Babiš tak zůstane ve vládě nejméně další dva týdny. I přesto, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhuje jeho odvolání k úterý 9. května. Mluvčí Hradu za to premiéra kritizuje – řekl, že v ústavě není nic o tom, že by premiér navrhoval termín odvolání. „Je to směšný krok, když tam něco takového navrhuje,“ uvedl mluvčí. Hrad bude zkoumat, zda je návrh na Babišovo odvolání platný, řekl Ovčáček serveru Echo 24.

Události: Další zvrat ve vládní krizi. Jít má jen Babiš
Úřad vlády neplatnost dokumentu odmítá, stejně se podle mluvčího Martina Ayrera postupovalo i v minulosti a Zeman tehdy návrhům vyhověl. Jeho slova potvrzuje kopie návrhu na odvolání sociálnědemokratického exministra školství Marcela Chládka z konce května 2015. Sobotka v něm s odkazem na patřičné paragrafy ústavy píše, že jej navrhuje odvolat z funkce k 2. červnu 2015.
Zeman následně Chládka skutečně odvolal, ale až k 5. červnu. Nikdo z Hradu tehdy platnost dokumentu s navrženým datem veřejně nezpochybnil. Podle Ayrera se postupovalo stejně i v případě dalších odvolaných ministrů. - celkem tedy již sedmkrát. Názor Ovčáčka označil za absurdní.
Ústavní právníci: Zeman nemá na výběr
Podle oslovených ústavních právníků nemá prezident možnost nevyhovět návrhu na odvolání některého z ministrů. Šlo by o porušení ústavy. Sobotka by mohl Zemana k rozhodnutí tlačit kompetenční žalobou, případně by parlament mohl u Ústavního soudu tvrdit, že se prezident dopustil hrubého porušení ústavy.
Kudrna upozornil na to, že výklad je dáván do protikladu k článku 73, podle kterého podávají demisi jednotliví ministři, a kde naopak není určen další postup prezidenta. Žádat odvolání k určitému dni není podle něj nic neobvyklého. „Současně si myslím, že je tam dostatečný časový prostor, aby prezident mohl tu věc v klidu uvážit a 9. května jednat bez zbytečného odkladu,“ dodal.
Kysela: Pokud Zeman Babiše neodvolá, bude to hrubé porušení ústavy
Stanovení lhůty k odvolání považuje Kysela za relativně neobvyklé. „Ale protože mu prezident nemůže nevyhovět, tak je možné takovou lhůtu nastavit,“ řekl. Nedá se však podle něj říct, že by se Zeman dopouštěl protiústavního jednání hned v okamžiku uplynutí lhůty. Musel by ale transparentně vysvětlit, proč k odkladu došlo. „Aby bylo možné posoudit, nakolik je, nebo není zbytečný,“ uvedl.
Pokud by Zeman návrhu nevyhověl, mohl by se Sobotka obrátit na Ústavní soud s kompetenčním sporem, řekl Kysela. Soud by ho podle něj mohl akceptovat, ale rozhodoval by nejrychleji v řádu týdnů. Další alternativou by eventuálně mohlo být rozhodnutí parlamentu podat na Zemana ústavní žalobu. K té ale ústava vyžaduje hlasy tří pětin přítomných senátorů a do tří měsíců i podporu tří pětin všech poslanců.

Komentář ústavního právníka Jana Kysely z PF UK
Wintr: Na odvolání Babiše má Zeman maximálně několik dní
Kyselova slova potvrzuje i jeho kolega z Právnické fakulty UK „Ústava je v tomhle bodě velmi jasná. Článek 74 ústavy říká, že prezident republiky odvolá člena vlády, pokud to navrhne předseda vlády, to se teď děje a prezident je tedy povinen člena vlády odvolat, protože o složení vlády rozhoduje premiér. Je povinen tak učinit bez zbytečného odkladu, což může být několik dní, ale to je tak asi maximum,“ uvedl.
Právě konkrétní délku mezi doručením návrhu na odvolání a samotným odvolání ze strany prezidenta ale ústava nijak explicitně nezmiňuje. Podle Wintra ale z ustanovení článku 74 neprodlenost jednoznačně vyplývá. „Prostě prezident je povinen na základě toho návrhu předsedy vlády konat. Tam by se zmařil účel toho ustanovení. To ustanovení by nedávalo žádný smysl, kdyby se to vykládalo tak, že prezident prostě odvolá někdy - za měsíc, za rok. To vůbec nedává smysl, čili jediný možný výklad je, že odvolá neprodleně a co je neprodleně v mezích nějakého provozu státu, to je podle mého názoru třeba během několika dní,“ dodal.

Komentář ústavního právníka Jana Wintra z PF UK
Kandidáti na prezidenta by v takové situaci Babiše odvolali
Současní tři oslovení kandidáti na úřad prezidenta ČR Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Michal Horáček (v abecedním pořadí) by v pozici hlavy státu ministra financí Andreje Babiše odvolali. Demisi premiéra by považovali za demisi celé vlády.
Bývalý předseda Akademie věd Drahoš zdůraznil, že nejlepším řešením by bylo, kdyby se problém vyřešil napřímo a objasnily se všechny okolnosti, které vedly k současné situaci. Pozval by si tedy Sobotku a Babiše na Hrad ještě před vygradováním sporu do absurdních rozměrů. Když už krize nastala, je podle něj nejlepší, aby vláda dovládla, byť v mírné obměně, do řádného termínu voleb. Za nejrychlejší řešení by považoval jmenování vlády tvořené současnými koaličními stranami bez Sobotky a bez Babiše.
Hilšer by v nastalé situaci okamžitě svolal schůzku s premiérem a zjistil důvody jeho rozhodnutí. „V okamžitém sledu bych se setkal s předsedy koaličních stran a následně s předsedy dolní a horní komory Parlamentu. Vyhodnotil bych situaci a znovu bych se sešel s premiérem, abych ho mezi čtyřma očima informoval o svém pohledu na věc,“ sdělil. Návrh na odvolání Babiše by respektoval, a to vzhledem k vážným kauzám, kterým ministr financí čelí. Čtvrteční chování Zemana při setkání na Hradě se Sobotkou označil Hilšer za nedůstojné až hulvátské, které ho jako občana hluboce pobuřuje.
Textař a podnikatel Horáček uvedl, že by se do současné situace nikdy nedostal. „Uznávám totiž ústavu včetně nepsaných ústavních zvyklostí, tudíž bych bezodkladně přijal demisi a zahájil jednání se všemi relevantními politickými činiteli,“ uvedl. Dodal, že by bez ohledu na osobní sympatie či antipatie, striktně nadstranicky vyslechl jejich stanoviska a společně by hledali schůdné cesty. Pokud by je nenalezli, začal by prosazovat vlastní řešení. „Ve snaze co nejdříve uklidnit rozkolísané prostředí, jehož nevyzpytatelnost nesvědčí nikomu, bych parlamentním stranám důrazně doporučil, aby se Sněmovna svižně dohodla na svém rozpuštění,“ uvedl. To by umožnilo předčasné volby.