Bradyho, kterého odmítl vyznamenat Hrad, ocení Univerzita Palackého i Praha

Nahrávám video

I když Jiří Brady, který přežil Terezín a Osvětim, nedostane Řád T. G. Masaryka, ocenění v Česku získá. Přijal nabídku Univerzity Palackého v Olomouci, jež mu chce udělit akademické ocenění. Ocenit Jiřího Bradyho chce také pražská primátorka, Brno bude rozhodovat o čestném občanství. Kdyby ale názor změnil Hrad, Brady by už ocenění od prezidenta nepřijal.

Jiří Brady byl navržen na Řád T. G. Masaryka. Lidovecký ministr kultury Daniel Herman v pátek řekl, že prezident republiky Miloš Zeman podmínil Bradyho ocenění tím, že ministr zruší své setkání s dalajlamou. Herman se s dalajlamou setkal a Jiří Brady ocenění nedostane, ačkoli Hrad trvá na tom, že to s ministrovou činností nesouvisí.

O víkendu přesto Jiří Brady přicestoval z Kanady, kde se před lety usadil, do rodného Česka a bez ocenění se nakonec nevrátí. Nebude to však řád od prezidenta, nýbrž akademické ocenění od olomoucké univerzity. „Pan Brady s potěšením přijal nabídku Univerzity Palackého,“ uvedl olomoucký rektor Jaroslav Miller.

Podle mluvčí univerzity by měl medaili – na své přání – převzít v Praze, předání by se mělo uskutečnit v pátek v podvečer na Staroměstském náměstí, podle všeho na alternativních oslavách k těm hradním, které v centru Prahy inicioval předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík.

„Politické dno už nemůže být níž, pokud si jdeme po příbuzných,“ vysvětlil Gazdík v Událostech, komentářích na adresu Hermanova setkání s dalajlamou a v souvislosti s Bradym dodal: „Perzekuování pro politické činy příbuzných nesmíme připustit. To se tu dělo za komunismu, fašismu a možná se to dnes děje v severní Koreji.“

Olomouc je velká pocta, můj mužje rád, že to může přijmout.
Tereza Bradyová
manželka Jiřího Bradyho o ocenění v Olomouci

Další ocenění by mohl Jiří Brady dostat také od metropole. Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) mu udělí symbolický klíč hlavního města. Jde o ocenění pro významné osobnosti, Brady by je měl obdržet ve středu v Brožíkově síni Staroměstské radnice.

Miloš Zeman vede od chvíle svého zvolení kampaň proti polovině české populace a ta vrcholí obludným jednáním v těchto dnech. Jestli je pan Daniel Hůlka pro odkaz a paměť našeho národa důležitější než pan Brady, tak si z toho musím zoufat.
Miroslava Němcová
poslankyně za ODS

A řetězec vyznamenání tím nekončí. O případném čestném občanství pro Bradyho bude v úterý jednat brněnská městská rada, někdejší šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) pak vyzvala poslance, aby ve čtvrtek přijali Bradyho na zvláštním slavnostním setkání.

„Čtvrtek by byl tím správným časem, abychom ono slavnostní shromáždění absolvovali a zmírnili tu ostudu, která vzešla z Hradu,“ prohlásila s tím, že to ostatně byla právě Poslanecká sněmovna, kdo vyznamenání navrhl. „Zastupujeme všechny občany a sněmovna by tím zvedla i svůj kredit.“

Hermanovi svědci neslyšeli, že by s ním prezident mluvil o vyznamenání

Mezitím pokračuje přetahování mezi Danielem Hermanem a Hradem o ministrovo tvrzení, že prezident zrušil přislíbené ocenění kvůli ministrově setkání s dalajlamou. Ministr kultury uvedl, že s Milošem Zemanem hovořil na slovenské ambasádě, a to před svědky. Těmi měli být další dva členové vlády, ti však tvrdí, že nic o ocenění Jiřího Bradyho neslyšeli. 

Během části rozhovoru prezidenta republiky Miloše Zemana s ministrem kultury Danielem Hermanem, kterou slyšel ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, nepadlo nic o Jiřím Bradym ani o vyznamenání pro něj. Že Herman s prezidentem o vyznamenání mluvili, však přesto zcela nevyloučil. „Střídavě jsem mluvil s panem prezidentem a panem velvyslancem a toto si nevybavuji. Možná, že když jsem mluvil s panem velvyslancem, tak si tam špitali,“ uvedl Mládek. 

Ministr dopravy Dan Ťok potom sdělil ČT, že rozhovoru ministra Hermana s hlavou státu nevěnoval pozornost. Na svědectví obou vládních kolegů přitom Daniel Herman spoléhal.

Na slovenské ambasádě jsem byl, ale soukromému rozhovoru mezi panem prezidentem a kolegou Hermanem jsem nevěnoval pozornost.
Dan Ťok

Podobně jako ministři se vyjádřil i slovenský ambasador Peter Weiss. „V době recepce jsem nebyl svědkem žádného rozhovoru na téma přijetí dalajlamy a udělování státních vyznamenání,“ uvedl diplomat.

