Praha – Americký velvyslanec Andrew Schapiro má dveře na Pražský hrad zavřené. Ve svátečním rozhovoru pro Parlamentní listy to prohlásil prezident Miloš Zeman. Reagoval tak na Schapirova nedávná slova o Zemanově účasti na moskevských oslavách konce 2. světové války; velvyslanec varoval před prekérní symbolikou. Andrew Schapiro poté uvedl, že trvá na tom, že cesta prezidenta Zemana do Moskvy je nešťastná. Zopakoval ale, že není na něm, aby Zemanovi radil.
Zeman: Americký velvyslanec má dveře na Hrad zavřené
UDÁLOSTI: Velvyslance USA Zeman už na Hrad nepustí (zdroj: ČT24)
„Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ konstatoval prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy. Na otázku, zda si Schapira nechce do prezidentské kanceláře pozvat a postoje si ujasnit, potom Zeman odpověděl: „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené.“
Americký velvyslanec poté zdůraznil, že opačně tomu tak není. „Chci, aby věděl, že mé dveře mu zůstanou otevřené,“ uvedl Andrew Schapiro. Litoval přitom, že se Miloše Zemana jeho vyjádření dotklo. „Očekával bych, že jakožto někdo, kdo tvrdí, že si váží přímočarého jednání, prezident ocení mou upřímnost,“ dodal americký diplomat.
Možná jediný vůdčí představitel států EU na moskevské tribuně
Schapiro o Zemanově cestě na přehlídku na Rudém náměstí mluvil v pondělí 30. března v Událostech, komentářích, kde hodnotil ohlasy na průjezd americké dragounské kolony Českem. „Není na mně nebo na kterékoli jiné zemi, abychom říkali českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat, a chápu, že když prezident Zeman řekl, že je třeba vzdát hold obětem všech zemí v souvislosti s koncem druhé světové války,“ prohlásil na adresu prezidentovy moskevské cesty.
„Symbolika toho, že možná je jediným vůdčím představitelem států EU, že bude stát na pódiu, sledovat vojenský pochod, když ta armáda vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, tak to možná je takové prekérní. Uvidíme, co se stane.“
Schapiro o Zemanovi v Moskvě: Prekérní symbolika (zdroj: ČT24)
Moskevské oslavy se rozhodla bojkotovat řada západních politiků. Protestují tak proti ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům v konfliktu na východě Ukrajiny. Německá kancléřka Angela Merkelová do Moskvy přiletí až 10. května, den po hlavních oslavách. Velkou pozornost věnují média také očekávané návštěvě severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Z prezidentů zemí Evropské unie dorazí do Moskvy kromě Zemana podle ruských médií už jen nejvyšší představitelé Kypru a Řecka. Zemanovu účast na oslavách kritizují lidovci, zapochyboval nad ní i koaliční ministr Martin Stropnický, hlasité výhrady vznáší pravicová opozice. Vláda ale zřejmě jeho cestu do Moskvy schválí, navrhuje jí to ministerstvo zahraničí v dokumentu, o kterém v sobotu informoval deník Právo (více zde).
Velvyslanec je nyní na velikonočním víkendu v USA. Na svůj Twitter dal odpoledne pražského času bez dalších souvislostí sdělení: „Probudil jsem se, zapnul jsem počítač a vidím, že zatímco jsem spal, se toho hodně stalo. Jsem rád, že jsem vypnul telefon.“ Podle pozdějšího vysvětlení prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka pro Český rozhlas Zemanova slova prý znamenají, že „pan prezident neplánuje s panem velvyslancem Schapirem žádnou schůzku“.
Neadekvátní rozhodnutí, soudí Hamáček
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že jeho strana „nepovažuje za vhodnou“ Zemanovu účast na vojenské přehlídce. Schapirovu kritiku ovšem nepokládá za standardní chování velvyslance vůči hlavě hostitelského státu. „Reakci pana prezidenta pokládám za neadekvátní dané situaci. Velvyslanci svých států jsou zde proto, aby českým představitelům tlumočili názory svých vlád,“ uvedl předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). „No, to bude panu velvyslanci strašně líto,“ okomentoval Zemanův postoj někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, předseda sněmovního zahraničního výboru a opoziční TOP 09.
Podle předsedy poslanců vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka byla reakce prezidenta „zbytečně vyhrocená“. Souhlasí ale s tím, že není vhodné ze strany velvyslance kritizovat hlavu státu. „Předpokládám, že se celá věc racionálně vysvětlí,“ uvedl Faltýnek. Kritická je Miroslava Němcová z ODS, mj. proto, že se moskevských oslav mají zúčastnit i zástupci samozvaných lidových republik z Luhanska a Doněcka. „To opravdu není společnost pro Českou republiku, pro zemi, která si váží svobody svých občanů a demokratického režimu, který tu máme,“ konstatovala.
ANDREW SCHAPIRO:
Rodák z Chicaga vystudoval historii na Yaleově univerzitě, filozofii, politiku a ekonomiku na Oxfordu a práva na Harvardu; ty navštěvoval ve stejné době jako současný americký prezident. Obamovi také vydatně pomáhal s financováním jeho kampaní. Je znám jako uznávaný obhájce v kauzách takzvané kriminality bílých límečků. Zaměřoval se na případy sporných transakcí s cennými papíry a figuruje na seznamu nejlepších amerických právníků.
Schapirova matka Raya Czerner Schapirová pochází z Prahy, odkud v roce 1939 prchla před nacisty; do Československa se proto podíval už jako student v roce 1982. Americkým velvyslancem v Česku byl jmenován 14. srpna 2014, pověřovací listiny předal 30. září 2014. „Pevně doufám, že se vám tady bude líbit,“ řekl mu tehdy Zeman.
Kdy Češi mluvili o USA ostře? Při varování před „cestou do pekel“
Diplomatické přestřelky Česka a Spojených států jsou spíše sporadické. K poslední došlo před třemi lety a shodou okolností v ní roli rovněž sehrály Parlamentní listy. Petr Hájek, vicekancléř prezidenta Václava Klause, v nich označil život a smrt teroristického vůdce Usámy bin Ládina za mediální fikci. Americký list Wall Street Journal tehdy napsal: „Můžeme jen doufat, že prezident Klaus je schopný oddělit zrno od plev, co se týče názorů jeho poradců.“ Klaus se od Hájkových názorů distancoval.
Kritika z exekutivy potom naposledy zněla v březnu 2009. Tehdejší premiér Mirek Topolánek se, coby šéf země předsedající EU, ostře vyjádřil k americkým státním zásahům do ekonomiky v rámci boje proti finanční krizi a označil je za „cestou do pekel“.