Proti prolomení limitů protestovali lidé v desítkách českých měst

Proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách demonstrovali lidé v desítkách českých a moravských měst. Akci „Limity jsme my“ svolala stejnojmenná občanská iniciativa s podporou zelených. Kvůli klesající tuzemské produkci hnědého uhlí bude o případném prolomení limitů jednat vláda v srpnu. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se přimlouvá za rozšíření těžby na dole Bílina.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je hnědé uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. O budoucnosti limitů se ale začalo diskutovat v souvislosti přípravou aktualizace Státní energetické koncepce. Tu vláda v polovině května schválila a akcentovala v ní jadernou energetiku. Rozhodnutí o limitech v ní ale chybí a padnout má v srpnu.

Již v lednu ministerstvo průmyslu představilo čtyři varianty toho, jak s limity dále naložit. Těžba hnědého uhlí v Česku klesá rychleji než spotřeba, a část se proto dováží (1 470 000 tun z celkové spotřeby 39 150 000 tun). Nyní si ministerstvo nechává zpracovat studii, která má určit, zda se těžba za limity vyplatí. „V této chvíli realisticky vidím buď prolomení pouze na dole Bílina, kde tomu nic nebrání, nebo prolomení na dole Bílina a takzvanou malou variantu prolomení na dole ČSA,“ uvedl šéf MPO Jan Mládek (ČSSD).

Těžební limity
Zdroj: ČT24

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)

Pokud by došlo k prolomení limitů v lomu ČSA, podle analýzy zadané ministrem financí by se muselo těžit aspoň šest milionů tun ročně, aby se to firmě vyplatilo. A pro tolik uhlí už zase v tuzemsku odbyt nebude. „Jsme principiálně proti prolomení limitů, nicméně jsme nevyloučili prolomení limitů na dole Bílina. Tam by to bylo přímo pro spotřebitele, ne pro to, aby se to spálilo a vyvezlo jako levná elektřina,“ konstatoval ministr financí Andrej Babiš.

Obdobně hovoří i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Pokud vůbec neprolomíme limity, tak při stávajících dohadech budeme mít deficity při těžbě uhlí zhruba do patnácti let. Pokud se prolomí limity na dole Bílina, poptávka po uhlí by mohla být pokryta v souladu s aktualizovanou státní energetickou koncepcí,“ prohlásil v Interview ČT24. „Osobně bych viděl prolomení limitů na dole Bílina a o tom ostatním bych měl pochybnosti.“

S prolomením limitů souhlasí i prezident Miloš Zeman a navrhuje, aby o něm v referendu rozhodli obyvatelé Ústeckého kraje. Dlouhý není proti, protože předpokládá, že se kvůli vysoké nezaměstnanosti region vysloví pro rozšíření těžby.

Těžbě padla za oběť vinohradská Ludmila – symbolicky

S prolomením limitů ovšem nesouhlasí občanští aktivisté. Už ráno se demonstranti sešla třeba na pražském náměstí Míru, kde s hornickými helmami na hlavách symbolicky upozornili na hrozbu demolice kostela svaté Ludmily. Další protesty se konaly mimo jiné v Litvínově, kde se sešla zhruba stovka lidí, v Brně v Denisových sadech, v Ostravě, Plzni, v Chomutově, Mostě i v Ústí nad Laben. „Lidé si to v jednotlivých městech organizovali sami,“ poukázal mluvčí iniciativy Limity jsme my Josef Patočka na to, že průběh jednotlivých protestů je různý: v Litvínově například připravili živý řetěz, v Brně zase pochod a kulturní produkce.

„Kdyby nebylo neutuchající aktivity místních, kteří se statečně snahám o prolomení limitů brání, ale i lidí z celé republiky, kteří se jich zastávají, byla by situace mnohem horší,“ myslí si Patočka. Právě občanská aktivita je podle něho tím, co může vést k zachování limitů a s nimi i obce Horní Jiřetín.

