I když Jiří Brady, který přežil Terezín a Osvětim, nedostane Řád T. G. Masaryka, ocenění v Česku získá. Přijal nabídku Univerzity Palackého v Olomouci, jež mu chce udělit akademické ocenění. Ocenit Jiřího Bradyho chce také pražská primátorka, Brno bude rozhodovat o čestném občanství. Kdyby ale názor změnil Hrad, Brady by už ocenění od prezidenta nepřijal.
Bradyho, kterého odmítl vyznamenat Hrad, ocení Univerzita Palackého i Praha
Jiří Brady byl navržen na Řád T. G. Masaryka. Lidovecký ministr kultury Daniel Herman v pátek řekl, že prezident republiky Miloš Zeman podmínil Bradyho ocenění tím, že ministr zruší své setkání s dalajlamou. Herman se s dalajlamou setkal a Jiří Brady ocenění nedostane, ačkoli Hrad trvá na tom, že to s ministrovou činností nesouvisí.
O víkendu přesto Jiří Brady přicestoval z Kanady, kde se před lety usadil, do rodného Česka a bez ocenění se nakonec nevrátí. Nebude to však řád od prezidenta, nýbrž akademické ocenění od olomoucké univerzity. „Pan Brady s potěšením přijal nabídku Univerzity Palackého,“ uvedl olomoucký rektor Jaroslav Miller.
Podle mluvčí univerzity by měl medaili – na své přání – převzít v Praze, předání by se mělo uskutečnit v pátek v podvečer na Staroměstském náměstí, podle všeho na alternativních oslavách k těm hradním, které v centru Prahy inicioval předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík.
„Politické dno už nemůže být níž, pokud si jdeme po příbuzných,“ vysvětlil Gazdík v Událostech, komentářích na adresu Hermanova setkání s dalajlamou a v souvislosti s Bradym dodal: „Perzekuování pro politické činy příbuzných nesmíme připustit. To se tu dělo za komunismu, fašismu a možná se to dnes děje v severní Koreji.“
Další ocenění by mohl Jiří Brady dostat také od metropole. Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) mu udělí symbolický klíč hlavního města. Jde o ocenění pro významné osobnosti, Brady by je měl obdržet ve středu v Brožíkově síni Staroměstské radnice.
A řetězec vyznamenání tím nekončí. O případném čestném občanství pro Bradyho bude v úterý jednat brněnská městská rada, někdejší šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) pak vyzvala poslance, aby ve čtvrtek přijali Bradyho na zvláštním slavnostním setkání.
„Čtvrtek by byl tím správným časem, abychom ono slavnostní shromáždění absolvovali a zmírnili tu ostudu, která vzešla z Hradu,“ prohlásila s tím, že to ostatně byla právě Poslanecká sněmovna, kdo vyznamenání navrhl. „Zastupujeme všechny občany a sněmovna by tím zvedla i svůj kredit.“
Hermanovi svědci neslyšeli, že by s ním prezident mluvil o vyznamenání
Mezitím pokračuje přetahování mezi Danielem Hermanem a Hradem o ministrovo tvrzení, že prezident zrušil přislíbené ocenění kvůli ministrově setkání s dalajlamou. Ministr kultury uvedl, že s Milošem Zemanem hovořil na slovenské ambasádě, a to před svědky. Těmi měli být další dva členové vlády, ti však tvrdí, že nic o ocenění Jiřího Bradyho neslyšeli.
Během části rozhovoru prezidenta republiky Miloše Zemana s ministrem kultury Danielem Hermanem, kterou slyšel ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, nepadlo nic o Jiřím Bradym ani o vyznamenání pro něj. Že Herman s prezidentem o vyznamenání mluvili, však přesto zcela nevyloučil. „Střídavě jsem mluvil s panem prezidentem a panem velvyslancem a toto si nevybavuji. Možná, že když jsem mluvil s panem velvyslancem, tak si tam špitali,“ uvedl Mládek.
Ministr dopravy Dan Ťok potom sdělil ČT, že rozhovoru ministra Hermana s hlavou státu nevěnoval pozornost. Na svědectví obou vládních kolegů přitom Daniel Herman spoléhal.
Podobně jako ministři se vyjádřil i slovenský ambasador Peter Weiss. „V době recepce jsem nebyl svědkem žádného rozhovoru na téma přijetí dalajlamy a udělování státních vyznamenání,“ uvedl diplomat.
Prezident žádal o zrušení schůzky. Podle Hermana také hrozil
Podle Daniela Hermana prezident důrazně žádal, aby se ministr kultury nescházel s bývalým tibetským duchovním vůdcem. Ministr tvrdí, že Miloš Zeman výslovně spojil vyznamenání pro Jiřího Bradyho – Hermanova strýce – a setkání s dalajlamou. „Řekl mi to přímo pan prezident: Když se sejdu s dalajlamou, můj strýc bude ze seznamu vyškrtnut,“ řekl ministr kultury v pátek v Událostech, komentářích České televize.
