V rybách účastníci projektu odhalili perfluorované látky (PFC) a bromované zpomalovače hoření v každém kuse. Vliv těchto látek na zdraví přitom ještě nebyl dostatečně prozkoumán. Zpomalovače hoření se přidávají například do elektroniky nebo koberců. „Hlavně mohou negativně ovlivnit funkci štítné žlázy. Mluví se i o negativních účincích na mechanismus nervových přenosů a jsou i studie, které zkoumají karcinogenní efekty,“ řekla ČT Jana Hajšlová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT. Nejvyšší hodnoty nebezpečných látek se naměřily především u cejnů, pstruhů, okounů nebo plotic. Po konzumaci takových ryb mohou chemikálie zůstat v těle třeba i deset let.
Výsledky studie předá Arnika ministerstvu životního prostředí s požadavkem na rozšíření monitoringu látek. Expert sdružení Jindřich Petrlík řekl, že Arnika použije analýzu i při mezinárodní diskusi o rozšíření stockholmské úmluvy o omezování výroby toxických látek. Problém podle něj tkví mimo jiné v řadě výjimek z úmluvy, které umožňují používání některých nebezpečných sloučenin. U některých látek zakázaných ve výrobě například úmluva formou výjimky umožňuje recyklaci, takže stále zůstávají v oběhu.
Studie zjistila vyšší maximální koncentraci PFC ve vzorcích ryb v porovnání se studiemi z minulých let. „Důvodem může být výběr lokalit, kdy byly vybírány oblasti, v jejichž blízkosti se nachází chemické nebo jiné továrny nebo spalovny nebezpečného odpadu, které mohou být zdrojem těchto kontaminantů,“ uvedla Jana Pulklabová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Při porovnání hladin PFC v sedimentech z řek se studiemi provedenými v jiných státech patří tyto nálezy spíše k nižším a průměrným.
