Bezmála padesátiprocentní důvěra Čechů v šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je podezřelá a signalizuje nezájem o demokracii. V Interview ČT24 to prohlásil čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a připomněl, že vysoké důvěře se v Německu svého času těšil Adolf Hitler a v Československu Klement Gottwald.
Schwarzenberg svými slovy o nacistickém a komunistickém vůdci komentoval únorová čísla Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého předsedovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi věří 46 procent Čechů.
„Jsem dědek starej a bohužel si pamatuju nesmírnou důvěru, kterou měli Němci a Rakušané v Adolfa Hitlera. Pamatuji si, jak u nás lidé důvěřovali Klémovi, 'kterej má pod čepicí'… a jak to všechno skončilo,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Jak Hitler, tak Gottwald zahájili svou cestu k uchopení moci prostřednictvím voličských uren. V německých volbách v březnu 1933 podpořilo NSDAP bezmála čtyřiačtyřicet procent Němců, v prvních poválečných volbách v Československu pro Gottwaldovy komunisty hlasovalo (v zemských Čechách) víc než třiačtyřicet procent voličů.
„Neomezená důvěra v politika je vždycky podezřelá. Vůči každému politikovi by měl být vždycky uplatňován zdravý skepticismus, tím spíš, když si nárokuje roli vůdce,“ dodal s tím, že ji u Babiše spatřuje mimo jiné kvůli rozhodnutí posledního sněmu hnutí ANO. Zde delegáti změnou stanov umožnili předsedovi zasahovat do podoby volebních kandidátek.
Schwarzenberg: Chyby politiků nejsou důvod k zavržení demokracie
Kriticky hodnotí čestný předseda TOP 09 i deklarovanou podporu, kterou ve volebních modelech získává samotné hnutí ANO. Podle Schwarzenberga je to dáno mimo jiné tím, že tradiční politické strany vyčpěly a neumí přijít s novými náměty, které by dokázaly oslovit voliče: „Základní programy – ať už jsou to sociálnědemokratické, křesťanskodemokratické, nebo liberální – pocházejí z devatenáctého století.“
Za odklonem voličů od tradičních uskupení pak podle něj stojí i to, že vlastní elektorát zklamala. „Samozřejmě jsme všichni dělali chyby, já taky. Ale to neznamená, že kvůli tomu máme zavrhnout demokracii. To si lidé mysleli ve třicátých letech, a podle toho to také skončilo,“ dodal s odkazem na nástup totalitních ideologií v Německu a v Itálii.
Voličský zájem o Babišův slogan „řídit stát jako firmu“ podle Schwarzenberga znamená, že se lidé chtějí dobrovolně vzdát své odpovědnosti za chod země – a delegovat ji na ministrův holding. „Demokracie spočívá v tom, že všichni přebíráme náš podíl odpovědnosti. Když lidi sami už nechtějí mít odpovědnost za politiku své země, tak tím demokracie končí,“ prohlásil.
Úspěch ve volbách? Dvanáct procent
Bezmála osmdesátiletý Schwarzenberg má stát v čele pražské kandidátky pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny a svou opětovnou snahu o vstup do dolní komory vysvětluje tím, že ho v politice drží právě Babiš – společně s Milošem Zemanem.
Za úspěch by očekával, kdyby TOP 09 celorepublikově utržila dvanáct procent hlasů, a navzdory rozvázání spolupráce na sněmovní úrovni si dovede představit, že by po volbách vstoupila „topka“ do případného vládního svazku s nově ustavenou koalicí lidovců a Starostů.
„Všichni jsme proevropští a nejsme marxisté, máme podobný světonázor a to nás spojuje. Koalice se ale vytváří až po volbách. Mluvit o koalici před volbami je sice hezké, ale k ničemu to nevede,“ řekl.
