V případě pozemní vojenské operace v Sýrii by Česká republika mohla do boje s Islámským státem poslat dvě stovky zdravotníků a chemiků. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s tím, že preferuje letecké údery a dodávky munice. Do pozemní války by podle něj měly vstoupit spíše státy regionu než ty evropské.
Stropnický: Do pozemní války v Sýrii můžeme poslat 200 zdravotníků a chemiků
Už v úterý ministr obrany uvedl, že pro případnou pozemní operaci v Sýrii či v Iráku by Česko uvažovalo jako o svém příspěvku o zdravotnících a protichemických specialistech. Nyní v poledním rozhovoru s Václavem Moravcem specifikoval počty: „V případě zdravotníků mluvíme o desítkách lidí, celkový počet včetně chemiků bych zhruba odhadoval mezi stovkou a dvěma stovkami.“
Nabídka české participace na případné vojenské operaci je přímou reakcí na kroky Francie, kde minulý pátek po teroristických útocích Islámského státu zemřelo 130 lidí. Země galského kohouta reagovala tím, že nechává aktivovat jeden z bodů Lisabonské smlouvy – článek o pomoci unijních zemí napadenému státu EU.
Pokud se členský stát stane na svém území terčem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci.
Rada bezpečnosti zároveň schválila francouzskou rezoluci, která vyzývá ke zdvojnásobení úsilí v boji s Islámským státem. Podle poslance za TOP 09 Marka Ženíška si tím světové společenství vytváří mandát pro případný úder v Sýrii, který by měl fanatické sunnitské radikály zničit.
GALERIE
Česko a válka v Sýrii
Stropnický: Pozemní operace je na státech v regionu, my pomůžeme ze vzduchu
O konkrétní podobě pomoci chce Francie s partnery jednat dvoustranně, prezident Francois Hollande chystá setkání se svým americkým a ruským protějškem. O podobě a průběhu vojenského úderu rozhodnuto není a není jasné ani to, kdo by ho měl zaštiťovat.
Musíme přistoupit na to, že se Evropa změnila. Nechci útoky v Paříži srovnávat s 11. zářím, ale trochu se to nabízí, a není vyloučeno, že si budeme muset zvyknout ve prospěch svého bezpečí na určitá omezení. Řešení není nedělat nic.
O Severoatlantické alianci se ale zatím nediskutuje. „Jakékoliv náznaky přípravy případného vstupu Severoatlantické aliance do situace v Sýrii a proti Islámskému státu tady zatím nebyly,“ uvedl z Bruselu český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. „Francie postupuje podle Lisabonské smlouvy o Evropské unii.“
„Nelze to udělat bez Ruska. Rusko není ani v Unii, ani v alianci. Musí vzniknout ad hoc aliance,“ upozorňuje Stropnický. Mezinárodní pozemní operaci, která by rozšířila dosavadní letecké údery, se ale spíše brání. „Pravděpodobnost pozemní operace sílí, ale není o tom rozhodnuto. Nikomu z velkých států se do ní nechce, protože může vyvolat amplifikaci migrační vlny a další teroristické činy v Evropě.“
Ženíšek: Bez pozemní operace se EU neobejde
V Evropě se nikdo nechce zhostit role, že bude hlavní silou pro pozemní operaci. Když si ale uvědomíme, kde byly spáchány teroristické útoky, útoky na naše hodnoty, a kam přicházejí uprchlíci, tak je to právě Evropa. Kdo jiný by měl razit tvrdší přístup než EU?
Zahraničněpolitický expert TOP 09 Marek Ženíšek ovšem takový postoj považuje za alibistický. „V Evropě se nikdo nechce zhostit role, že bude hlavní silou pro pozemní operaci. Pokud má být zničení Islámského státu prioritou Evropské unie, tak se bez pozemní operace neobejde. Ministr zahraničí Zaorálek i komisařka Mogheriniová by rádi, aby práci někdo udělal za Evropu, ať už jsou to USA, nebo Rusko.“
Případná česká účast na blízkovýchodním bojišti má podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro ČT i podporu tuzemské veřejnosti. Jen třináct procent Čechů si myslí, že by se republika neměla do boje proti islamistům nijak zapojovat. Podle dvaašedesáti procent dotázaných by se česká účast měla omezit na podpůrnou operaci, právě v podobě vyslání vojenské nemocnice nebo týmu chemiků.
Šestatřicet respondentů podporuje také finanční a logistickou podporu. Pro stále častěji diskutovanou pozemní operaci se vyslovilo osmadvacet procent dotázaných, letecké údery podporuje čtvrtina respondentů.
Grafika
Grafika