Praha - Osmileté spory o tom, kudy povede severozápadní část pražského okruhu, zdaleka neskončily. Podle územního plánu má vést takzvanou jižní trasou. Podle ministerstva životního prostředí je ale tato varianta neekologická. Existuje i možnost vést okruh severní trasou. Kraj ale tvrdí, že tak by se stavba protáhla o pět let.
Osmileté spory o výstavbu severozápadní části pražského okruhu pokračují
Z plánovaných třiatřiceti kilometrů pražského okruhu je zatím zprovozněno necelých dvacet. I když je pro středočeské obce obchvat nutností, stále se neví, kdy začne výstavba severozápadní části v úseku Ruzyně - Březiněves. „Nelíbí se nám už dlouhá léta trvající průtahy při rozhodování o stavbě silničního okruhu. Doprava nás velmi zatěžuje, ničí nám komunikace a ohrožuje nás,“ stěžuje si na stávající situaci starosta Horoměřice Václav Kášek.
Jednání o výstavbě severozápadní části pražského okruhu se vedou už osm let, podle prvotních odhadů měla být stavba hotová už letos. Místo toho se ale ještě stále vedou diskuze, kudy trasu okruhu vést. Osmnáct obcí středočeského kraje se shoduje na tom, že okruh by měl vést takzvanou jižní variantou. Tedy okrajem hlavního města Prahy přes Suchdol, Horoměřice a dále například přes Drahaňské údolí. „I z hlediska dopravního i z hlediska ochrany životního prostředí je přijatelnou variantou, řeší zásadní dopravní problémy v Praze i ve středočeském kraji,“ dodává mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka.
Městské části Suchdol a Dolní Chabry jsou ale zásadně proti a prosazují severní variantu, která podle nich levnější, neprochází obydleným územím, a navíc je ekologická. Ministerstvo životního prostředí dává tomuto tvrzení zapravdu. Jenže pokud by se nakonec postavila severní varianta, termín dokončení stavby by se mohl posunout až o pět let.
Kvůli změně trasy by se totiž musely kompletně změnit územní plány středočeských obcí i města Prahy. O tom, která varianta severozápadního obchvatu nakonec zvítězí, bude rozhodovat magistrát hlavního města.
Vydáno pod