Bezpečnostní rada státu odmítla návrh Evropské komise, který chce v rámci protiteroristického tažení omezit držení střelných zbraní. Vedle zákazu poloautomatických zbraní by totiž regulace mohla dopadnout i na sportovní a loveckou výzbroj, vláda navíc argumentuje tím, že tuzemské zákony jsou dostatečně přísné už nyní.
„V České republice je už nyní velmi přísná norma a nechceme omezovat držitele zbraní, kteří si plní své zákonné povinnosti. Česká legislativa je velmi přísná, jedna z nejlepších v Unii, a není důvod na tom něco zásadně měnit,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
V reakci na teroristické útoky, ke kterým došlo loni v listopadu v centru Paříže, ovšem přišla Evropská komise počátkem prosince s návrhem zakázat všem civilním osobám držení takzvaných poloautomatických zbraní – čili těch, které na rozdíl od automatických a ryze vojenských umožňují při stisknutí spouště jen jeden výstřel.
Změnu vysvětluje tím, že povaha poloautomatických zbraní je „primárně útočná“ a že by se v budoucnu mohly dostat do rukou teroristů. Návrh na novelizaci evropské směrnice počítá se zákazem deaktivované poloautomatiky, čili zbraní znehodnocených tak, aby s nimi nešlo střílet ostrými náboji (využívají je například historické kluby).
Změna by mohla omezit myslivce i sportovní střelce
Bruselem navrhovaná restrikce se může dotknout i některých sportovních nebo loveckých zbraní. To by podle ředitele Střední lesnické školy v Hranicích Miroslava Kutého mohlo do budoucna snížit počty českých myslivců. „Nebudou moci používat zbraně například vojenských ráží, které jsou v současné době běžné,“ uvádí Kutý a obdobně mluví i jeden z jeho studentů, Martin Frnčo: „Je to omezování záliby a koníčka. Jako kdybyste cyklistovi sebrali bicykl.“
Změna by se mohla dotknout i signálních zbraní, startovacích pistolí a znehodnocených zbraní. I na nefunkční pušku by tedy musel mít vlastník zbrojní průkaz. Paintballové a airsoftové zbraně, vzduchovky nebo plynové pistole by směrnice postihnout zřejmě neměla, jasnou klasifikaci zbraní ale Brusel ještě nespecifikoval. Nizozemci, kteří v současnosti osmadvacítce předsedají, chtějí zakázat i pistole.
Kritika zní od Chovance i opozice
Čeští politici ovšem na rozdíl od Unie legální držení zbraní omezovat nechtějí. „Vnímáme jednoznačnou nutnost aktivně bojovat proti terorismu. V oblasti regulace držení zbraní je však třeba přijímaná opatření zaměřit primárně na nelegální zbraně, nikoli na zbraně legálně držené, jak navrhuje Evropská unie,“ sdělil už v lednu ministr vnitra Milan Chovanec – a shodné stanovisko drží i nyní.
Česko podle ministra vnitra v současnosti jedná se svými partnery v zemích Visegrádu i s dalšími zeměmi a snaží se je přesvědčit o společném tlaku na úpravu směrnice. „Šance tady je,“ říká Chovanec a upozorňuje na to, že změna legislativy by měla i finanční náklady, protože stát by musel zbraně vykupovat a vyvlastňovat.
Plán Evropské komise bude řešit Senát i Poslanecká sněmovna a z nevládních parlamentních stran už nyní zní, že tuzemská legislativa je přísná dost. „Návrhy Evropské komise jsou naprosto nepřiměřené,“ uvádí poslankyně za ODS a členka branně-bezpečnostního výboru Jana Černochová. „Předložená směrnice by omezovala sběratelství a nutila ke znehodnocení někdy historicky velmi cenných sbírek,“ dodává poslanec Zdeněk Bezecný (TOP 09).
I přes kritiku ale plánovaná změna obsahuje i body, se kterými čeští politici souhlasí. Třeba jednotné značení střeliva a zbraní, stanovení pravidel pro jejich ukládání a znehodnocování nebo zavedení centrálního evropského registru.
„Já si myslím, že je to další pitomost, se kterou nás Evropská komise otravuje. Věci jako unifikace značení – to jsou technické záležitosti, kde jsme schopni se domluvit, že to jsou asi věci nutné. Ale souhlasím s tím, že tímto způsobem se proti terorismu bojovat nedá, akorát se lidé ještě více naštvou vůči Evropské komisi,“ kritizoval směrnici v Událostech, komentářích šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Proti terorismu silnější rozvědkou
Kvůli současným teroristickým hrozbám zvažuje stát jiné kroky, například využití zpravodajských informací jako důkazů v trestním řízení, úpravu pravomocí policie při hromadných akcích nebo změnu pobytového režimu cizinců.
Ministerstvo vnitra chce také rozšířit pravomoci civilní rozvědky. Vypracovalo novelu zákona, která by Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) umožnila s povolením soudu odposlouchávat a sledovat osoby na území státu. Posláním civilní rozvědky je sběr informací, které mají původ v cizině a podle bývalého šéfa zpravodajců Karla Randáka navrhovanou činnost na českém území v současnosti vykonávat nesmí.
Novela by umožnila získávat civilní rozvědce také informace z elektronické komunikace, tedy z e-mailů a internetu. „V době globálního šíření informací za pomoci elektronické komunikace jsou těmito pro bezpečnost České republiky důležitými informacemi právě informace pocházející z elektronické komunikace, jež bude ÚZSI moci získat prostřednictvím nového oprávnění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ stojí v návrhu novely, kterou nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.
