Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun odmítají, že by armádní rozvědka sledovala ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Reagují tak na událost, kdy Chovancova ochranka u pražské vily, kterou ministr využívá, zadržela vojenského zpravodajce. Podle obrany plnil jiné úkoly. Případem se bude zabývat sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.
Silové resorty v klinči. Vojenská rozvědka odmítá, že by sledovala Chovance
Reportáž: Zadržený agent vyvolal při mezi vnitrem a obranou (zdroj: ČT24)
Podle informací, které jako první přinesl zpravodajský web Seznamu, mělo k incidentu dojít minulý týden. Ochranka ministra vnitra a druhého muže ČSSD Milana Chovance chytila agenta Vojenského zpravodajství, když se s fotoaparátem pohyboval v okolí vily, kterou Chovanec využívá.
Objekt, který měl dokumentovat agent vojenské rozvědky
Podle Respektu se měl muž před ochrankou nejdřív vydávat za studenta, po příjezdu policie se pak prý prokázal odznakem domovské rozvědky. Mezi snímky, které měl ve svém fotoaparátu, byly například stromy naproti Chovancově pražské adrese anebo sousední vila. V ní je několik soukromých bytů a projekční kancelář, vedle toho nabízí dobrý výhled na objekt užívaný ministrem.
Jaké úkoly agent plnil, není jasné. Vojenské zpravodajství uvádí jen to, že pořizovaná fotodokumentace byla součástí blíže nespecifikovaného úkolu. Podle Seznamu se zpravodajci zajímali o jinou budovu v blízkém okolí, Aktuálně.cz píše, že měli zájem o jednu z blízkých ambasád (nedaleko sídlí zastoupení Švýcarska a Nigérie).
Beroun: Sledování ministra vylučuji
Lidé kolem Chovance tomuto vysvětlení údajně nevěří. Potenciální sledování místopředsedy sociální demokracie přitom odmítá jak rozvědka, tak resort obrany, pod který Vojenské zpravodajství kompetenčně spadá.
Podle ministra Martina Stropnického (ANO) plnilo Vojenské zpravodajství v Praze 6 úkoly vyplývající z jeho zákonné působnosti a mělo k tomu všechna potřebná povolení. Zprávu vnímá Stropnický jako snahu o mediální zviditelnění Chovance před víkendovým sjezdem ČSSD, kde se chystá obhajovat post prvního místopředsedy.
Jakoukoliv nepřístojnost odmítá i šéf zpravodajců Jan Beroun. „Kategoricky vylučuji, že by Vojenské zpravodajství sledovalo pana ministra nebo jeho dům,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 s tím, že je připraven odpovědět na dotazy poslanců ze sněmovní komise. „Vysvětlím veškeré okolnosti případu, jsem stoprocentně přesvědčen, že se to na místě vysvětlí a že jsme konali správně,“ dodal Beroun. Bližší informace k případu ale odmítl uvést.
Šéf Vojenského zpravodajství: Kategoricky vylučuji, že by VZ sledovalo pana ministra nebo jeho dům (zdroj: ČT24)
Téma pro Sobotku
Věřím, že už ve Vojenském zpravodajství nedochází k nepravostem a zároveň, že nezaměstnává amatéry, kteří by se nechali chytit takovýmto trapným způsobem.
Podle Aktuálně.cz svolal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na odpoledne kvůli záležitosti schůzku Chovance, Stropnického a Berouna, aby si nechal vysvětlit, co se stalo. Odpoledne bude také zasedala Bezpečnostní rada státu, okolnosti případné debaty o dejvické vile ovšem nejsou známy.
„Při některých operacích se mohou bezpečnostní složky potkávat, to není úplně neobvyklé. Nemusí v žádném případě o těch akcích vědět, ale mohou se prostě potkat,“ uvedl ve Studiu ČT24 bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.
