Sobotka chce přidat učitelům 10 procent. Babiš o polovinu méně

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bude nadále prosazovat desetiprocentní růst platů učitelů. Vyšší platy pro pedagogy chce i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Už dříve ale uvedl, že upřednostňuje pětiprocentní navýšení. Záležet ovšem bude na možnostech rozpočtu. Vláda by podle něj měla přidat i jiným profesím, kde jsou průměrně platy jedny z nejnižších. Zmínil například pracovníky finanční správy. Školské odbory chtějí o platech jednat celé prázdniny. Teprve pak by mohly případně protestovat.

Odboráři prosazují u pedagogických i nepedagogických pracovníků nárůst platů o deset procent. S tím souhlasí i premiér, který ve čtvrtek stejně jako Babiš s odbory jednal. „Shoduji se s tím, co navrhuje ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), že by u učitelů mělo dojít ke zvýšení tarifních platů zhruba o deset procent,“ uvedl už dříve Sobotka. 

Jednání o konkrétním zvýšení platů ale budou ještě pokračovat. „Příští středu máme jednání koaliční rady. Potom bude rozhodovat vláda. Rozpočet se ale řeší až do konce září, takže prostor tam určitě je,“ řekl ČT Babiš. Ten už dříve uvedl, že u učitelů upřednostňuje pětiprocentní navýšení. 

Nahrávám video
Sobotka chce pro učitele deset procent navíc
Zdroj: ČT24

Podle ministryně školství je možná i varianta, že by se platy zvýšily o pět procent v roce 2017 s perspektivou dalšího růstu v letech 2018 a 2019. Pak by byl v lednu 2019 průměrný plat učitele 32 tisíc korun hrubého měsíčně.

Předseda školských odborů František Dobšík hodnotil jednání s ministrem financí a premiérem kladně. „Vidím tam pozitivní přístup, co se týče vzdělávání. Je to otázka zdrojů. Je příslib, že se to bude odvíjet pět procent a více,“ řekl. Platy nepedagogických pracovníků se podle něj budou řešit odděleně při jednání o platech všech státních zaměstnanců. 

Aby se růst platů projevil v praxi, potřebuje Valachová pro regionální školství oproti aktuálnímu návrhu rozpočtu miliardu navíc na podporu dětí ve školách a 1,4 miliardy na výdaje spojené s vyšším počtem dětí. „Požadavek je 6,9 miliardy pro regionální školství jako absolutní minimum,“ řekla. S Babišem bude věc řešit ještě před dalším jednáním vlády o návrhu rozpočtu, které se uskuteční 15. června.

„Výše platů je zásadní pro kvalitu vzdělávání. Ovšem ve školství je málo mužů, mělo by jich být víc,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka. „A pochopitelně, pokud jsou živiteli rodin a nejsou zaplaceni, tak odcházejí jinam často velmi kvalitní učitelé. Bez dobrých učitelů se naše školství nepohne dopředu.“

Babiš kritizoval peníze pro vědu a zdravotnictví

Babiš ale znovu kritizoval pondělní jednání vlády, která hlasy ministrů ČSSD a KDU-ČSL schválila navýšení rozpočtu na vědu o 3,7 miliardy a přidání 3,6 miliardy zdravotnictví. „Už došlo k odkrojení rozpočtu o 7,3 miliardy a to je přesně těch deset procent pro učitele. Myslím, že právě oni měli dostat prioritně ty peníze,“ řekl. 

Platy učitelů a dalších pracovníků škol rostly loni pomaleji než v jiných sektorech ekonomiky. Zatímco průměrné hrubé platy v nepodnikatelské sféře se zvýšily o 3,5 procenta na 26 787 korun, pracovníkům škol a školských zařízení rostly o 2,2 procenta na 23 579 korun. Učitelům i nepedagogickým pracovníkům se sice zvýšila tarifní složka, ale klesly odměny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31AktualizovánoPrávě teď

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 1 hhodinou

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně se poslanci začali zabývat změnami navrhovaného programu schůze. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 3 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...