ČSSD skončila ve výrazně větší ztrátě, než čekala. Kvůli kauze Altner

Nahrávám video

Hospodaření ČSSD skončilo v minulém roce se ztrátou 180,2 milionu korun, uvedl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Před březnovým sjezdem strany přitom Starec ve zprávě delegátům psal „jen“ o 51milionové ztrátě. Jenže v tom nebyla započtena půjčka, kterou si strana musela vzít, aby splatila více než třísetmilionový dluh advokátovi Altnerovi. Ve ztrátě skončilo i hnutí ANO a STAN. Naopak ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, naopak komunisté skončili s více než 9 miliony dluhu.

„Naše účetní jednotka zaúčtovala s ohledem na rozsudek městského soudu a dovolání takzvanou dohadnou položku pasivní ve výši 118,3 milionu korun,“ uvedl Starec. Tato výše podle něj byla stanovena po právní a ekonomické analýze, která posoudila pravděpodobnost a možné dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bez ní by byl negativní výsledek zhruba 61,9 milionu.

Altnerovi loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun v letitém soudním sporu s ČSSD, kterou dřív zastupoval ve sporu o Lidový dům. ČSSD ovšem i přesto, že rozsudek nabyl právní moci, odmítala zaplatit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten sice zatím nerozhodl, odložil ale vykonatelnost pravomocného rozhodnutí. Strana pak po tomto verdiktu stovky milionů platit nemusela. Bývalý advokát mezitím loni v listopadu zemřel.

„Dohadná položka pasivní neznamená, že to byl výdaj. Sociální demokracie tyto prostředky nevydala,“ upozorňuje Starec. ČSSD se podle výroční zprávy loni v dubnu dohodla s bankou na úvěru ve výši 338 milionů korun, do konce roku ho nečerpala.

Výnosy sociální demokracie loni činily 190,3 milionu korun, náklady pak 370,5 milionu, uvedl Starec. Letos počítá ČSSD s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout 237 milionů korun, napsal ekonomický ředitel strany ve zmiňované zprávě pro sjezd.

  • Náklady na provoz a činnost strany dosáhly loni 80 milionů korun
  • Mzdy pro celkem 134 zaměstnanců činily 58 milionů korun
  • Na krajské a senátní volby vynaložila strana 114 milionů korun
  • Na darech strana vybrala 17,7 milionu korun

Do stranické pokladny přispěli darem i současní či bývalí politici ze sociální demokracie. Nejvíc přispěl současný plzeňský hejtman Josef Bernard, téměř milion korun. Exministr průmyslu Jan Mládek daroval straně přes 200 tisíc korun, exsenátor Zdeněk Škromach přes 100 tisíc a předseda strany Bohuslav Sobotka stejně jako bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek přispěli každý po 50 tisících.

ANO skončilo ve ztrátě, na konci roku dlužilo Babišovi přes 153 milionů korun

Hospodaření hnutí ANO za loňský rok skončilo ve ztrátě 40,4 milionu korun, do které jsou zahrnuty náklady na loňskou volební kampaň. V roce 2015 naopak hospodaření druhé nejsilnější vládní strany skončilo se ziskem 26,9 milionu korun.

Výroční zpráva také uvádí, že ke konci roku 2016 hnutí dlužilo svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce přes 153 milionů korun. O rok dříve představoval tento dluh 37,5 milionu korun.

Náklady na kampaň byly podle hnutí částečně kompenzovány objemem darů a příspěvků od podporovatelů, které se zvýšily z předloňských 14 milionů na loňských 40 milionů korun. Nejštědřejším mecenášem byl podle výroční zprávy roudnický radní za ANO Pavel Elias, který vybudoval úspěšný masokombinát. Později ho prodal holdingu Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů. Hnutí přispěl jedním milionem korun.

ANO také loni podle výroční zprávy vybralo na členských příspěvcích přes tři miliony korun. Od státu získalo 68,7 milionu korun na příspěvku na činnost.

Úsporná opatření v ODS. V kladných číslech druhým rokem

ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, v kladných číslech skončilo její hospodaření po letech propadu i předloni, na trendu se podle mluvčí Jany Havelkové podílela zejména úsporná opatření. Na říjnové senátní a krajské volby občanští demokraté vynaložili 51,5 milionu korun. Téměř celé náklady přitom mohli pokrýt z darů v celkové výši 48,4 miliony korun. Vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou občanští demokraté odevzdali sněmovně.

„Celkové výnosy dosáhly 128,9 milionu korun, náklady 120 milionů korun,“ uvedla Havelková. Na mzdy 42 zaměstnanců občanští demokraté vynaložili 24,8 milionu korun, na provozní výdaje 43,9 milionu korun. V příjmech převládl příspěvek od státu ve výši 60 milionů korun. Z nájmů a prodejů získala ODS 9,2 milionu korun, dva miliony z pořádání akcí. Zhruba pětinu z celkového objemu darů činí příspěvky senátora a podnikatele Ivo Valenty, který ODS loni daroval deset milionů.

Předloni celkové náklady ODS činily 85,3 milionu korun, zatímco celkové výnosy dosáhly částky 114,5 milionu. Obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu.

Hnutí STAN hospodařilo se ztrátou 2,4 milionu korun. Většinu příjmů tvoří dary

Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ztrátou 2,4 milionu korun. V loňských příjmech 43,9 milionu korun tvoří dary a dědictví téměř 32,7 milionu korun. Z jednotlivců největší dar straně poskytl senátor Ivo Valenta s příspěvkem 5,25 milionu korun, dva miliony dal Richard Benýšek z Olomouce. Po milionu korun přispěla zlínská firma Alpine Logistic a kolínské Lučební závody Draslovka.

Od TOP 09, se kterou STAN do loňska spolupracovali, hnutí loni získalo 3,2 milionu korun. Ze státního rozpočtu na svou činnost obdrželo zhruba 11,2 milionu korun, členské příspěvky mírně přesáhly 50 tisíc korun.

Z loňských výdajů téměř 46,3 milionu korun mířilo na volby 29,5 milionu a na provoz 16,7 milionu Kč.

Komunisté vykázali ztrátu 9,2 milionu korun

KSČM loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. 

Z nákladů zhruba 147,5 milionu korun padlo na služby 59,4 milionu, z toho na volby 27,4 milionu. Na mzdy strana vydala 41,9 milionu a na sociální pojištění téměř deset milionů korun.

Na výnosech 139,3 milionu korun se státní příspěvek na volební náklady a činnost strany podílel 79,5 milionu korun a příjmy z pronájmů nemovitostí 26,4 milionu. Na členských příspěvcích komunisté zaplatili 16,8 milionu korun, na darech strana dostala téměř 11 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 11 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 38 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.