Obžaloba: Výjimečný trest, nebo doživotí
Státní zástupkyně Ludmila Doležalová ve své závěrečné řeči uvedla, že o Dahlgrenově vině svědčí nejen expertízy, ale i důkazy, kde se obžalovaný v ten den vraždy pohyboval – nikdo jiný podle ní vraždit nemohl. Na končetinách zavražděných se navíc našly mladíkovy pachové stopy.
„Čin spáchal zvlášť surovým způsobem, v tomto případě nejsou pochybnosti, že se jednalo o enormní brutalitu,“ prohlásila s tím, že Dahlgren v podstatě vyhladil jednu funkční rodinu. „Motiv destruktivního jednání byla touha předejít svému selhání. Členové rodiny H. pro něj byli reprezentanti frustrujících požadavků.“

Ludmila Doležalová
„Navrhuji výjimečný trest dvaceti až třiceti let nebo doživotní trest, jinou volbu jsem nenašla, protože obžalovaný si řešil své ego. Zničil jednu funkční rodinu a má potenciál k recidivě. Na základě všech okolností navrhuji, aby Dahlgren byl uznán vinným v plném rozsahu.“
Ludmila Doležalová
Obhajoba: Zproštění obžaloby
Obhájce Richard Špíšek žádá pravý opak – Dahlgrena chce nechat zprostit obžaloby. „Pokud soud shledá, že je vinný, je třeba se zabývat otázkou trestu a jeho trestní odpovědnosti. Od samého začátku trestního řízení panovaly pochybnosti o psychickém stavu obžalovaného,“ prohlásil s tím, že žádné přímé důkazy, které by svědčily o vině obžalovaného, nebyly provedeny. „Stopy dokládají, že s těly manipuloval, nikoli, že spáchal útok,“ uvedl.
V závěrečné řeči upozornil mimo jiné i na to, že je s podivem, že důkazu obžaloby v podobě 39 skvrn na mladíkových kalhotách si ani pošťačka či paní na úklid, které s Dahlgrenem toho rána mluvily, ani jedna nevšimla. Podle něj ani nelze dojít k závěru, kdy přesně byli jednotliví členové rodiny zavražděni.

Richard Špíšek
„Navrhuji zprostit obžalovaného obžaloby, protože nebylo prokázáno, že by skutek, ze kterého je vinen, spáchal jen a pouze on.“
Richard Špíšek
Psycholožka: V USA se nedokázal začlenit ani najít práci

Kevin Dahlgren
„Moje mysl byla mým největším nepřítelem. (…) Hlas mě přesvědčil, že mám božské poslání. Uznávám, že potřebuji medikaci a léčení. Je to jediný závěr toho všeho, co se stalo. Aby z toho všeho zlého vzniklo něco dobrého. Žádám vás o to, abyste se vážně zabývali mým psychickým stavem.“
Před soudem tak vypovídala znalkyně z oboru psychologie Beata Nour Mohammadiová. Uvedla, že už od čtvrté třídy, kdy obžalovaného trápily noční můry, sní Dahlgren o úloze velkého negativního superhrdiny, protože se domnívá, že cesta k zažehnání vnitřních strachů je ta, že se budou bát ostatní. Jeho základní životní motivací bylo udělat něco výjimečného.

Beata Nour Mohammadiová
„Řekl mi, že nikdy nebyl zvyklý přemýšlet o důsledcích svých činů. Necítí se vinen, nepřebírá za to odpovědnost. Obětí se cítí být sám.“
V minulosti usiloval o vstup do americké armády, protože ale nakonec neprošel testy, jako alternativu si našel cestu do afrických rezervací, kde chtěl pomáhat zvířatům. Místo toho ale odjel k příbuzným do Brna. „Ze své domoviny odcházel i z toho důvodu, že se nedokázal adaptovat, nedokázal si najít práci a byl frustrovaný,“ dodala psycholožka s tím, že spokojený byl jenom po příletu, kdy stál v čele pozornosti.
Výpovědím soudních znalců přikládal velký význam Dahlgrenův obhájce Spíšek. Američtí znalci totiž na rozdíl od českých dospěli k tomu, že Dahlgren trpí schizoafektivní psychózou, takže nemohl být za činy odpovědný. „S tím jsme nemohli souhlasit. Člověk v psychóze by nebyl schopný provést čin tak, jak byl proveden. Neodjel by v pořádku až na letiště,“ okomentovala již dříve posudky psychiatrička Zimulová.
Dahlgren se ve vězení pořezal, zaznělo u soudu
U soudu se četla i zpráva vazební věznice, podle ní se Američan pořezal vylomeným břitem a poté se strážci pokusil vytrhnout obušek. Strážci mu nasadili pouta a Dahlgren poté skončil na psychiatrickém oddělení vazební nemocnice.
Podle zprávy z vazební věznice řekl, že se nechtěl zabít, ale snažil se o vyventilování naštvanosti a že se nic podobného už nebude opakovat. „Některé dny jsem strávil i patnáct hodin psaním. Ten den, kdy jsem se pořezal, nemohl jsem přijít na nic, co bych psal,“ dodal u soudu. Psycholožka Mohammadiová u Dahlgrena nalezla výrazné rysy emoční nestability, negativistické a disociální, které podle ní vytváří obraz velmi těžké poruchy osobnosti.
U soudu v úterý o svých duševních problémech promluvil i Dahlgren. Uvedl, že žil odděleně od svého myšlení ve strachu a v úzkosti. „Byly to ničivé myšlenky, nepovažoval jsem je za své myšlenky. Nebyl jsem schopný žít se svou myslí,“ vypověděl u soudu. Zatímco své psychické problémy popisoval několik minut, k událostem v brněnských Ivanovicích se vyjádřil krátce – řekl, že je to tragédie.
Dodal, že jediné, co nyní chce, je se léčit. „Žádám vás, soudce, o to, abyste se vážně zabývali mým psychickým stavem. Abyste vzali v potaz mou ochotu podrobit se léčení a to je vše,“ řekl. Po jeho reakci soudce odročil hlavní líčení na středu, kdy vynese rozsudek.

UDÁLOSTI: Předposlední den procesu vystoupila poslední svědkyně a zazněly závěrečné řeči
Líčení u brněnského soudu se účastní i Dahlgrenovi rodiče, kteří věří, že jejich syn je nevinný. Wayne Dahlgren novinářům znovu řekl, že vyjadřuje synovi podporu. Podle obhájce Špíška by byla detence pro jeho klienta přijatelnější než vězení, trvá na tom, že Dahlgren není a nebyl psychicky v pořádku.