KDU-ČSL se přiklonila k názoru hnutí ANO, že by přebytek loňského rozpočtu 62 miliard korun měl sloužit ke snížení státního dluhu. Po expertním jednání koaličních stran to řekl lidovecký poslanec Jaroslav Klaška. ČSSD stále chce použít část přebytku k vytvoření rezervy na účtu pro vyplácení budoucích důchodů. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale upozornil, že přebytek je jen účetní položkou a její faktické využití by vedlo ke zvýšení státního dluhu.
„Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ vysvětlil Andrej Babiš. „Ty peníze nejsou, o ně jsme snížili státní dluh, ale koaliční partneři stále mají chuť ty peníze utratit,“ uvedl.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však požaduje, aby vláda převedla přebytek na důchodový účet. Díky tomu by pokryla plánované zvýšení důchodů o 500 korun a měla by navíc rezervu na další léta.
„My musíme debatovat v koalici, jakým způsobem bude využit přebytek státního rozpočtu. Když si uvědomíme, že důchodový účet je v deficitu a my si na důchody musíme půjčovat,“ prohlásil Sobotka.
Podporu by v tom měli i u komunistů. „Každé peníze jsou svým způsobem, pokud je pouze vidíme na účtech, fiktivní. Náš názor je, že část může být použita na snížení deficitu, ale významná část by měla být použita na nějaký efektivní sociální výdaj,“ říká poslanec Jiří Dolejš (KSČM).
KDU chce hledat kompromis
Lidovci chtěli dát původně část přebytku na investice do silnic a čistíren odpadních vod, dnes ale změnili názor. „Z toho jsme ustoupili a spíš jsme se přiklonili k ministerstvu financí,“ vysvětlil ekonomický expert strany a poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).
Nakonec chtějí hledat kompromis mezi ČSSD a hnutím ANO. „Podstatná část by měla jít na umoření státního dluhu. Zároveň si myslím, že kdyby tady vznikla rezerva, která by byla na zvýšení důchodů, tak to by mělo také smysl,“ poznamenal vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
- Přebytek vznikl hlavně díky přílivu peněz z evropských fondů. Loni Česko dostalo z Bruselu přes 160 miliard korun – o 65 miliard víc, než se plánovalo. Stát navíc mnohem méně investoval.
- Celkem loni stát snížil zadlužení o 60 miliard na 1,6 bilionu korun. Použil jednoduchou operaci: splatil část starých dluhopisů z minulých let a díky přebytku vydal méně dluhopisů na další léta.
Ministr financí však hovoří o „absurdní debatě“ vzhledem k tomu, že peníze fakticky nejsou. „Není, co utratit… Jediné správné řešení je snížit státní dluh, a to už jsme udělali,“ řekl Babiš. Po jednání ale připustil, že nějaké peníze by například na opravy silnic jít mohly.
Kalousek: Přebytek je virtuální
Podobně mluví i bývalý ministr financí a předseda TOP 09. „Musím říct, že to na mě působí komicky, protože státní rozpočet se zúčtovává k 31. 12. Je to virtuální číslo, žádný přebytek neexistuje,“ upozornil Miroslav Kalousek.
Podle ODS by měl přebytek kabinet motivovat třeba ke snížení daní. Využít peníze na důchody by podle ní bylo na úkor hospodaření. „Bylo by nejhorší variantou, kdyby to vláda bezhlavě utratila na předvolebních dárečcích, jako jsme to mohli například vidět v roce 2006 u Jiřího Paroubka. To by byly vyhozené peníze,“ míní poslanec Jan Skopeček (ODS).
Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku, diskusi odložili na duben. Na konci měsíce totiž musí předložit státní závěrečný účet poslancům. O tom, jak stát s přebytkem naloží, by měla rozhodnout vláda na svém pondělním jednání. Poslanci by mohli závěrečný účet schvalovat během léta.
Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni však byl ke konci března v rekordním přebytku 43,6 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
