Praha - Případná koalice si ještě nerozdělila jednotlivá ministerstva, už se ale spekuluje, kdo posty obsadí. Vody vládního vyjednávání navíc v neděli rozvířil prezident Miloš Zeman. V Hovorech z Lán prohlásil, že by nejmenoval ministra, který by k vedení resortu neměl i patřičné odborné předpoklady. Podle zástupců ČSSD, ANO i KDU-ČSL je ale složení vlády především záležitostí premiéra. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek podotkl, že se nikdy v Česku nestalo, aby prezident odmítl návrh premiéra na jmenování ministra. Obě strany se spolu vždy předem dohodly. Kdyby ovšem prezident se jmenováním dlouho otálel, lidovci nevyloučili, že by se mohli v krajním případě obrátit i na Ústavní soud.
Zeman v nedělních Hovorech z Lán prohlásil, že ministerstva by měli řídit lidé s dostatečným odborným zázemím. Na adresu poslance hnutí ANO Martina Stropnického v této souvislosti poznamenal, že by ho například nejmenoval ministrem obrany. Připomněl osmidenní působení Karolíny Peake v čele tohoto resortu v bývalé vládě Petra Nečase: „Úkolem prezidenta je starat se o to, aby zde nebyla nová Karolína Peake.“ Podle Stropnického ale ministrem obrany nemusí být nejlepší tankista v zemi ani ten, kdo nejlépe střílí na terč. „V civilizovaných zemích tento resort vede civilní osoba. Nepovažuji se za absolutního laika a nýmanda v oboru,“ řekl deníku Právo.
Martin Stropnický: „Musel jsem na to reagovat, protože pan prezident, on to dělá pravidelně, použil poměrně robustní hyperboly tím, že řekl, že nechce další paní Peake. Zavání to lehkou urážlivostí. Paní Peake je symbol politické neserióznosti v této zemi, a to člověk prostě přijmout nemůže.“
Stropnický ale v rozhovoru pro Českou televizi poznamenal, že žádným oficiálním kandidátem na post ministra obrany ani není. „Pokud to někde hypoteticky zaznělo, tak to vyloučit nemůžu, ale to je tak všechno, co bych k tomu řekl. Já jsem spojován s jinými resorty,“ prohlásil s odkazem na to, že i Zeman o něm hovořil jako o možném šéfovi tuzemské diplomacie. „V oblasti zahraniční politiky chápu, že by uvítal ministra, se kterým si bude rozumět a se kterým bude moct partnersky spolupracovat.“
Právu nicméně řekl, že na obraně je podle něj dlouhodobě problematická otázka hospodaření ministerstva obrany: „Bude to největší a nejtěžší úkol kohokoliv, kdo tam půjde. To nesouvisí s vojenstvím, ale se zásadním zlomem ve způsobu akvizic a jejich hospodárností, průhledností a čistotou.“
Stropnický místo Zaorálka?
V čele resortu kultury nebo na ministerstvu zahraničí si ale Zeman Stropnického představit umí. Poslanec ANO je totiž bývalý kariérní diplomat a působil i jako ředitel Vinohradského divadla. „Jsou to hypotetické možnosti, které odpovídají mému dosavadnímu profesnímu životu a mají svoji logiku,“ potvrdil sám Stropnický. Případná koalice se ale podle něj na rozdělení ministerstev ještě nedohodla. „Až budeme vědět, které resorty, budeme hledat podle klíče optimální odbornosti. Rozhodně nebudeme mít v jakémsi pomyslném nadpisu, aby se ten člověk s prominutím zalíbil,“ dodal.
