Ochrana před hackery by měla posílit. Novelu o kybernetické bezpečnosti podpořil branný výbor

Správci a provozovatele informačních systémů v energetice a v dopravě či klíčoví poskytovatelé digitálních služeb by měli mít v budoucnu nové povinnosti ohledně kybernetické bezpečnosti. Počítá s tím novela zákona, kterou podpořil poslanecký branný výbor. Změna se tak dotkne třeba i poskytovatelů platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače. Novela reaguje na evropskou směrnici.

Subjekty, kterých se bude zákon nově týkat, budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ), pod který kybernetická bezpečnost spadá. 

Příslušná evropská směrnice  má zajistit v unii společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů, které představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu Evropské unie. Do právních předpisů členských států se musí směrnice začlenit nejpozději v květnu příštího roku.

Výbor pro obranu zákon podpořil jednohlasně a po krátké debatě. Koaliční poslanec Václav Klučka (ČSSD) jej označil za nesmírně potřebný. Připomněl, že ho již ve středu podpořil sněmovní bezpečnostní výbor, který zároveň navrhl, aby byl vytvořen samostatný úřad pro kybernetickou bezpečnost.

Z NBÚ by se na novou instituci měly převést pravomoce i peníze. Předpokládá se, že nový úřad zůstane v Brně. Zakládat ho má vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončí v čele NBÚ. V něm ho vystřídá někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.

Výbor řešil i kybernetickou obranu

Klučka také na výboru řekl, že stejně důležitá jako kybernetická bezpečnost je i kybernetická obrana. Připomněl tím novelu zákona, která odpovědnost za kybernetickou obranu České republiky chce nově přisoudit Vojenskému zpravodajství. Norma je již také ve sněmovně.

V posledních týdnech se proti ní ozvalo několik kritických hlasů od poslanců i od lidí z internetové komunity. Obávají se, že zpravodajci získají příliš mnoho pravomocí a budou moct sledovat na internetu i soukromí lidí. Ministerstvo obrany to odmítá. Klučka poznamenal, že za zákonem by neměl být hledán špatný úmysl, jde podle něj pouze o bezpečnost lidí.

Další z koaličních poslanců Bohuslav Chalupa (ANO) řekl, že informace, které se o zákoně dostávají k veřejnosti, nejsou často správně vysvětlované. Navrhl, aby se zorganizovala veřejná debata, na kterou by byli pozváni i kritici zákona.

Problém zákona o Vojenském zpravodajství následně poslanci projednali na žádost ministra obrany Martina Stropnického (ANO) i v samostatném bodě. Jednání bylo kvůli utajovaným informacím uzavřené.