Některé kraje budou mít legislativní problém změnit kvůli vyšším mzdám pro řidiče smlouvy, které uzavřely s provozovateli autobusů. Chtějí se proto s žádostí o pomoc obrátit na ministerstvo pro místní rozvoj, uvedla šéfka Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO). Vláda loni schválila, že musí od letošního ledna řidičům stoupnout minimální mzda na 98 korun za hodinu a zvyšují se jim i další poplatky. Pro kraje to ale znamená celkem miliardu navíc.
Šéfka asociace krajů: Se zvyšováním mezd řidičů mohou mít některé kraje problém
Události: Hejtmani chtějí kvůli platům řidičů jednat i s premiérem (zdroj: ČT24)
Podle Jany Vildumetzové mohou být problémy třeba v Královéhradeckém nebo Ústeckém kraji. V jejich smlouvách totiž podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není příliš prostoru pro změny podobného rozsahu.
„Potřebujeme uzavřít dané dodatky ke smlouvám, ale musíme mít jistotu, že postupujeme v souladu se zákonem o veřejných zakázkách,“ uvedla Vildumetzová. Přestože ani stanovisko ministerstva nebude právně závazné, může krajům ukázat způsob, jak v této věci postupovat.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. Stěžují si, že kraje objednávají autobusovou dopravu jen na základě ceny a autobusové společnosti pak šetří zejména na mzdách řidičů. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by nové soutěže měly snáze zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů.
GALERIE
hejtmani
Některé kraje už mají uzavřené smlouvy podle tohoto zákona, jenže v dalších platí smlouvy už několik let a byly uzavřeny podle starého zákona, upozornila na brífinku šéfka asociace krajů.
Od začátku letošního roku vláda zvýšila minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 78 Kč nebo jim byl nově zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za práci v náročném prostředí.
„Zda firmy skutečně platy šoférům navýšily, poznáme až z prvních lednových výplat. Očekáváme ale, že všichni budou tuto povinnost plnit,“ uvedl předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
V Ústeckém kraji část odborářů pohrozila stávkou
V Ústeckém kraji v úterý část odborářů pohrozila, že pokud řidiči přidáno nedostanou, tak je ve hře i stávka: „My odboráři očekáváme od našich zaměstnavatelů, že budou do posledního haléře plnit nařízení vlády, a neslevíme jim ani korunu. Přesto jsme nuceni se ptát, jak dlouho to naši zaměstnavatelé vydrží, než je takto brutálně zvýšené náklady položí a my přijdeme o práci?! Díky této nejasné situaci nejsme ani schopni s našimi zaměstnavateli uzavírat kolektivní smlouvy, neboť oni netuší, jak dlouho vůbec vydrží vyplácet mzdy svým řidičům,“ píše se v dopise. Jsou pod ním uvedena čtyři jména za čtyři odborové organizace dopravců na severu Čech.
Krajům by s růstem platů řidičů mohl pomoci stát: „Pokud se kraje obrátí na vládu, vláda je připravena jednat, pokud budou žádat o spoluúčast nebo pomoc, vláda je připravena k jednání,“ uvedl loni v říjnu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Proto chtějí další schůzku hejtmani u premiéra Sobotky. „My souhlasíme s tím, aby se navýšily mzdy řidičů, ale z druhé strany chceme finanční prostředky,“ podotkla šéfka Asociace v Interview ČT24. Jenže není jisté, zda pochodí: „Vláda, když o tom tenkrát debatovala, tak jsme kolektivně usoudili, že kraje si na to mají prostředky najít samy. Pokud je nenajdou, tak se musí zvlášť obrátit na vládu,“ vysvětluje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Jana Vildumetzová v Interview ČT24 přiznala, že v „jejím“ Karlovarském kraji vyjde zvýšení mezd řidičům asi na 25 milionů korun, díky šlapající ekonomice ale kraj na rozpočtovém určení daní dostane od státu asi 200 milionů navíc. A podobně jsou na tom i další kraje. Žádný hejtman si proto podle ní nedovolí, aby nezajistil dopravní obslužnost ve svém kraji.
Podle bývalého hejtmana Vysočiny a současného senátora Miloše Vystrčila (ODS) je ale postoj vlády nezodpovědný: „Pokud se stane, že jim někdo řekne ‚zvyšte platy', ale nedá jim na to peníze, tak se chová nezodpovědně a vůči krajům neférově.“
Na opravy silnic nižších tříd mohou kraje využít evropské fondy
Dalším tématem, které řešili zástupci krajů s ministry, jsou peníze na opravy silnic II. a III. tříd. O ty se totiž starají kraje, v minulých letech ale dostávaly peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Jenže podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) podle předběžných údajů vyplývá, že se loni téměř všechny prostředky v tomto fondu vyčerpaly.
„Těch peněz (z fondu) nám opravdu moc nezbývá,“ uvedl ministr na odpoledním brífinku. Přesnou částku konkretizovat nechtěl, s tím, že ji sdělí vládě do poloviny února. Podle informací ČT teď ministerstvo počítá s jednou miliardou. Částka ale může být i vyšší. Loni kraje z fondu dostaly tři miliardy korun a šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová k tomu dodala, že je přáním hejtmanů, aby byla částka pro letošek alespoň ve stejné výši jako loni.
Kraje ale zároveň mohou využít Integrovaný regionální operační program (IROP), pokud by opravované silnice II. a III. tříd navazovaly na páteřní silnice. K dispozici je 6,8 miliardy a podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) kraje tyto peníze dostatečně nevyužívají.
„Z mé strany apel hejtmanům, aby zajistili čerpání, jsou to pro ně peníze,“ uvedla na brífinku Šlechtová. Pokud by bylo čerpání pomalé, tak hrozí, že peníze přesune do jiného programu.
Jana Vildumetzová k tomu podotkla, že je evropský dotační program administrativně náročnější, proto hejtmani raději využívají státní fond. Pokud ale některá navrhovaná oprava silnice bude splňovat podmínky evropské dotace, tak peníze od státu nedostane.