ČSSD skončila ve výrazně větší ztrátě, než čekala. Kvůli kauze Altner

4 minuty
Politolog: Strany skončily ve ztrátě kvůli loňským volbám, do budoucna by se měly uskromnit
Zdroj: ČT24

Hospodaření ČSSD skončilo v minulém roce se ztrátou 180,2 milionu korun, uvedl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Před březnovým sjezdem strany přitom Starec ve zprávě delegátům psal „jen“ o 51milionové ztrátě. Jenže v tom nebyla započtena půjčka, kterou si strana musela vzít, aby splatila více než třísetmilionový dluh advokátovi Altnerovi. Ve ztrátě skončilo i hnutí ANO a STAN. Naopak ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, naopak komunisté skončili s více než 9 miliony dluhu.

„Naše účetní jednotka zaúčtovala s ohledem na rozsudek městského soudu a dovolání takzvanou dohadnou položku pasivní ve výši 118,3 milionu korun,“ uvedl Starec. Tato výše podle něj byla stanovena po právní a ekonomické analýze, která posoudila pravděpodobnost a možné dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bez ní by byl negativní výsledek zhruba 61,9 milionu.

Altnerovi loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun v letitém soudním sporu s ČSSD, kterou dřív zastupoval ve sporu o Lidový dům. ČSSD ovšem i přesto, že rozsudek nabyl právní moci, odmítala zaplatit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten sice zatím nerozhodl, odložil ale vykonatelnost pravomocného rozhodnutí. Strana pak po tomto verdiktu stovky milionů platit nemusela. Bývalý advokát mezitím loni v listopadu zemřel.

„Dohadná položka pasivní neznamená, že to byl výdaj. Sociální demokracie tyto prostředky nevydala,“ upozorňuje Starec. ČSSD se podle výroční zprávy loni v dubnu dohodla s bankou na úvěru ve výši 338 milionů korun, do konce roku ho nečerpala.

Výnosy sociální demokracie loni činily 190,3 milionu korun, náklady pak 370,5 milionu, uvedl Starec. Letos počítá ČSSD s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout 237 milionů korun, napsal ekonomický ředitel strany ve zmiňované zprávě pro sjezd.

  • Náklady na provoz a činnost strany dosáhly loni 80 milionů korun
  • Mzdy pro celkem 134 zaměstnanců činily 58 milionů korun
  • Na krajské a senátní volby vynaložila strana 114 milionů korun
  • Na darech strana vybrala 17,7 milionu korun

Do stranické pokladny přispěli darem i současní či bývalí politici ze sociální demokracie. Nejvíc přispěl současný plzeňský hejtman Josef Bernard, téměř milion korun. Exministr průmyslu Jan Mládek daroval straně přes 200 tisíc korun, exsenátor Zdeněk Škromach přes 100 tisíc a předseda strany Bohuslav Sobotka stejně jako bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek přispěli každý po 50 tisících.

ANO skončilo ve ztrátě, na konci roku dlužilo Babišovi přes 153 milionů korun

Hospodaření hnutí ANO za loňský rok skončilo ve ztrátě 40,4 milionu korun, do které jsou zahrnuty náklady na loňskou volební kampaň. V roce 2015 naopak hospodaření druhé nejsilnější vládní strany skončilo se ziskem 26,9 milionu korun.

Výroční zpráva také uvádí, že ke konci roku 2016 hnutí dlužilo svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce přes 153 milionů korun. O rok dříve představoval tento dluh 37,5 milionu korun.

Náklady na kampaň byly podle hnutí částečně kompenzovány objemem darů a příspěvků od podporovatelů, které se zvýšily z předloňských 14 milionů na loňských 40 milionů korun. Nejštědřejším mecenášem byl podle výroční zprávy roudnický radní za ANO Pavel Elias, který vybudoval úspěšný masokombinát. Později ho prodal holdingu Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů. Hnutí přispěl jedním milionem korun.

ANO také loni podle výroční zprávy vybralo na členských příspěvcích přes tři miliony korun. Od státu získalo 68,7 milionu korun na příspěvku na činnost.

Úsporná opatření v ODS. V kladných číslech druhým rokem

ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, v kladných číslech skončilo její hospodaření po letech propadu i předloni, na trendu se podle mluvčí Jany Havelkové podílela zejména úsporná opatření. Na říjnové senátní a krajské volby občanští demokraté vynaložili 51,5 milionu korun. Téměř celé náklady přitom mohli pokrýt z darů v celkové výši 48,4 miliony korun. Vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou občanští demokraté odevzdali sněmovně.

