Praha – Kabinet Petra Nečase vládnul bez jednoho měsíce tři roky. Konflikty a turbulence vládu provázely od počátku, přesto se jí podařilo prosadit řadu zásadních zákonů. Od důchodové reformy, přes zvýšení DPH nebo církevní restituce. Do konce volebního období ale kabinet čekalo i několik důležitých rozhodnutí. Vláda chtěla prosadit například zákon o úřednících nebo doprovodné normy k novému občanskému zákoníku. Kabinet měl začít připravovat i nový rozpočet pro rok 2014, který má být předložen sněmovně do září.
Petr Nečas předal v pondělí prezidentovi svou demisi a spolu s ním skončila i vláda. Ta sice bude nyní zemi řídit v demisi, dokud se nesestaví kabinet nový, prezident Miloš Zeman ji ale požádal, aby v tomto mezidobí vykonávala jen běžnou činnost, nikoliv strategická rozhodnutí.
Politická krize a vláda v demisi ale znervózňuje některé kraje a obce. Ještě před deseti dny byly totiž hlavním celorepublikovým tématem povodně, na které vláda vyčlenila přes sedm miliard korun. První várku peněz už kraje dostaly. O další měl v pondělí jednat premiér s hejtmany. Schůzka se ale nekonala. „Vláda padla v nejméně vhodnou chvíli. Politická krize je jedna věc a povodňová krize je druhá věc, byl bych velice rád, kdyby se to nespojovalo,“ řekl České televizi hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale situaci uklidňuje: „Chci garantovat, že ani demise vlády nesmí ani na minutu zpomalit nezbytnou pomoc.“
- CO SE VLÁDĚ PODAŘILO PROSADIT
DŮCHODOVÁ REFORMA:
Klíčovým úkolem Nečasovy vlády bylo provedení důchodové reformy. Dobrovolné spoření v nových fondech - takzvaný druhý pilíř penzijního systému kabinet nakonec v listopadu loňského roku dokázal prosadit. I přes veto prezidenta a ostrý nesouhlas opozice. Lidé si mohou z 28 % hrubé mzdy odváděné dosud na státem spravované sociální pojištění - první pilíř - převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši nejméně dvou procentních bodů ze svého.
DAŇOVÉ ZÁKONY:
Těsně před koncem loňského roku vláda na poslední chvíli plní i svůj další cíl. Díky prosazení balíku daňových zákonů, který počítá třeba se zvýšením obou sazeb DPH, snižuje schodek rozpočtu. Balíček prošel sněmovnou, když trojice rebelujících poslanců ODS složila mandát. Odchodem zachránili Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa Nečasovu vládu před pádem. Za jaké výhody, teď u všech tří vyšetřuje policie.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE:
Boj sváděla vláda i o vyrovnání státu a církví. Po různých problémech ve sněmovně a senátním vetu zákon dolní komora loni v listopadu napodruhé schválila. Restituce obstály i na půdě Ústavního soudu. Stát tak vrátí církvím majetek za 75 miliard korun. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve během 30 let získat náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Stát naopak církvím přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE:
Celé tři roky se Nečasův kabinet zaměřoval také na potírání korupce. Poslední strategii schválil letos v zimě - cílila hlavně na prevenci. Právě vyšetřování jedné z korupčních kauz teď ale stejné vládě zlomilo politický vaz.
- CO CHTĚLA VLÁDA STIHNOUT DO KONCE FUNKČNÍHO OBDOBÍ?
ZÁKON O ÚŘEDNÍCÍCH
Norma, která má odpolitizovat státní správu, je jedním z restů vládní protikorupční strategie. Česko navíc zákon o úřednících nutně potřebuje. Je totiž poslední evropskou zemí, která podobnou normu nemá, byť ji evropská pravidla vyžadují. Brusel proto hrozí, že pokud ČR zákon neschválí do konce letošního roku, přijde o dotace z eurofondů v hodnotě zhruba 500 miliard korun. Vláda normu schválila minulý týden, sněmovna se prvním čtením měla zabývat už na této schůzi. Občanští demokraté chtěli, aby byl zákon schválen do konce letošního roku. Strana proto avizovala, že požádá o svolání mimořádné schůze, která by se měla konat do prázdnin.
OBČANSKÝ ZÁKONÍK:
Nový občanský zákoník, který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014, sice prošel sněmovnou už v listopadu 2011. V dolní komoře jsou ale ještě neschválené doprovodné normy, bez kterých zákoník nemůže fungovat. Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) už minulý týden řekl, že pokud se účinnost zákoníku odloží, „bude to znamenat jeho smrt“, protože ho ČSSD po volbách smete ze stolu. Podle sociálních demokratů a komunistů hrozí v justici po zavedení normy chaos, požadují proto její odklad.
ZÁKON O STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ
Na schválení parlamentem čeká i zákon o státním zastupitelství. Klíčová norma má zrušit Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci, nově naopak počítá se vznikem protikorupčního superúřadu, kde by speciální tým žalobců řešil trestné činy spojené výhradně s korupcí. Zlepšit by se mělo i postavení nejvyššího státního zástupce. Cílem úpravy je především posílit nezávislost soustavy státního zastupitelství a zvýšit její efektivitu, pomoci má také v boji proti korupci. Předloha ve sněmovně zatím prošla prvním čtením a je v ústavně-právním výboru.
ZÁKON O FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN
Ve sněmovně už prošla prvním čtením rovněž vládní novela, podle které by strany měly své hospodaření vést na transparentních účtech a výroční zprávy o něm zveřejňovat na internetu. Podle opozice i vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) ale není úprava k rozkrytí stranických financí dostatečná. Poslanci proto chtěli předlohu rozšířit o ustavení nezávislého dohledového orgánu, který by na stranách vymáhal plnění nových povinností.
ROZPOČET NA ROK 2014
Vláda minulý týden schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a stejný zůstat i v dalších letech. Podle původního návrhu ministerstva financí se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Ministři měli do konce července v rámci fiskálních stropů podrobně rozepsat rozpočty svých resortů. Konečný návrh rozpočtu měl ministr financí Miroslav Kalousek vládě předložit do konce srpna. Kabinet ho měl projednávat v září a na konci měsíce předložit již hotový návrh k projednání Poslanecké sněmovně.
REFORMU TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Novela zákona o vysokých školách se do sněmovny také ještě ani nedostala. Vláda se měla zákonem zabývat už v květnu, kvůli připomínkám Rady vysokých škol se ale projednávání novely odložilo na červen, kdy měli představitelé univerzit přijít s konečným stanoviskem k předloze. Mnozí školští experti se ještě před vládní krizí obávali, že kabinet už ve svém funkčním období zákon nestihne předložit.