Zemanova slova by ale mohla být vzkazem pro šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku, aby Stropnického navrhl například právě na post ministra zahraničí. Ze hry by tak vypadl dosavadní stínový ministr tohoto resortu Lubomír Zaorálek (ČSSD), kterého Zeman podle informací Práva jmenovat nechce (čtěte víc). Například předseda Senátu a člen vedení ČSSD Milan Štěch se tak již nyní ohradil proti prezidentovu nároku a Zemanovi vzkázal, aby jednání o vládě neprodlužoval: „Nevidím žádný důvod, proč by pan prezident měl otálet, pokud by otálel, tak by zase nahrál spekulacím, že chce udržet co nejdéle současnou vládu.“
Obdobně hovoří i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a tvář hnutí ANO Jaroslava Jermanová. „Vnímám to i tak, že se (prezident) trošku snaží oddálit sestavení vlády na co nejzazší termín, aby Rusnokova vláda dotáhla ještě úkoly, které má před sebou,“ řekla v Interview Daniely Drtinové.
Sám Sobotka ovšem nechtěl Zemanovo včerejší vyjádření pro Český rozhlas nijak komentovat; ostatně už po čtvrteční schůzce v Lánech prohlásil, že odbornost po kandidátech požadovat bude, prezident mu však do sestavování kabinetu mluvit nemá: „Dosud to respektovali všichni prezidenti, to jest respektovali personální návrhy, které jim představili předsedové vlád.“
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD: „V této zemi se nikdy nestalo, že by prezident nakonec odmítl návrh premiéra, protože výklad ústavy chápali všichni stejně. Ani v Evropě, kde jsou kancléřské a prezidentské systémy, se to nikdy nestalo. Nevím, proč tu spekulovat o nějakých zvláštnostech.“
Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL: „Ústava hovoří jasně, prezident na návrh premiéra jmenuje ministry. Není tam samozřejmě určená časová lhůta. Pokud by byla neúměrně natahovaná, tak by nezbylo nic jiného, než se obrátit na Ústavní soud, ale my věříme, že je to krajní situace, ke které nedojde.“
Komentátor, politolog, právník: Zeman „nemá nárok“
Podle ústavního právníka Marka Antoše však prezident nemůže blokovat kandidáta, kterého mu předkládá premiér. „Pokud by nedošlo k tomu, že prezident argumentuje tím, že kandidát nesplňuje zákonné podmínky nebo jsou zde jiné závažné důvody, jmenovat ho musí. Prezidentskou volbu v roce 2003 bychom za závažný důvod mohli považovat jen těžko,“ konstatoval Antoš.
Obdobně hovoří i politolog Kamil Švec, podle nějž jde jen o další způsob, jak si chce Zeman rozšířit pravomoci a uzurpovat politický prostor. „Prohlásil sice, že i on má spoluodpovědnost za to, jaké ministry jmenuje, ale v žádném případě to není pravda – protože tím, kdo má na starosti ministry, je premiér,“ podotýká. „Je Zemanova velká politická chyba, že se k takové odpovědnosti přihlásil. Kdyby ji nepřiznával, nemusel by mu v budoucnu nikdo nic vyčítat.“
O kompetenčním střetu potom mluví i komentátor Hospodářských novin Petr Fischer. „Bohuslav Sobotka nemá sílu na to, aby zlomil prezidenta. Bude muset vymyslet jinou variantu. Do boje ale jít musí, nebude se rozhodovat jen o jedné postavě ve vládě, ale i o tom, jaké postavení bude mít vláda vůči prezidentovi,“ soudí.
ANO: Ať se Lidový dům jednoho křesla vzdá
Spor se přitom nevede jen o jména, ale i o počty. Místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová v Interview Daniely Drtinové řekla, že KDU-ČSL by mohla mít 3 ministerská křesla. Podle ní by se jednoho ministerstva měla vzdát sociální demokracie.
„Pokud bychom mluvili o spravedlnosti a měli bychom mluvit o výsledcích (voleb), tak si myslím, že lidovcům by měly stačit dvě ministerstva. Ale pokud by mělo dojít k uspokojení, aby byla uzavřená (koaliční) smlouva a aby všechno už se konečně uzavřelo a začala země normálně fungovat, tak si myslím, že by ČSSD měla jedno křeslo pustit,“ prohlásila.
