Do Prahy dorazila delegace syrských Kurdů. Snaží se získat podporu pro autonomii v rámci Sýrie, kterou vyhlásili začátkem března ve třech oblastech na severu země. V parlamentu se Kurdové účastnili konference o ochraně českých hranic.
Do Česka přijela s politiky také velitelka ženských milicí Nesrin Abdullahová. Jednotky kurdských žen dokázaly islamisty porazit třeba v Kobani. „Když jste ve válce, musíte počítat s tím, že jdete na smrt. Na frontě si ale uvědomíte, že bojujete za všechny lidi, a tak je právo na vaší straně,“ říká velitelka.
Kurdové potřebují pomoc jak hospodářskou, tak vojenskou. „Potřebujeme tanky, děla a další těžké zbraně. Kdybychom je měli, tak by naše ztráty nebyly tak velké,“ je přesvědčena Abdullahová.
Česko podporuje Kurdy v boji proti Islámskému státu také pomocí dodávek zbraní. Do Iráku už dříve poslalo tamní vládě i Kurdům miliony nábojů do samopalů a kulometů nebo tisíce granátů a střel do pancéřovek.
A dodávky mají pokračovat. „V tomto směru je třeba, si myslím, Kurdům pomoct, vybavit je a dát jim to, co potřebují,“ řekl poslanec Marek Černoch (Úsvit – NK). „Je to otázka diplomacie, to znamená jednání ve vztahu k našemu koaličnímu partneru, což je Turecko v rámci Severoatlantické aliance,“ poznamenal zákonodárce Antonín Seďa (ČSSD).
Kurdové se už v roce 2014 zapsali jako jediná síla schopná nejprve zastavit a pak i zatlačit Islámský stát v Iráku i Sýrii. Právě na jejich pomoc u měst Irbíl nebo Kobani začala nalétávat americká letadla.
Válka už stála život tisíce Kurdů, ukázala ale také příležitost. V Iráku dnes žijí v de facto samostatné autonomii, v Sýrii právě vyhlásili kurdskou federaci. „Nárok Kurdistánu na nezávislost se opírá o mezinárodní právo a různé zákony po celém světě. Je to naše právo,“ podotkl politik Demokratické strany Kurdistánu Alí Auní.
Mezi iráckými a syrskými Kurdy se ale rychle prohlubuje roztržka. V Iráku totiž nesouhlasí s obnoveným bojem kurdských separatistů v Turecku. Syrské oddíly jsou naopak jejich spojenci.
„Všichni bojujeme proti teroristům z Islámskému státu, jak kurdské milice v Sýrii, tak pešmergové. I mezi Kurdy jsou ale různé strany a různé názorové proudy,“ konstatoval ministr zahraničí kurdského kantonu Aljazira v Sýrii Abdulkarim Omar.
Syrští Kurdové se snaží politicky prosadit v Česku už několik měsíců, počátkem letošního roku si přímo v Praze otevřeli vlastní kancelář.
Kurdové jsou íránský národ z Blízkého východu, který žije v odlehlých oblastech dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Nejblíže příbuzní jazykem jsou jim Balúčové. Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny ve svém okolí. Početně nejzastoupenější jsou v Turecku (zhruba 11,4 až 14 milionů), Íránu (4,8 až 7 milionů), Iráku (4 až 6,5 milionu) a Sýrii (1,6 milionu). V Evropě jich žije nejvíce v Německu (0,5 až 0,8 milionu).
