ČSSD skončila ve výrazně větší ztrátě, než čekala. Kvůli kauze Altner

4 minuty
Politolog: Strany skončily ve ztrátě kvůli loňským volbám, do budoucna by se měly uskromnit
Zdroj: ČT24

Hospodaření ČSSD skončilo v minulém roce se ztrátou 180,2 milionu korun, uvedl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Před březnovým sjezdem strany přitom Starec ve zprávě delegátům psal „jen“ o 51milionové ztrátě. Jenže v tom nebyla započtena půjčka, kterou si strana musela vzít, aby splatila více než třísetmilionový dluh advokátovi Altnerovi. Ve ztrátě skončilo i hnutí ANO a STAN. Naopak ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, naopak komunisté skončili s více než 9 miliony dluhu.

„Naše účetní jednotka zaúčtovala s ohledem na rozsudek městského soudu a dovolání takzvanou dohadnou položku pasivní ve výši 118,3 milionu korun,“ uvedl Starec. Tato výše podle něj byla stanovena po právní a ekonomické analýze, která posoudila pravděpodobnost a možné dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bez ní by byl negativní výsledek zhruba 61,9 milionu.

Altnerovi loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun v letitém soudním sporu s ČSSD, kterou dřív zastupoval ve sporu o Lidový dům. ČSSD ovšem i přesto, že rozsudek nabyl právní moci, odmítala zaplatit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten sice zatím nerozhodl, odložil ale vykonatelnost pravomocného rozhodnutí. Strana pak po tomto verdiktu stovky milionů platit nemusela. Bývalý advokát mezitím loni v listopadu zemřel.

„Dohadná položka pasivní neznamená, že to byl výdaj. Sociální demokracie tyto prostředky nevydala,“ upozorňuje Starec. ČSSD se podle výroční zprávy loni v dubnu dohodla s bankou na úvěru ve výši 338 milionů korun, do konce roku ho nečerpala.

Výnosy sociální demokracie loni činily 190,3 milionu korun, náklady pak 370,5 milionu, uvedl Starec. Letos počítá ČSSD s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout 237 milionů korun, napsal ekonomický ředitel strany ve zmiňované zprávě pro sjezd.

  • Náklady na provoz a činnost strany dosáhly loni 80 milionů korun
  • Mzdy pro celkem 134 zaměstnanců činily 58 milionů korun
  • Na krajské a senátní volby vynaložila strana 114 milionů korun
  • Na darech strana vybrala 17,7 milionu korun

Do stranické pokladny přispěli darem i současní či bývalí politici ze sociální demokracie. Nejvíc přispěl současný plzeňský hejtman Josef Bernard, téměř milion korun. Exministr průmyslu Jan Mládek daroval straně přes 200 tisíc korun, exsenátor Zdeněk Škromach přes 100 tisíc a předseda strany Bohuslav Sobotka stejně jako bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek přispěli každý po 50 tisících.

ANO skončilo ve ztrátě, na konci roku dlužilo Babišovi přes 153 milionů korun

Hospodaření hnutí ANO za loňský rok skončilo ve ztrátě 40,4 milionu korun, do které jsou zahrnuty náklady na loňskou volební kampaň. V roce 2015 naopak hospodaření druhé nejsilnější vládní strany skončilo se ziskem 26,9 milionu korun.

Výroční zpráva také uvádí, že ke konci roku 2016 hnutí dlužilo svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce přes 153 milionů korun. O rok dříve představoval tento dluh 37,5 milionu korun.

Náklady na kampaň byly podle hnutí částečně kompenzovány objemem darů a příspěvků od podporovatelů, které se zvýšily z předloňských 14 milionů na loňských 40 milionů korun. Nejštědřejším mecenášem byl podle výroční zprávy roudnický radní za ANO Pavel Elias, který vybudoval úspěšný masokombinát. Později ho prodal holdingu Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů. Hnutí přispěl jedním milionem korun.

ANO také loni podle výroční zprávy vybralo na členských příspěvcích přes tři miliony korun. Od státu získalo 68,7 milionu korun na příspěvku na činnost.

