Nejnižší číslo v historii, ale také tragédie, které obešly stovky rodin a nesplnění dlouhodobého cíle. Takový je výsledek roku 2016 z hlediska následků dopravních nehod. Zemřelo 545 lidí, dalších 2580 utrpělo těžká poranění a více než 24 tisíc lidí si odneslo památku na havárii v podobě lehčích zranění.
Při nehodách zemřelo nejméně lidí v historii, ale mělo jich být ještě méně
Tisková konference ke statistikám nehodovosti za rok 2016 (zdroj: ČT24)
Že bude rok 2016 pravděpodobně nejmírnější v historii z hlediska počtu obětí dopravních nehod, začalo být zřejmé již koncem září, které potvrdilo prázdninový trend výrazného meziročního zlepšení. Otázka však byla, jak zásadní bude.
Nakonec je to z některých ohledů jen poloviční úspěch. Zemřelo 545 lidí, což je nejméně od roku 1961, kam dosahují policejní statistiky. Jenomže to není tolik, kolik očekávala vláda na počátku desetiletí.
„Je dobré podívat se na to, co hovoří národní strategie bezpečnosti silničního provozu. (…) Pokud bychom měli národní strategii plnit, číslo by mělo být 465 usmrcených osob,“ uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Strategii se podle něj dařilo plnit pouze do roku 2013. Následovaly dva roky, kdy se dlouhodobý pokles tragických nehod zastavil a mrtvých naopak pozvolna přibývalo. I když se loni trend zase změnil, na dohnání vzniklé ztráty to nestačilo.
- celkem nehod: 98 864 (o 5797 více než v roce 2015)
- usmrceno osob: 545 (o 115 méně)
- těžce zraněných: 2580 (o 40 více)
- lehce zraněných: 24 501 (od 75 více)
- zdroj: Policie ČR
KDE: Nebezpečné dálnice?
Při pohledu do krajů poklesl loni téměř ve všech počet mrtvých na silnicích, výjimkami byly Středočeský a Plzeňský kraj, kde bylo o něco hůře než v roce 2015.
Z hlediska kategorie komunikací byl rok 2016 ve srovnání s rokem předchozím bezpečnější téměř všude, nikoli však tam, kde by paradoxně mělo být nejbezpečněji – na dálnicích. Meziroční zvýšení počtu mrtvých na dálnicích ale podle policistů souvisí především s tím, že se od loňského 1. ledna zásadně prodloužila délka dálniční sítě. Ministerstvo dopravy nechalo překlasifikovat bývalé rychlostní silnice (formálně do té doby šlo o silnice I. třídy) a z většiny se staly dálnice. Pouze na „starých“ dálnicích počet mrtvých mírně poklesl.
Interview ČT24 s šéfem dopravní policie: Loni zemřelo při nehodách nejméně lidí (zdroj: ČT24)
Zejména na dálnici D1 se však stala řada nehod sice méně závažných, které však zásadně komplikovaly provoz. Staly se totiž ve zúžených úsecích, kde probíhají opravy. Na ně se chtějí policisté zaměřit v příštím roce. „V dostatečné vzdálenosti před uzavírkou by bylo vhodné usměrnit provoz nákladních vozidel do pravého jízdního pruhu a zakázat předjíždění. Stejně tak nějakou dobu za uzavírkou, aby se kolona mohla plynule rozjet,“ nastínil Tomáš Lerch možná opatření.
KDO: V bezpečí byli hlavně chodci a cyklisté
Rok 2016 nicméně nepochybně byl velmi příznivým rokem pro lidi, kteří po silnicích chodí, jezdí na kolech nebo i motocyklech. „Chodců, kteří zemřeli v souvislosti s dopravní nehodou, je meziročně o 20 méně, a cyklistů je o 29 méně,“ vyčíslil náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Události ČT: na silnicích loni zemřelo 545 lidí (zdroj: ČT24)
„Domnívám se, že se na tom velmi pozitivně odrazila kampaň spojená se změnou legislativy,“ odkázal Tomáš Lerch na novelu silničního zákona, která mimo jiné loni v únoru zavedla povinnost pro chodce nosit za snížené viditelnosti mimo obec reflexní prvky. Právě za snížené viditelnosti a mimo obec byl podle šéfa dopravní policie rozdíl nejvýraznější.
obrázek
PROČ: Řidiči neřídí, proto bourají
Nejčastější příčinou dopravních nehod bylo nevěnování se řízení. Není to žádná novinka a policisté již dlouho – a zjevně marně – apelují na řidiče, aby to změnili. Podle ředitele dopravní policie existují dva způsoby, jak se řidiči rozptylují.