Prezident žádal o zrušení schůzky. Podle Hermana také hrozil

Podle Daniela Hermana prezident důrazně žádal, aby se ministr kultury nescházel s bývalým tibetským duchovním vůdcem. Ministr tvrdí, že Miloš Zeman výslovně spojil vyznamenání pro Jiřího Bradyho – Hermanova strýce – a setkání s dalajlamou. „Řekl mi to přímo pan prezident: Když se sejdu s dalajlamou, můj strýc bude ze seznamu vyškrtnut,“ řekl ministr kultury v pátek v Událostech, komentářích České televize.

Prezident Miloš Zeman naopak řekl ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), že takovou podmínku nevyřkl, ačkoli o zrušení schůzky ministra s dalajlamou skutečně žádal. Hrad po celou dobu odmítá, že by ministrův strýc figuroval na oficiálním seznamu lidí, kteří mají letos 28. října dostat vyznamenání.

Později Daniel Herman zveřejnil sms zprávu, která mu podle jeho slov přišla dva dny po setkání s dalajlamou od šéfa hradního ceremoniálu Jindřicha Forejta. Je v ní informace, že „diskutovaný návrh na udělení/propůjčení státního vyznamenání byl pro letošní rok odložen“.

Forejtův telefonát, žádná medaile

Jiří Brady, kolem kterého se celý spor točí, prošel Terezínem a Osvětimí. Sám přežil, ale ve vyhlazovacích táborech zahynuli jeho rodiče i sestra – tehdy třináctiletá. Po válce Jiří Brady v projektu Hanin kufřík šířil svůj příběh a zkušenost po celém světě. V Kanadě také pomáhal českým emigrantům.

Sám uvedl, že ho s informací o vyznamenání řádem T. G. Masaryka nedávno oslovil šéf hradního ceremoniálu Jindřich Forejt. Ten to však zpochybnil, uvedl, že pouze u Bradyho i dalších lidí zjišťoval, zda by se eventuálně mohli zúčastnit ceremoniálu, pokud by byli vyznamenáni. „Všichni, kteří mají obdržet státní vyznamenání, jsou vyrozuměni také písemně, a to v řádu týdnů před (…) 28. říjnem,“ upozornil Forejt.

Kvůli kauze řada politiků odmítla příští pátek přijít do Vladislavského sálu oslavit den české státnosti. Zatím poslední, kdo se chystá takto vyjádřit nesouhlas s postupem Hradu, je česká eurokomisařka Věra Jourová.

Další potom míní, že nejlepším řešením sporu by bylo Jiřího Bradyho přese všechno vyznamenat. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) by to uklidnilo situaci. „Situaci kolem 28. října by zklidnilo, kdyby se prezident rozhodl řád T. G. Masaryka Jiřímu Bradymu udělit. Zaslouží si ho. Sliby se mají plnit,“ uvedl Bělobrádek. Podobně se vyjádřil také předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a již dříve k vyznamenání Jiřího Bradyho vyzval prezidenta i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jenomže podle Daniela Hermana by změna postoje Hradu již k ničemu nevedla. „Pokud od svého strýce vím, tak i kdyby se to stalo, tak by takové vyznamenání nepřijal,“ řekl ministr kultury. V Interview ČT24 to později potvrdil sám Brady.

Prázdné židle ve Vladislavském sále

Do oken Hradu navzdory tomu během pondělka zaznívaly další výzvy, aby prezident svůj postoj přehodnotil. Už v sobotu předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) pobízel Zemana, aby Bradyho vyznamenal. Nyní se k němu přidal i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

„Toto by podle mě bylo jediné důstojné řešení. Pokud totiž ředitel hradního protokolu Forejt pamětníku šoa toto vysoké české vyznamenání slíbil, měl by být tento slib splněn,“ prohlásil s tím, že udělení řádu by vypjatou situaci kolem 28. října zklidnilo; on sám váhá, zda se na Hrad vypravit, a není sám.

Perzekuování pro politické činy příbuzných nesmíme připustit. Politické názory jsou hranice, která se ve všech demokratických režimech ctí. U nás bohužel ne. Politické dno už nemůže být níž.
Petr Gazdík

Ze 143 poslanců, které se ČT během pondělí podařilo oslovit, polovina potvrdila, že se slavnostního večera nezúčastní – a třicet devět poslanců výslovně řeklo, že důvodem je nevyznamenání Jiřího Bradyho. Ze sociální demokracie pozvánku odmítlo dvanáct poslanců, z hnutí ANO dvacet a z řad lidovců nejméně devět. Podobně jsou na tom poslanci z opozičních stran. Že nedorazí, potvrdili České televizi čtyři komunisté (většina se naopak účastní), třináct občanských demokratů, minimálně patnáct poslanců TOP 09, dva poslanci Úsvitu a jeden nezařazený.

Do Vladislavského sálu se nechystá ani 41 senátorů, z toho sedmnáct kvůli kauze Brady. Souběžně navíc proběhnou paralelní oslavy na Staroměstském náměstí, které inicioval předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Pravda na Pražském hradě nevítězí,“ říká.

O potřebě Bradyho dekorovat mluví i předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD): „Pokud by (pan prezident) toto doporučení nevyslyšel, pak samozřejmě jsou otevřeny všechny možnosti včetně nějaké formy uznání ze strany Poslanecké sněmovny.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 2 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 3 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 8 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 11 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 13 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 13 hhodinami
Načítání...