Úsporná opatření v ODS. V kladných číslech druhým rokem

ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, v kladných číslech skončilo její hospodaření po letech propadu i předloni, na trendu se podle mluvčí Jany Havelkové podílela zejména úsporná opatření. Na říjnové senátní a krajské volby občanští demokraté vynaložili 51,5 milionu korun. Téměř celé náklady přitom mohli pokrýt z darů v celkové výši 48,4 miliony korun. Vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou občanští demokraté odevzdali sněmovně.

„Celkové výnosy dosáhly 128,9 milionu korun, náklady 120 milionů korun,“ uvedla Havelková. Na mzdy 42 zaměstnanců občanští demokraté vynaložili 24,8 milionu korun, na provozní výdaje 43,9 milionu korun. V příjmech převládl příspěvek od státu ve výši 60 milionů korun. Z nájmů a prodejů získala ODS 9,2 milionu korun, dva miliony z pořádání akcí. Zhruba pětinu z celkového objemu darů činí příspěvky senátora a podnikatele Ivo Valenty, který ODS loni daroval deset milionů.

Předloni celkové náklady ODS činily 85,3 milionu korun, zatímco celkové výnosy dosáhly částky 114,5 milionu. Obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu.

Hnutí STAN hospodařilo se ztrátou 2,4 milionu korun. Většinu příjmů tvoří dary

Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ztrátou 2,4 milionu korun. V loňských příjmech 43,9 milionu korun tvoří dary a dědictví téměř 32,7 milionu korun. Z jednotlivců největší dar straně poskytl senátor Ivo Valenta s příspěvkem 5,25 milionu korun, dva miliony dal Richard Benýšek z Olomouce. Po milionu korun přispěla zlínská firma Alpine Logistic a kolínské Lučební závody Draslovka.

Od TOP 09, se kterou STAN do loňska spolupracovali, hnutí loni získalo 3,2 milionu korun. Ze státního rozpočtu na svou činnost obdrželo zhruba 11,2 milionu korun, členské příspěvky mírně přesáhly 50 tisíc korun.

Z loňských výdajů téměř 46,3 milionu korun mířilo na volby 29,5 milionu a na provoz 16,7 milionu Kč.

Komunisté vykázali ztrátu 9,2 milionu korun

KSČM loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. 

Z nákladů zhruba 147,5 milionu korun padlo na služby 59,4 milionu, z toho na volby 27,4 milionu. Na mzdy strana vydala 41,9 milionu a na sociální pojištění téměř deset milionů korun.

Na výnosech 139,3 milionu korun se státní příspěvek na volební náklady a činnost strany podílel 79,5 milionu korun a příjmy z pronájmů nemovitostí 26,4 milionu. Na členských příspěvcích komunisté zaplatili 16,8 milionu korun, na darech strana dostala téměř 11 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ANO vyzývá Suchánka k rezignaci. Podle Richterové má přijmout odpovědnost celé hnutí

Sněmovna zpřísní kontroly a do budoucna může omezit i okruh lidí, kteří do ní mají přístup, aniž by procházeli bezpečnostním rámem. Dolní komora tak reaguje na incident se zbraní, kterou tam v úterý přinesl poradce poslankyně ANO Heleny Válkové a zastupitel Prahy 7 Martin Suchánek – a zapomněl ji na jedné z toalet. První místopředseda hnutí Karel Havlíček uvedl, že pokud Suchánek nerezignuje, bude z ANO vyloučen.
před 3 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Od vykonstruovaného procesu s hokejisty uběhlo 75 let

Nejdříve je komunisté oslavovali jako mistry světa, poté je poslali do uranových dolů. Před 75 lety začalo zatýkání jedenácti československých hokejových reprezentantů. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni za velezradu a špionáž.
před 4 hhodinami

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna podpořila spoření na penzi u části náročných profesí

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ústavní soud zamítl Babišovu stížnost kvůli omluvě Kalouskovi

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu (NS), na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Z nálezu plyne, že i pro politiky ve sněmovně platí určité limity svobody projevu. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů sporu neúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...