„Celkové výnosy dosáhly 128,9 milionu korun, náklady 120 milionů korun,“ uvedla Havelková. Na mzdy 42 zaměstnanců občanští demokraté vynaložili 24,8 milionu korun, na provozní výdaje 43,9 milionu korun. V příjmech převládl příspěvek od státu ve výši 60 milionů korun. Z nájmů a prodejů získala ODS 9,2 milionu korun, dva miliony z pořádání akcí. Zhruba pětinu z celkového objemu darů činí příspěvky senátora a podnikatele Ivo Valenty, který ODS loni daroval deset milionů.

Předloni celkové náklady ODS činily 85,3 milionu korun, zatímco celkové výnosy dosáhly částky 114,5 milionu. Obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu.

Hnutí STAN hospodařilo se ztrátou 2,4 milionu korun. Většinu příjmů tvoří dary

Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ztrátou 2,4 milionu korun. V loňských příjmech 43,9 milionu korun tvoří dary a dědictví téměř 32,7 milionu korun. Z jednotlivců největší dar straně poskytl senátor Ivo Valenta s příspěvkem 5,25 milionu korun, dva miliony dal Richard Benýšek z Olomouce. Po milionu korun přispěla zlínská firma Alpine Logistic a kolínské Lučební závody Draslovka.

Od TOP 09, se kterou STAN do loňska spolupracovali, hnutí loni získalo 3,2 milionu korun. Ze státního rozpočtu na svou činnost obdrželo zhruba 11,2 milionu korun, členské příspěvky mírně přesáhly 50 tisíc korun.

Z loňských výdajů téměř 46,3 milionu korun mířilo na volby 29,5 milionu a na provoz 16,7 milionu Kč.

Komunisté vykázali ztrátu 9,2 milionu korun

KSČM loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. 

Z nákladů zhruba 147,5 milionu korun padlo na služby 59,4 milionu, z toho na volby 27,4 milionu. Na mzdy strana vydala 41,9 milionu a na sociální pojištění téměř deset milionů korun.

Na výnosech 139,3 milionu korun se státní příspěvek na volební náklady a činnost strany podílel 79,5 milionu korun a příjmy z pronájmů nemovitostí 26,4 milionu. Na členských příspěvcích komunisté zaplatili 16,8 milionu korun, na darech strana dostala téměř 11 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace v červnu podle odhadu zrychlila na 2,9 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
před 44 mminutami

Je překvapivé, jak málo lidí je rozhodnutých, koho volit, říká sociolog Prokop

„U rozhodování, koho bude člověk volit, jsou klíčové vize politika a základní kroky, jak tuto vizi plánuje naplnit. Jinak není věrohodná,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Dalšími aspekty, které dlouhodobě formují volbu, jsou podle něj ekonomika, debaty či politická aktivita. Soudí, že „voliči jsou chytřejší, než si o nich politici myslí“, je ale překvapivé, kolik je nerozhodnutých.
před 59 mminutami

Zástupci sedmi politických uskupení debatovali o bezpečnosti a ekonomice

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pozor na to, co sdílíte. Fotografie z internetu nezmizí

Velkou digitální stopu na sociálních sítích tvoří často dětem sami rodiče. Například fotografie nahých dětí na internet nepatří, protože z virtuálního prostoru nikdy nezmizí, upozorňuje koordinátor projektu Safer Internet Centrum a expert na rizikové chování na internetu Martin Kožíšek. Lidé by si podle něj také měli rozmyslet, co a kde o sobě sdílejí a jakým aplikacím povolí přístup k citlivým údajům. Přinášíme pár tipů, jak se bezpečně chovat na internetu.
před 4 hhodinami

O červencových svátcích zůstanou obchody otevřené

Potravinové řetězce i obchodní centra mohou být během červencových svátků otevřené. Letos připadá Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na sobotu 5. července, Den upálení mistra Jana Husa pak vychází na neděli 6. července. Česká obchodní inspekce nicméně doporučuje lidem, aby se o prodejní době raději informovali dopředu.
před 4 hhodinami

Děti na táboře zažívají výcvik jako v armádě

V Žítkové v Bílých Karpatech podstupuje třicet dětí ve věku od devíti do třinácti let výcvik jako v armádě. Děti si tábor, který má zázemí na někdejší armádní základně, pochvalují. Běžný den táborníků začíná hlasitým budíčkem a nástupem na rozcvičku. Přes den děti například cvičí na opičí dráze či v zákopech, učí se také základy první pomoci či topografie.
před 5 hhodinami

Průběžný klimatický cíl nepotřebujeme, míní Peštová. Hruška by zmírnil jeho znění

Nový průběžný klimatický cíl je nesmyslný a pokud nezatáhneme za brzdu, zničíme si průmysl, řekla v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem členka sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). Přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška (TOP 09) upozorňuje, že nějaký cíl potřeba je, ale není nutné, aby byl tak striktní, jak Evropská komise navrhuje.
před 12 hhodinami

Senát schválil školskou novelu

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...