odložila. Kriminalisté dospěli k závěru, že „v dané věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu“. Rozhodnutí potvrdilo v listopadu 2013 i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde si Vitásková na rozhodnutí policie stěžovala.
  • V září 2013 byla Vitásková spolu s dalšími devíti osobami obžalována z podvodu. Kauza se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které získaly licenci v poslední den roku 2010, což jim na poslední chvíli zajistilo vyšší výkupní ceny vyrobené elektřiny. Vitásková podle žalobce zmařila obnovu řízení o odebrání licencí, ačkoliv existovaly pochybnosti o způsobu, jakým tyto elektrárny licence získaly. 
  • Druhou trestní kauzou, ve které Vitásková figuruje, je případ problematického jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V létě 2015 policie Vitáskovou kvůli angažmá někdejší nejvyšší státní zástupkyně obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vitásková i v této kauze pochybení odmítá.
  • Vitásková byla v posledních letech ve sporu s vládou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD). Její úřad totiž odmítal vyplatit podporu pro obnovitelné zdroje energie, výplatu podmiňoval souhlasem Evropské komise.

Solární elektrárny bratrů Zemkových Saša-Sun a Zdeněk-Sun dostaly od Energetického regulačního úřadu licenci v roce 2010. Elektrárny nebyly v té době dokončené. Jejich majitelům ale rychlé udělení licencí zaručilo vyšší cenu za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě.

Do konce roku 2010 měli garantovanou cenu 12 150 korun za megawatthodinu, od ledna 2011 se výkupní podmínky změnily. Cena za megawatthodinu se snížila na 5500 korun. Obě částky jsou garantované na 20 let. Podnikatelé proto spěchali, aby dostali licenci pro provoz solárních elektráren ještě do konce roku 2010.

Vesecká místopředsedkyní ERÚ. A opět žaloba

Na Vitáskovou se snesla ještě jedna obžaloba, a to kvůli podezření ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Důvodem je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Vitásková se domnívá, že obžaloba je neoprávněná. 

Veseckou jmenovala do nově vytvořené funkce v roce 2014. Podle žalobce Vesecká neměla odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, což bylo v rozporu s energetickým zákonem. Státu podle obžaloby vznikla vyplácením platu Vesecké škoda přes milion korun.

Politiku vzdává

Po svém neúspěchu v senátních volbách loni na podzim, kdy kandidovala za Úsvit - národní koalici ve volebním obvodu Ostrava-město, se rozhodla v budoucnu už neusilovat o jakoukoli politickou funkci. „Lidé mě v politice nechtějí, takto se rozhodli, a já to znovu zkoušet nebudu,“ avizovala, kudy se ubírat nemíní.

Po vyhroceném vedení úřadu přijde klid, odhadují odborníci

Podle odborníků oslovených Českou tiskovou kanceláří (ČTK) vedla Alena Vitásková úřad vyhroceně a aktivisticky, což s jejím odchodem utichne. S novou pětičlennou radou ERÚ, která začne fungovat od srpna, se podle nich situace zklidní.

Úřad by měl vystupovat jako srozumitelný, předvídatelný a přitom důsledný regulátor. A musí se - stejně jako my všichni ostatní - kreativně chystat na dobu, kdy energetika kvůli novým technologiím bude vypadat úplně jinak než v minulém půlstoletí. Paní předsedkyni se obojí moc nedařilo.
Vojtěch Kotecký
analytik centra Glopolis

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost by nové vícečlenné vedení mělo prospět odborné stránce vedení úřadu. „Výhodou je i pravidelná obměna členů rady, takže lze reagovat na potřeby dynamicky se měnící energetiky,“ podotkl. Nová rada ERÚ by podle něj mohla přispět mimo jiné ke stabilizaci sektoru obnovitelných zdrojů.

„Změnu ve vedení ERÚ jednoznačně vítáme,“ dodal předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
před 46 mminutami

VideoPojišťovny by mohly nově hradit další výkony pro pacienty s nemocemi ledvin či cukrovkou

Z veřejného zdravotního pojištění by se mělo od příštího roku nově hradit například laboratorní vyšetření pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin či takzvaná tenotomie, která může pomoci lidem s cukrovkou. Počítá s tím vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prošla připomínkovým řízením. Na seznam přidává desítky nových zákroků či vyšetření a vyřazuje ty zastaralé či neefektivní.
před 1 hhodinou

ANO chce v Senátu posílit, pro sněmovní opozici je klíčové tam udržet většinu

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.
před 2 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 12 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 12 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 13 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 14 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.