Jednak mohou být unavení, ve stresu a jejich mysl zabloudit k něčemu jinému, než je řízení. Kromě toho se ale mohou doslova věnovat něčemu jinému než volantu. „Velmi často se setkáváme s tím, že řidiči vykonávají činnosti, které za volant nepatří. Rozvoj komunikačních technologií se velmi negativně odráží,“ podotkl ředitel dopravní policie.
U tragických dopravních nehod figurovalo nevěnování se řízení také mezi nejčastějšími příčinami, ale až za nepřizpůsobením rychlosti jízdy stavu vozovky a vjetím do protisměru. Podle Tomáše Lercha ale například i vjetí do protisměru „nese stopu“ toho, že se řidič předtím jízdě plně nevěnoval. „Mám někdy pocit, že řidiči usedají do vozidla s tím, že cestou vyřídí řadu věcí a poslední, co budou dělat, je věnovat se řízení vozidla,“ řekl šéf dopravní policie v Interview ČT24.
KOLIK: Zraněných přibylo
Dopravní nehody ovšem zdaleka nejsou všechny tragické. Naprostá většina z nich končí bez následků na zdraví. Policisté loni vyjížděli k 98 864 dopravním nehodám, což bylo téměř o šest tisíc více než v předchozím roce. Zhruba u čtvrtiny nehod utrpěl někdo zranění – lehkých zranění se loni při nehodách stalo více než 24 tisíc, těžké zranění utrpělo 2580 lidí.
V obou případech je to ve srovnání s rokem 2015 horší výsledek, ale policie ujišťuje, že jen mírně. Podle Tomáše Lercha také loňské výsledky z hlediska počtu zraněných zhruba odpovídaly kýženým číslům z národní strategie bezpečnosti silničního provozu.
Zlepšili se řidiči i policisté
Poměrně příznivé statistiky dopravních nehod za uplynulý rok považuje dopravní psycholog Alois Hudeček za projev toho, že se pozvolna zlepšuje chování řidičů. „Začínají být ohleduplnější. Ale pořád je tady malé procento těch, kteří se tak nechovají nebo dokonce nevědí, jak se mají chovat,“ uvedl.
Policisté naopak kladou mezi hlavní příčiny zlepšení svoji činnost. „Jedna z prvních priorit pro rok 2016 bylo rizikové jednání řidičů motorových vozidel v místech, kde dochází k tragickým následkům dopravních nehod – kde se nesprávně předjíždí a podobně,“ připomněl Martin Vondrášek. Dodal, že od loňského dubna policisté intenzivněji hlídkují na vytipovaných silnicích a stanovili si i minimální povinnou dobu, kdy na nich musí být hlídky vidět. Tomáš Lerch potom odkázal také na statistiky z dob, kdy probíhaly celorepublikové policejní akce a policistů bylo na silnicích nejvíce a byli tím pádem také nejvíce vidět.
S tím, že mají policisté svoji zásluhu, psycholog Hudeček souhlasí. Viditelnou přítomnost policistů u silnic považuje za důležitou motivační vzpruhu. „Spousta řidičů udělá dopravní nehodu, protože se plně nevěnuje řízení, není plně koncentrovaná. A každý, kdo jede po silnici a vidí stát u silnice policejní auto, tak se zaktivizuje. Zapřemýšlí: Mám všechno v pořádku? Jedu správně? Mám správný bezpečný odstup?“ poukázal psycholog.
Policisté loni provedli 1365 dopravně-bezpečnostních akcí, z toho byly dvě celorepublikové – o Velikonocích a během letních prázdnin.
Dopravní psycholog: Hlavní příčinou je nepozornost, nevěnování se řízení, únava a u mladších přeceňování svých schopností (zdroj: ČT24)