Sobotkův kabinet chystá nábor pěti tisíc nových státních zaměstnanců. Počítá s tím první návrh státního rozpočtu, který se ve Strakově akademii projedná na konci měsíce. Čtyři tisíce nových míst by měly připadnout vzdělávacímu sektoru, své řady ale rozšíří i policie a vězeňská služba. Pravicová opozice protestuje. Státní aparát podle ní za současné vlády bují až příliš.
Stát chce přijmout pět tisíc nových zaměstnanců, čtyři pětiny pro školství
Reportáž: Ve školství má přibýt 4300 nových zaměstnanců (zdroj: ČT24)
Navyšování počtu zaměstnanců v českém školství reaguje především na silné populační ročníky. V příštím roce by se tak rostoucí počty školáků mělo snažit zvládnout o 4300 sektorových zaměstnanců víc. „Je to více učitelů, vychovatelů, metodiků prevence i výchovných poradců,“ vyjmenovává odstupující ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Vedle zmíněných profesí pak jde také o asistenty pro žáky se zvláštními potřebami. Přibýt by jich mělo hned několik stovek a poptávku po jejich službách potvrzuje například ředitelka pražské Základní školy Jiřího Gutha-Jarkovského Jitka Kendíková. Jen loni přijala čtyři nové asistenty a další chce mezi své lavice dostat i v následujícím roce.
Počty pracovníků ve školství
Nová místa: Kontroloři dávek i vězeňští dozorci
Kromě školství chce nová pracovní místa nabídnout také ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozpočet počítá se 350 pozicemi, a jak uvádí šéfka resortu Michaela Marksová, jde zejména o inspektory a kontrolory sociálních dávek.
Sto padesát nových míst chce potom i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, primárně pro obsluhu věznic. „Počet odsouzených ve vězeních neustále narůstá. Jednak je potřebujeme vůbec strážit – to jsou místa dozorců – a jednak s nimi také nějak pracovat,“ vysvětluje.
Vláda také hodlá nabrat více policistů a vojáků, a i když mají na některých úřadech lidé zase ubýt, chce stát podle prvního návrhu rozpočtu na příští rok celkově přijmout téměř pět tisíc nových zaměstnanců. Pro republiku tak bude pracovat téměř 445 tisíc lidí, což je o dvacet tisíc lidí víc, než kolik obsluhovalo zemi v roce 2014, kdy se současná trojkoalice ujímala vlády. A právě růst státního aparátu se nelíbí pravicové opozici.
Počty státních zaměstnanců
ANO ve shodě s pravicí
„Lidé, kteří přibyli na ministerstvech a na úřednických pozicích, jsou důkazem, jak stát bobtná,“ říká ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Nemám nic proti novým učitelům, ale pokud přijímáme nové státní zaměstnance, protože je to priorita, tak jiné máme propustit,“ dodává předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Zvyšování počtu lidí, kterým posílá výplatu stát, se navíc nelíbí ani novopečenému šéfovi státní kasy Ivanu Pilnému (ANO), který na konci května vystřídal ve funkci svého stranického šéfa Andreje Babiše. „Jakýkoli nárůst státních zaměstnanců budu rozhodně blokovat, protože na všech ministerstvech bez výjimky není stav naplněn,“ upozorňuje na rezervy jednotlivých resortů.
Sobotka: Deficit padesát miliard udržíme
Kromě počtu státních zaměstnanců navíc mají růst výdaje na jejich platy. Prvotní plán ministerstva financí počítá s tím, že se mají výdaje zvednout o šestnáct miliard. Hlavním důvodem je plánované zvýšení základních platů ve státní správě o deset procent. O růstu počtu státních zaměstnanců bude proto ministr Pilný s ostatními členy vlády vyjednávat celé léto a konečný návrh státního rozpočtu předloží vláda poslancům do konce září.
Premiér Bohuslav Sobotka říká, že chce – navzdory avizovaným nárůstům – dodržet plánovaný padesátimiliardový deficit: „Určitě budu podporovat to, abychom se tento schodek státního rozpočtu snažili udržet. Uvědomuji si ale, že ty požadavky resortů jsou značné, ale je potřeba oddělit zrno od plev.“ Loni vláda hospodařila s víc než šedesátimiliardovým přebytkem.