„Ani varianta s dílčím prolomením limitů v Jiřetíně pro nás nepřipadá v úvahu,“ uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. „Byla by ohrožena značná část města a život ve zbytku by byl do značné míry ztížen,“ poukázal starosta především na prašnost a hlučnost, s níž mají obyvatelé Horního Jiřetína značnou zkušenost, protože momentálně je těžba ve vzdálenosti stovek metrů. „Tento kraj byl obětovaný už za minulého režimu a ta devastace pokračuje nadále. Kraj nedostává ani zlomek toho, co dal této zemi, a to by se mělo změnit,“ uzavřel Buřt.

Nesouhlasné stanovisko zastává i starostka Litvínova Kamila Bláhová. „Občané mají mít nárok vyjádřit svůj postoj. V komunálních volbách se občané vyjádřili jasně, když volili strany pro zachování limitů. Bojujeme za to, aby se těžba vůbec nepřibližovala. Pevně věřím, že vláda prolomení těžebních limitů neschválí,“ prohlásila. Zdůraznila, že aktivity odpůrců pokračování těžby budou pokračovat do doby, než vláda rozhodne.

Mládek v diskusi ohledně možností prolomení těžby uhlí mluví i o snaze dohodnout se v rámci tripartity. Jedním ze záměrů je rovněž zachovat pracovní místa v hornickém průmyslu v kraji. S touto optikou ale nesouhlasí Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí. „Od roku 1989 postupně dostalo výpověď 15 tisíc lidí. Ticho, nic se neděje. Teď se jedná o 890 horníků, kteří mají v perspektivě dalších dvaceti let dostat výpověď, a na základě toho si posvěcujete skrze odbory a zaměstnavatele a tripartitu to, že budete těžit uhlí a spalovat ho dalších sto roků,“ podotknul Bursík.

Kvůli těžbě zmizela z mapy ČR řada obcí. Podívejte se:

Obce, které ustoupily těžbě uhlí

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cizinec odsouzený za žhářství čelí v Polsku obvinění z podpálení skladů

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
před 5 mminutami

Stranám a hnutím končí možnost přihlásit se do sněmovních voleb

Politické strany, hnutí a jejich koalice mají v úterý poslední šanci přihlásit se do letošních sněmovních voleb. Lhůta uplyne v 16:00. Do minulých sněmovních voleb před čtyřmi lety se úspěšně přihlásilo dvaadvacet uskupení, z nichž nejvíce hlasů získala koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) před hnutím ANO, koalicí Pirátů se Starosty a hnutím SPD.
před 59 mminutami

NSZ kvůli bitcoinům dohlédne na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
před 1 hhodinou

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 2 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 4 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Blíží se nová mapa pro létání s drony. Co musí piloti dodržovat?

Úřad pro civilní letectví spolu s Řízením letového provozu připravuje nový systém pro létání s drony. Digitální mapa nahradí dosavadní aplikaci a uživatelům usnadní dodržování pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Pilotů bezpilotních strojů je v Česku registrovaných přes osmdesát tisíc. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s létáním s drony.
před 6 hhodinami

Přibývá cestujících v MHD. Nejvíce v Praze a Brně

Zájem o cestování městskou hromadnou dopravou roste, v roce 2024 v Česku přepravila skoro dvě miliardy lidí. Uvedla to asociace dopravních podniků, která sdružuje společnosti ve více než dvaceti městech. Tržby z prodeje jízdenek přesáhly osm miliard korun. Největší nárůst cestujících eviduje Praha a také Brno. „Roli může hrát i rostoucí počet seniorů. Pro řadu z nich je komplikované jezdit autem, a proto radši jezdí hromadnou dopravou,“ přiblížila psycholožka Veronika Kurečková. Přestože roste počet cestujících, ubývá mezi nimi těch, kteří jezdí bez platné jízdenky.
před 7 hhodinami
Načítání...