Podle něj ochranka ministra vnitra zřejmě identifikovala příslušníka Vojenského zpravodajství. „A tady je ten zásadní problém: jestli v tom fotoaparátu skutečně byla ta fotka, to my nevíme. Také nevím, do jaké míry má ochranka ministra vnitra pravomoc zadržet cokoliv od jiného pracovníka bezpečnostních sborů,“ dodal ve vysílání ČT24 Šándor.
Andor Šándor: Věřím, že zpravodajství nezaměstnává amatéry, kteří by se nechali trapně chytit (zdroj: ČT24)
Podle poslanců je dopadení agenta ostudou Vojenského zpravodajství
Předseda sněmovní komise pro kontrolu VZ Bohuslav Chalupa (ANO) už prý o věci mluvil se svým stranickým kolegou Stropnickým a ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem a požádal je o podklady, stejnou žádost vznese i na Chovance.
„Pan ředitel se k tomu postavil tak, že ty spekulace, které proběhly médii ze strany pana ministra vnitra, jsou, nechci říct lživé, ale jsou nepravdivé,“ dodal Chalupa a zároveň kritizoval Chovance za veřejné komentování celé záležitosti.
Předsedu bezpečnostního výboru ve sněmovně Romana Váňu (ČSSD) prý nepřekvapuje, když armádní zpravodajec něco fotografuje. „Významně mě překvapuje, že se při tom nechá chytit a prozradí svou identitu.“
Opoziční poslankyně a členka komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jana Černochová uvedla, že nemá důvod se domnívat, že by si Chovanec případ vymyslel.
„Pokud by se to ukázalo jako pravdivé, tak to považuji za něco, co je naprosto absurdní, používat takto nekalé praktiky pár měsíců před volbami, to nás vrací o 27 let zpátky,“ poznamenala k údajnému sledování. Také ona označila chycení zpravodajce za ostudu Vojenského zpravodajství.
A stejně mluví i člen komise pro kontrolu VZ Stanislav Mackovník (KSČM). „Bylo by tragické, kdyby se vojenská rozvědka nechala chytit při takovéto akci, která se má dělat absolutně skrytě,“ podotkl. „Svědčí to o nedobrém stavu našich bezpečnostních složek.“
Vojenské zpravodajství figurovalo v kauze Nagyová nebo v případu Čechů unesených v Libanonu
Základním úkolem Vojenského zpravodajství je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany Česka. Vojenské zpravodajství se ještě dále člení na Vojenskou zpravodajskou službu (rozvědka, získává informace z ciziny) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka, která pracuje uvnitř ČR). Činnost Vojenského zpravodajství podléhá parlamentní kontrole, Poslanecká sněmovna pro tento účel zřizuje zvláštní sedmičlennou kontrolní komisi.
V červnu 2013 se Vojenské zpravodajství stalo jedním z aktérů skandálu kolem sledování tehdejší manželky premiéra Petra Nečase. Případ, ve kterém jde o možné zneužití příslušníků vojenské tajné služby ředitelkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou (nyní Nečasovou) a který mimo jiné vyústil v pád vlády, dodnes není uzavřen.
obrázek
Obžalováni byli vedle Nagyové exšéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. Ve vleklém soudním líčení zatím pravomocný verdikt nepadl. Zprošťující verdikt obvodního soudu loni koncem prosince zrušil pražský městský soud a záležitost se tak opět vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Letos v lednu navíc Městský soud v Praze odebral kauzu soudkyni Heleně Králové, která opakovaně Nečasovou i zpravodajce zprostila viny.
V roce 2015 se stalo Vojenské zpravodajství terčem kritiky kvůli případu pětice Čechů unesených v v Libanonu, mezi kterými byl příslušník Vojenského zpravodajství Martin Psík. Práci tajné služby kritizovali poslanci opozice i koalice a bezpečnostní experti. O libanonské kauze jednal také sněmovní branný výbor. Loni v dubnu ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zveřejnil výsledky analýzy, podle které VZ zásadně nechybovalo. Letos v lednu čtyři z pěti mužů zažalovali stát o 40 milionů korun, nepřidal se jen zpravodajec Psík.