Debatu o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí předložilo se schodkem 48,5 miliardy korun, vláda v pondělí přerušila. O penězích pro jednotlivá ministerstva bude muset v červnu jednat koaliční rada. Na ní chce ministr financí Andrej Babiš (ANO) projednat i to, že byl na pondělním jednání vlády ve všem přehlasován.
Na tiskové konferenci po jednání vlády si Babiš stěžoval na dominanci dvoukoalice ČSSD a KDU-ČSL. Řekl, že je to velmi neobvyklé.
Babiš uvedl, že byl přehlasován při rozhodování o penězích pro vědu a výzkum (3,75 miliardy korun) i při rozhodování o platbách za státní pojištěnce (3,6 miliardy korun). „Z mého pohledu to nefunguje dobře, musíme to řešit na koaliční radě,“ řekl Babiš. Vicepremiér za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek řekl, že ho mrzí, „že jsme nebyli schopni najít racionální řešení a domluvit se“. Sobotka k tomu později uvedl: Když ministerstvo financí nepřipravilo rozpočtové návrhy tak, aby o nich mohla vláda rozhodnout konsenzuálně, musela rozhodnout většina.
Ministr financí považuje takovéto hlasování za porušení koaliční smlouvy. Podotkl také, že „pokud budu jediný řádný hospodář, který má rozpočtovou odpovědnost, který nechce navyšovat dluh, zadlužovat naše děti, tak potom nevím, jestli tento rok rozpočet dokončíme a nedostaneme se do rozpočtového provizoria“.
A bude se stavět nové sídlo NKÚ
Přes Babišův nesouhlas uvolnila vláda v pondělí i peníze na stavbu nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. Jde o investici za více než 700 milionů korun. Ministr financí ji zpochybnil i poukazem na to, že její návratnost je přes 40 let a považuje to za velmi nehospodárné rozhodnutí.
Babiš dlouhodobě blokoval požadavek NKÚ, aby mohl pro stavbu nového sídla využít ušetřené peníze z předchozích let. Podle Bělobrádka se vláda racionálně rozhodla peníze uvolnit. Úřad sídlí řadu let v pronajaté budově a státu se nepodařilo najít jinou vhodnou budovu v majetku státu. Proto se rozhodl postavit nové sídlo. Do opuštěné budovy se podle Bělobrádka může přestěhovat jiný státní úřad.
Babiš sám naopak chtěl v pondělí navýšit základní jmění karlovarského hotelu Thermal o 300 milionů korun ze státního rozpočtu, ale bod byl přerušen.
Shoda nastala jen u výdajových rámců
„Na čem jsme se domluvili celá koalice, nejen dvoukoalice, jsou střednědobé rámce,“ uvedl Babiš. Vláda schválila navýšení výdajových rámců rozpočtů na roky 2017 a 2018 o 30 miliard korun. Zvýšení bude muset ještě schválit Poslanecká sněmovna. V současnosti jsou výdajové rámce schválené dolní komorou na příští rok 1211,7 miliardy korun a pro rok následující 1245,7 miliardy korun.
Proti zvyšování výdajů se staví opozice. „To, co vláda navrhuje, že bude zvyšovat výdaje a že bude zase deficitní rozpočet, je nezodpovědné,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Výhrady má i předseda KSČM Vojtěch Filip: „To, že řeší tento schodek bez změny daňového systému, je problém této vlády“.
Ekonom ČSOB Petr Dufek soudí, že „dlouhodobě bychom měli usilovat o vyrovnaný rozpočet, protože ekonomice se daří, ale musíme počítat i s horšími časy“. Klade si otázku, jaký tedy bude deficit, až se hospodářství dařit nebude, až třeba nebude zaměstnán rekordní počet obyvatel, jako je tomu nyní.
S kritikou navrženého rozpočtu v pondělí před jednáním vlády znovu vystoupili mnozí ministři. Kateřina Valachová (ČSSD), která vede resort škoství, uvedla, že by znamenal pokles mezd ve školství o 1,36 procenta. Babiš k tomu řekl, že návrh počítá u učitelů s růstem o pět procent, plus jsou tam miliardy na školy.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že více peněz potřebuje „ne na utrácení, ale na záchranu živočišné výroby a na investice proti suchu.“
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) pak požaduje oproti navrženému rozpočtu navíc 250 milionů na platy v příspěvkových organizacích. „Jsme tam stále 2500 korun pod průměrem, jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé, často srdcaři,“ řekl Herman.
Nespokojená byla i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Ministerstvu pro místní rozvoj sice resort financí 8,5 miliardy přidal, ale vyšší výdaje spojené s čerpáním fondů to podle ministerstva nepokryje: chybí 8 miliard.
Deset miliard pak chybí ministerstvu dopravy. „Dálnice a silnice prvních tříd, to je to, co nás trápí nejvíce,“ uvedl k tomu ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).
Babiš nároky ministrů okomentoval slovy, že „všichni ministři mají spotřebu jako Gripeny a není možné všechno rozházet, když se nám daří. Máme být rozpočtově odpovědní a nemáme se zadlužovat“.
