České stíhačky budou moci sestřelit v případě teroristické hrozby letadlo nad územím Slovenska a ty slovenské zas nad Českou republikou. Smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru podepíše ministr obrany Martin Stropnický ve středu v Bruselu.
České a slovenské stíhačky budou moci zasahovat nad druhou zemí
Události ČT: Česko a Slovensko změní podmínky pro stíhačky nad svými státy (zdroj: ČT24)
Projekt už projednaly vlády, schválit je ještě musí parlamenty a podepsat oba prezidenti. Spolupráce má začít fungovat od července. Pokud bude schválen, piloti by mohli zasáhnout na území druhého státu i zbraněmi například ve chvíli, kdy by teroristi unesli civilní letadlo a chystali se s ním zaútočit.
Podle zástupce velitele vzdušných sil Petra Hromka by byl zásah českého letectva ve slovenském vzdušném prostoru pouze s posvěcením tamní vojenské autority a naopak. „Po obdržení rozkazu musí tento potvrdit a ujistit se, že jsou splněny všechny podmínky, aby zbraně mohly být použity,“ dodává k parametrům možné budoucí dohody pilot českého gripenu Martin Nezbeda.
České gripeny a slovenské migy
Česká armáda má k dispozici 14 gripenů, slovenští piloti létají na tuctu původně ruských letounů Mig-29. Slovenská armáda v blízké budoucnosti plánuje obnovení letového parku. Jedná se Švédy rovněž o nákupu gripenů.
MiG-29
Stíhačky by v případě ohrožení startovaly z letiště Sliač na středním Slovensku a nad Českem mohou být do několika minut. Protože je Česko i Slovensko od roku 2000 součástí Severoatlantické aliance, je nebe aliančních zemí střeženo v jednom celku. Ochranu svého vzdušného prostoru zajišťuje NATO pomocí společného systému protivzdušné obrany (NATINAMDS).
Smlouva řeší i technické a personální výpadky
České letectvo do něj vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které jsou poté pod aliančním velením. Systém je ale podle ministerstva obrany určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami, a nezajišťuje tak obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku. Takový případ ošetřuje právě smlouva se Slovenskem.
Počítá také s tím, že kdyby jedna z armád měla potíže kvůli krátkodobému i dlouhodobému výpadku své techniky a personálu, druhá strana jí vypomůže. S jiným státem Česká republika takovou smlouvu nemá.