Prezident Miloš Zeman naopak řekl ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), že takovou podmínku nevyřkl, ačkoli o zrušení schůzky ministra s dalajlamou skutečně žádal. Hrad po celou dobu odmítá, že by ministrův strýc figuroval na oficiálním seznamu lidí, kteří mají letos 28. října dostat vyznamenání.
Později Daniel Herman zveřejnil sms zprávu, která mu podle jeho slov přišla dva dny po setkání s dalajlamou od šéfa hradního ceremoniálu Jindřicha Forejta. Je v ní informace, že „diskutovaný návrh na udělení/propůjčení státního vyznamenání byl pro letošní rok odložen“.
Forejtův telefonát, žádná medaile
Jiří Brady, kolem kterého se celý spor točí, prošel Terezínem a Osvětimí. Sám přežil, ale ve vyhlazovacích táborech zahynuli jeho rodiče i sestra – tehdy třináctiletá. Po válce Jiří Brady v projektu Hanin kufřík šířil svůj příběh a zkušenost po celém světě. V Kanadě také pomáhal českým emigrantům.
Sám uvedl, že ho s informací o vyznamenání řádem T. G. Masaryka nedávno oslovil šéf hradního ceremoniálu Jindřich Forejt. Ten to však zpochybnil, uvedl, že pouze u Bradyho i dalších lidí zjišťoval, zda by se eventuálně mohli zúčastnit ceremoniálu, pokud by byli vyznamenáni. „Všichni, kteří mají obdržet státní vyznamenání, jsou vyrozuměni také písemně, a to v řádu týdnů před (…) 28. říjnem,“ upozornil Forejt.
Kvůli kauze řada politiků odmítla příští pátek přijít do Vladislavského sálu oslavit den české státnosti. Zatím poslední, kdo se chystá takto vyjádřit nesouhlas s postupem Hradu, je česká eurokomisařka Věra Jourová.
Další potom míní, že nejlepším řešením sporu by bylo Jiřího Bradyho přese všechno vyznamenat. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) by to uklidnilo situaci. „Situaci kolem 28. října by zklidnilo, kdyby se prezident rozhodl řád T. G. Masaryka Jiřímu Bradymu udělit. Zaslouží si ho. Sliby se mají plnit,“ uvedl Bělobrádek. Podobně se vyjádřil také předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a již dříve k vyznamenání Jiřího Bradyho vyzval prezidenta i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jenomže podle Daniela Hermana by změna postoje Hradu již k ničemu nevedla. „Pokud od svého strýce vím, tak i kdyby se to stalo, tak by takové vyznamenání nepřijal,“ řekl ministr kultury. V Interview ČT24 to později potvrdil sám Brady.
Prázdné židle ve Vladislavském sále
Do oken Hradu navzdory tomu během pondělka zaznívaly další výzvy, aby prezident svůj postoj přehodnotil. Už v sobotu předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) pobízel Zemana, aby Bradyho vyznamenal. Nyní se k němu přidal i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Toto by podle mě bylo jediné důstojné řešení. Pokud totiž ředitel hradního protokolu Forejt pamětníku šoa toto vysoké české vyznamenání slíbil, měl by být tento slib splněn,“ prohlásil s tím, že udělení řádu by vypjatou situaci kolem 28. října zklidnilo; on sám váhá, zda se na Hrad vypravit, a není sám.
Ze 143 poslanců, které se ČT během pondělí podařilo oslovit, polovina potvrdila, že se slavnostního večera nezúčastní – a třicet devět poslanců výslovně řeklo, že důvodem je nevyznamenání Jiřího Bradyho. Ze sociální demokracie pozvánku odmítlo dvanáct poslanců, z hnutí ANO dvacet a z řad lidovců nejméně devět. Podobně jsou na tom poslanci z opozičních stran. Že nedorazí, potvrdili České televizi čtyři komunisté (většina se naopak účastní), třináct občanských demokratů, minimálně patnáct poslanců TOP 09, dva poslanci Úsvitu a jeden nezařazený.
Do Vladislavského sálu se nechystá ani 41 senátorů, z toho sedmnáct kvůli kauze Brady. Souběžně navíc proběhnou paralelní oslavy na Staroměstském náměstí, které inicioval předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Pravda na Pražském hradě nevítězí,“ říká.
O potřebě Bradyho dekorovat mluví i předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD): „Pokud by (pan prezident) toto doporučení nevyslyšel, pak samozřejmě jsou otevřeny všechny možnosti včetně nějaké formy uznání ze strany Poslanecké sněmovny.“