Dvě třetiny Čechů se po teroristických útocích v Paříži ztotožňují s výroky politiků a médií, podle kterých „jsme ve válce“. Vyplývá to z exkluzivního bleskového průzkumu agentury Median pro Českou televizi.
Jsme ve válce, myslí si dvě třetiny Čechů
Teroristické útoky v metropoli nad Seinou spáchali minulý týden radikální sunnité ze syrsko-iráckého hnutí Islámský stát. Francouzský prezident Francois Hollande je následně označil za válečný akt.
S výroky politiků a médií, podle kterých „jsme ve válce“, se nyní ztotožňuje i čtyřiašedesát procent dotázaných Čechů. Vyplývá to z aktuálního šetření agentury Median, které probíhalo 19. a 20. listopadu na vzorku 804 respondentů. Třiatřicet procent respondentů naopak považuje toto tvrzení za zbytečně přehnané.
Čtyři pětiny Čechů vidí vazbu mezi migrací a terorismem
S expresivním hodnocením častěji souhlasí lidé, považující úder teroristů za velmi pravděpodobný, jinak hodnocení současné evropské situace podle autorů průzkumu prochází napříč všemi skupinami obyvatel, „z čehož lze odvozovat, že pod nepřítelem v této 'válce' si respondenti mohou představovat jiné věci: Islámský stát a další organizace operující v mocenském vakuu Blízkého a středního východu či radikální islamismus.“
Pětadevadesát procent dotázaných má navíc za to, že v blízké budoucnosti dojde v Evropě k dalšímu úderu teroristů, v České republice tento útok předpokládá 57 dotázaných.
Jednačtyřicet procent lidí si myslí, že hrozba terorismu a násilných činů v Evropě je přímý důsledek imigrace lidí z jiných částí světa; rozdílnost kultur prý vede k problémům. Čtyřicet procent lidí si myslí, že jde o možný důsledek imigrace, pokud se její část nezačlení a jsou manipulovány teroristy.
Grafika
Patnáct procent uvádí, že mezi hrozbou terorismu a imigrací nemusí být žádná souvislost, protože na útocích se v minulosti podíleli i etničtí Evropané. „Reflektují to, že v 70. letech byl teror v Evropě způsobován separatisty, levicovými a pravicovými radikály, jako jsou útoky IRA, ETA nebo RAF,“ uvedl sociolog ze společnosti Median Daniel Prokop.
„Nelze vyloučit, že budou následovat další útoky, Česká republika pravděpodobně nebude primárním cílem,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Jiří Šedivý. „Je to expresivní vyjádření některých evropských politiků a byl bych opatrný s používáním slova 'válka', které má celou řadu právních implikací. Situace je ale zcela jistě velice vážná.“
Proti vstupu na syrské bojiště je třináct procent Čechů
Současně s tím si jen třináct procent Čechů si myslí, že by se republika neměla do boje proti islamistům nijak zapojovat. Podle dvaašedesáti procent dotázaných by se česká účast měla omezit na podpůrnou operaci, například v podobě vyslání vojenské nemocnice nebo týmu chemiků. Totéž je podle ministra obrany Martina Stropnického ochotná v případě eskalace syrské války nabídnout i česká vláda.
Šestatřicet respondentů podporuje také finanční a logistickou podporu. Pro stále častěji diskutovanou pozemní operaci se vyslovilo osmadvacet procent dotázaných, letecké údery podporuje čtvrtina respondentů.
V Evropě se nikdo nechce zhostit role, že bude hlavní silou pro pozemní operaci. Když si ale uvědomíme, kde byly spáchány teroristické útoky, útoky na naše hodnoty, a kam přicházejí uprchlíci, tak je to právě Evropa. Kdo jiný by měl razit tvrdší přístup než EU?
Grafika
Na rozdíl od minulých válečných konfliktů, jako byla válka v Iráku nebo v Afghánistánu, souhlasí se zapojením České republiky do vojenského tažení proti IS i čtyři pětiny voličů KSČM, kteří v předchozích případech byli skeptičtí.
GALERIE
Česko a válka v Sýrii