Praha - Miloš Zeman je dnes prezidentem, který deklaruje, že ne každého bude ochoten jmenovat ministrem. Odvolává se přitom na ústavní komentář z roku 1997, který prezidentovi jmenovat ministry přímo neukládá. Jako by ale Zeman zapomněl na dobu, kdy on sám byl ve stejné situaci, jako je dnes Bohuslav Sobotka. Tehdejší prezident Václav Havel si totiž v roce 1998 vymínil, že jej jmenuje premiérem až po konzultacích o jednotlivých členech vlády: Havel neskrýval výhrady vůči Janu Kavanovi, Miroslavu Grégrovi či Václavu Grulichovi. Tehdejší Zemanova reakce ale byla strohá: „… personální veto … by bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy.“
Může prezident kádrovat ministry? Jiná doba, jiný názor Miloše Zemana
Bývalý prezident si chtěl ověřit bezúhonnost navrhovaných jmen. Jako důvod uvedl, že má za ně odpovědnost, neboť je má jmenovat. Havel své přání projevil ještě předtím, než mu Zeman nějaký seznam vůbec předložil. A jaká byla Zemanova odpověď? Jako kandidát na premiéra se nechal slyšet, že prezident nemá podle ústavy právo odmítnout některého z ministerských kandidátů. „Naprosto chápu právo pana prezidenta mít informace o těchto záměrech…, ale pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy,“ uvedl Zeman v červenci 1998, deset dní předtím, než jej Havel jmenoval premiérem. Podle jeho tehdejšího vyjádření by prezident měl v souladu s ústavou na návrh ministerského předsedy jmenovat členy vlády a „neměli bychom se tedy ptát, kdo se komu líbí či nelíbí“, řekl Zeman v červenci 1998 (zdroj: ČTK 12. července 1998 15:17).
- Článek 62 Ústavy ČR: „Prezident republiky jmenuje a odvolává další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.“
Prezident jmenuje ministry na návrh předsedy vlády, nemá ale podle ústavy příliš prostoru, aby obsazení vládního kabinetu ovlivnil. Ústava mu sice dává možnost při jednání s premiérem vyjádřit svůj názor a námitky na navrženého člena vlády, nemůže však jmenovat nikoho, kdo by nebyl ministerským předsedou navržen.
Havel nakonec 16. července 1998 Zemanem předložený návrh členů vlády bez konkrétních výhrad přijal. Premiérem jej jmenoval 22. července. „Nezazněly konkrétní výhrady a diskutovali jsme s úsměvem s panem prezidentem o virtuální realitě, která se zde kolem některých jmen vytváří,“ uvedl tenkrát Miloš Zeman na dotazy novinářů ohledně sporných osobností.
Podobně v roce 2002 Václav Havel požadoval konzultace po Vladimíru Špidlovi ohledně možných kandidátů ještě předtím, než jej jmenoval premiérem. Podle Cyrila Svobody tehdy zaznělo: „Vážený pane Špidlo, až mi přinesete seznam, na kterém se my dva dohodneme, tak vás jmenuju premiérem,“ řekl Svoboda ve Studiu ČT24.
GALERIE
Václav Havel a Miloš Zeman autor: Peška Stanislav, zdroj: ČTK
Havel: Nezdálo se mi to tak vážné, abych vyvolal politickou krizi
Sám Václav Havel si na jmenování členů sociálnědemokratické vlády premiéra Miloše Zemana zavzpomínal i na sklonku svého prezidentování. „Žádný z těch případů se mi v té době nezdál tak vážný, aby stál za politickou krizi,“ podotkl v rozhovoru pro ČTK s tím, že dnes by se asi rozhodoval jinak. „Například na post ministra zahraničí ve vládě pana Zemana byly tři alternativy,“ uvedl. Řekl prý Zemanovi, že Kavan je v jeho preferencích na posledním místě. „On bohužel mé nedoporučení vnímal pro sebe spíše jako doporučení. Dneska by to už bylo jinak, ale tehdy má pochybnost o panu Kavanovi nebyla tak silná,“ dodal Havel v roce 2003.
Nejen Havel, ale i Klaus: Nechtěl jmenovat Ratha
Havel nebyl sám, kdo měl výhrady k navrhovaným členům vlády. Komentátor Hospodářských novin Petr Fischer v rozhovoru pro ČT24 připomněl, že prezident Václav Klaus si postavil svého času hlavu a nechtěl jmenovat ministrem zdravotnictví Davida Ratha, a to kvůli střetu zájmů: "Nejdříve musel vystoupit z funkce předsedy Lékařské komory a musel se zbavit svého soukromého podnikání, resp. převést ho na své příbuzné, a teprve potom ho pan prezident jmenoval. Trvalo to asi týden. Čili jistý precedens tu je a takovouto možnost, takovýto prezidentský truc si dokážu představit," řekl Fischer s tím, že nicméně prezidentovi podle jeho názoru nepřísluší, aby rozhodoval o tom, kdo může být a nemůže být ministrem z hlediska odborného.
Miloš Zeman dnes coby prezident se nechal slyšet, že se bude vměšovat do sestavování nové vlády. Chce, aby ministerstva řídili lidé s dostatečným odborným zázemím. „Moje základní představa je, že by to neměla být vláda podobně nekompetentní, jako byly některé vlády a někteří ministři předchozí,“ řekl v Českém rozhlase v nedělních Hovorech z Lán. Podle něj je prezident společně s ministerským předsedou zodpovědný za finální podobu kabinetu - více o personálním sporu s prezidentem čtěte zde.
Poslechněte si, co prezident Zeman v Hovorech z Lán řekl:
Hovory z Lán: Podobu nové vlády ovlivní i prezident (zdroj: ČT24)